Naše zjištění

Prispevky – tags
Rok
Evropská unie se v posledních letech stala pro českou společnost štěpivým tématem. Stává se postupně symbolem toho, jak Česká republika uspěla či neuspěla v procesu globalizace. Jedním z hlavních zjištění průzkumu analytického ústavu STEM je, že se česká společnost nedělí jenom na dvě skupiny – protiunijní a prounijní – ale pozorujeme šest dílčích skupin podle míry podpory EU a jejích politik. Dvě pětiny občanů jsou s různou intenzitou prounijní. Další dvě pětiny jsou protiunijní a jedna pětina české společnosti má z EU smíšené dojmy. Zjištění vyplývají z průzkumu analytického ústavu STEM pro Český rozhlas s názvem „Rozděleni Evropou“.
Různé, Evropská unie
26. 2. 2024
Češi ani po dvou letech války na Ukrajině nejsou většinově proti pobytu ukrajinských uprchlíků na našem území. Zároveň se však projevuje únava z vleklého konfliktu, protože převažují lidé, kteří by preferovali rychlé ukončení konfliktu i za cenu ztráty některých ukrajinských území. Mírně odlišný je postoj mladých ve věku 18-29 let, kteří sice také většinově podporují rychlé ukončení konfliktu, ale je mezi nimi více těch, kteří by podporovali Ukrajinu až do znovuzískání ztracených území. Vyplývá to jednak z nových lednových dat výzkumného ústavu STEM a zároveň z dlouhodobého sledování trendů v této oblasti.
My a svět
23. 2. 2024
Na začátku roku 2024 česká veřejnost nejlépe hodnotila práci obecních nebo městských úřadů a práci prezidenta, jehož hodnocení je navíc výrazně lepší než vloni. „V případě prezidenta samozřejmě změna souvisí se změnou v prezidentském úřadu, Miloš Zeman na konci svého funkčního období byl vnímán silně kriticky. Hodnocení Petra Pavla je sice polarizované, ale stále jasně lepší než u ostatních zkoumaných politických aktérů,“ uvádí analytička STEM Jitka Uhrová. U velké části sledovaných oblastí pokračoval trend zhoršování hodnocení, zvláště patrné je to v případě hodnocení práce politických aktérů (premiér, vláda, parlament, politické strany), v nižší míře také u hodnocení možnosti dovolat se práva u soudu, vyhlídek do budoucna, sociálních jistot, stavu demokracie a občanských svobod, péče o bezpečnost občanů.
Vysvědčení naší společnosti
14. 2. 2024
Rok 2023 považuje za úspěšný z osobního hlediska nadpoloviční většina (62 %) české veřejnosti. Ze společenského hlediska je bilance loňského roku méně příznivá – více než čtyři pětiny obyvatel ČR nepovažují rok 2023 za úspěšný ani z hlediska rozvoje celé společnosti, ani z hlediska zajištění větší spravedlnosti. Ze soukromého hlediska považují rok 2023 za úspěšný výrazně častěji lidé s vyšším vzděláním či vyššími příjmy. U hodnocení celospolečenského vývoje však vliv těchto faktorů slábne a žádná socio-ekonomická skupina není s rozvojem české společnosti v roce 2023 většinově spokojena. Kateřina Duspivová, analytička STEM, dodává: „Rok 2023 se nesl u většiny Čechů a Češek ve znamení obav, nejistoty a únavy. Tyto pocity se zároveň plynule přelévají do nového roku – roku 2024 se obává 57 % obyvatel, s nadějí ho vyhlíží 43 % osob.“
Různé
12. 2. 2024
Podle české veřejnosti by se legislativa upravující držení zbraní měla výrazně zpřísnit, podle aktuálního výzkumu STEM zastává tento názor 54 % Čechů. „Důležité je však rozlišovat, co si lidé pod výrazným zpřísněním představují. Nejde o úplný zákaz držení zbraní, protože proti němu se vyslovilo 70 % dotázaných. Naopak bezmála 81 % veřejnosti by podpořilo častější lékařské prohlídky pro držitele zbraní, a to včetně povinných psychotestů. Dále by 72 % dotázaných souhlasilo s omezením počtu zbraní, které může jeden člověk vlastnit, a 64 % by souhlasilo s omezením počtu kusů munice pro soukromé účely,“ upřesňuje analytik STEM Jiří Táborský.
Různé
8. 2. 2024
Výzkumný ústav STEM připravil další analýzu volebních tendencí české veřejnosti včetně předvolebního modelu. Lednový výzkum proběhl na souboru 1092 dotázaných. Analýza poukazuje na velikost a význam skupiny nerozhodnutých voličů pro výsledek voleb, a tím též při konstrukci modelu. Volební model pak potvrzuje dominantní roli hnutí ANO na české politické scéně. Hnutí SPD se po turbulencích minulého roku opět stabilizuje. Podpora vládních stran v součtu od voleb postupně klesla, v polovině volebního období však nejde o výjimečný jev. Rostoucí tendence vykazuje podpora Pirátské strany a hnutí STAN. U ODS se nepotvrdil propad z listopadu a vrací se na zisky podobné zářijovým. Podpora TOP 09 se stále pohybuje kolem pětiprocentní hranice, u KDU-ČSL pokračuje pokles a nyní by se s velkou pravděpodobností samostatně do Sněmovny nedostala.
Stranické preference
5. 2. 2024