Naše zjištění
Blog
Vybrané projekty
Česko je méně polarizované než Slovensko. Slováci mají více poškozené vztahy a také častěji schvalují násilí vůči názorovým oponentům. Přesto hodnotíme svou společenskou situaci ještě pesimističtěji než naši východní sousedé. Vyplývá to z mezinárodní výzkumné spolupráce analytického ústavu STEM a slovenského DEKK Institutu se sběrem dat na konci roku 2025, ve které jsme porovnávali stav polarizace v obou zemích.
Analytický ústav STEM připravil model pro hypotetické volby do Poslanecké sněmovny, pokud by se konaly na začátku září. Podpora jednotlivým stranám a hnutím se od začátku roku příliš neproměňuje. Hlavními trendy od voleb je postupné oslabování podpory hnutí ANO, růst hnutí STAN související s poklesem třetí ODS, stagnace hnutí Motoristů sobě kolem pětiprocentní hranice a nástup hnutí Naše Česko, které však prozatím výrazněji neroste.
Kdyby se nyní konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrálo by s velkým náskokem 31,1 % hnutí ANO, které od voleb ale postupně ztrácí. S odstupem druhé by se 14,8 % bylo hnutí STAN, které roste a odpoutává se od třetí ODS s 12,8 %. Na čtvrtém místě by se se 7,6 % umístila samostatná SPD a na pátém Piráti se 7,3 %. Motoristé sobě by získali 4,9 %, a zůstávají tak na hraně vstupu do Sněmovny. Ostatní strany a hnutí už by se do hypotetické nově volené Sněmovny samostatně jednoznačně nedostaly. TOP 09 by si připsala 3,3 %, KDU-ČSL 2,6 % a hnutí Naše Česko pak 2,4 %. Samostatná KSČM by získala 2,1 %. STAČILO!, Zelení, Přísaha, Svobodní i PRO by se pak dostaly lehce nad 1 %. Ze stran, které nedosahují ani 1 %, pak zmiňme vládní Trikoloru, a dále SOCDEM či nové hnutí Generace.
Mezinárodní projekt Erasmus+ Self-advocates from among people with disabilities to promote employment přinesl nové poznatky o tom, jak zaměstnavatelé a zaměstnanci v České republice, na Slovensku a v Rakousku vnímají problematiku zaměstnávání lidí se zdravotním postižením na otevřeném trhu práce. Výstupy z evaluace postojové změny ukazují, že účastníci workshopů v daných zemích většinou nevstupovali do projektu s odmítavými postoji. Hlavní výzvou tak nebylo je přesvědčit o významu inkluze a zapojení lidí se zdravotním postižením na otevřený trh práce, ale pomoci jim lépe porozumět tomu, jak může zaměstnávání lidí se zdravotním postižením fungovat v konkrétní pracovní realitě. Na výstupy projektu navazuje také nový online školicí modul na platformě Moodle, který zájemcům nabízí praktické informace, příklady a doporučení pro podporu zaměstnávání lidí se zdravotním postižením.
Dobrovolnictví a dárcovství tvoří v Česku významnou, často málo viditelnou součást společenského života. Nový ročník výzkumu Index solidarity s daty převážně za rok 2025, který realizoval analytický ústav STEM ve spolupráci s Nadačním fondem Donio, ukazuje, že dobrovolnická práce včetně neformálního pomáhání odpovídá v Česku přibližně 93 tisícům plných pracovních úvazků v hodnotě 35 mld. Kč ročně. Vedle toho lidé a firmy darují na dobročinné účely přibližně 23 mld. Kč za rok. Celkový Index solidarity zůstává meziročně stabilní.
Největší část české veřejnosti (51 %) oblečení dle svých slov běžně nakupuje v módních řetězcích, jejich pobočkách nebo e-shopech. Při rozhodování o výběru oblečení jsou lidé pragmatičtí a klíčová je pro ně cena (81 %), okrajové jsou naopak prvky spojené s ekologií a etičností výroby. E-shopy s levnou módou fungující na principu ultra fast fashion, jako je SHEIN nebo Temu, využívá k nákupům 22 % veřejnosti. Právě v oblečení z těchto platforem přitom 46 % Čechů a Češek očekává výskyt toxických látek mírně nebo výrazně nad povolenou míru.
Výzkumy STEM ukazují dvojí tvář českého trhu práce. Práce je důležitou součástí naší identity, zároveň se ale 76 % zaměstnaných osob cítí z práce minimálně občas vyčerpáno a 72 % považuje svou práci za stresující. Pětině české veřejnosti narušuje práce výraznějším způsobem soukromý život, dalších 30 % vnímá kolizi mezi pracovním a soukromým životem občas. V tomto kontextu patří mezi nejméně spokojené lidé v nejmladší věkové skupině (63 %). Třetina (31 %) zaměstnanců v práci využívá vlastní zařízení nebo vybavení. Podle 41 % zaměstnanců jim může zaměstnavatel udělovat pokuty nebo jiné finanční sankce za porušení předpisů nebo poškození vybavení. Zkušenost se švarcsystémem má 6 % osob, které pracovaly jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), přestože jejich práce naplňovala znaky zaměstnání. 9 % osob dostalo během posledních 12 měsíců podobnou nabídku. Kateřina Duspivová, analytička STEM, k tomu doplňuje: „Z našich dlouhodobých výzkumů víme, že motivace Čechů a Češek ne vždy pramení z vědomé snahy obcházet zákon – někdy to může být nevědomost, nejistota na trhu práce, snaha udržet si příjem i v obtížné životní situaci anebo tlak zaměstnavatele, který není jednoduché ustát. Měli bychom proto hledat cesty, jak systém nastavit tak, aby se švarcsystém ani neoficiální odměňování nevyplácelo ani jedné straně a lidé se kvůli němu nemuseli cítit ve stresu či nejistotě. Data z jiných zemí ukazují, že prospěch by z toho měli všichni – stát, ekonomika i společnost.“
