STEM – PREFERENCE POLITICKÝCH STRAN
ŘÍJEN 2007
Říjnové preference ukazují, že povlovný pokles podpory ODS a povlovný nárůst podpory ČSSD, projevující se celý letošní rok, nadále pokračují. V minulém měsíci ČSSD ve stranických preferencích těsně předstihla ODS, nyní tento trend dále pokračuje. Nejde o nijak dramatický vývoj, ČSSD získala od minulého měsíce necelé dva procentní body, ODS jeden procentní bod ztratila, což jsou zisky a ztráty pohybující se kolem pásma statistické chyby. Souběžně s tím však o zlomky procentního bodu ztratily všechny menší strany. Ztráta menších stran a zisk u ČSSD se výrazněji promítly do modelu volebního výsledku.Ochota účastnit se voleb je zhruba stejná jako minulý měsíc.
Pravidelný výzkum volebních preferencí STEM byl proveden metodou kvótního výběru ve dnech 1. – 8. října 2007 na rozsáhlém souboru 1280 respondentů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let. Statistická chyba u tohoto souboru se pohybuje kolem +- 1,5 procentního bodu u menších stran, u větších stran kolem +- 2,5 procentního bodu.
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Jde o základní, hrubý údaj, kde podíly preferencí pro jednotlivé strany jsou ze samotné povahy ukazatele nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
"Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)
do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?"
(údaje za říjen 2007; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)
POZOR: STRANICKÉ PREFERENCE NEVYJADŘUJÍ VOLEBNÍ VÝSLEDEK !
MODEL VOLEBNÍCH ZISKŮ
Hypotetické počty mandátů v říjnu 2007
Stranické preference zobrazují relativní sílu politických stran k danému okamžiku výzkumu. Přeložit tato čísla do modelového volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model zanedbává dnes nerozhodnuté občany a ty, kteří nejsou ochotni uvést žádné preference. Opírá se o dosažené výsledky v posledních volbách, částečně si všímá pevnosti rozhodnutí zúčastnit se voleb u stoupenců různých stran. V hrubých obrysech také odhaduje vlivy d’Hondtovy metodiky přepočítávání hlasů na mandáty, i když zcela přesně a spolehlivě nelze zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Jde o odhad – odchylka u všech stran může být +- 2 mandáty.
