STEM – PREFERENCE POLITICKÝCH STRAN
DUBEN 2008
ČSSD v čele, za ní s odstupem skoro 8 procentních bodů ODS. To je stav z počátku dubna 2008. Rozdíl mezi dvěma nejsilnějšími stranami se od března mírně zvýšil. Ohlédneme-li se však za vývojem stranických preferencí za posledního půl roku, lze konstatovat, že základní rozložení politických sil se příliš nemění. ČSSD si udržuje před ODS náskok 5-8 procentních bodů, bez větších výkyvů jsou i zisky tří menších parlamentních stran. Vcelku stabilní je i zájem o příští volby, přechodné zvýšení zájmu o politiku v období kolem prezidentských voleb opět pominulo.
Pravidelný výzkum volebních preferencí STEM byl proveden metodou kvótního výběru ve dnech 1.–
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Jde o základní, hrubý údaj, kde podíly preferencí pro jednotlivé strany jsou ze samotné povahy ukazatele nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
"Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)
do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?"
(údaje za duben 2008; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)
POZOR: STRANICKÉ PREFERENCE NEVYJADŘUJÍ VOLEBNÍ VÝSLEDEK !
MODEL VOLEBNÍCH ZISKŮ
Hypotetické počty mandátů v dubnu 2008
Stranické preference zobrazují relativní sílu politických stran k danému okamžiku výzkumu. Přeložit tato čísla do modelového volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model zanedbává dnes nerozhodnuté občany a ty, kteří nejsou ochotni uvést žádné preference. Opírá se o dosažené výsledky v posledních volbách, částečně si všímá pevnosti rozhodnutí zúčastnit se voleb u stoupenců různých stran. V hrubých obrysech také odhaduje vlivy d’Hondtovy metodiky přepočítávání hlasů na mandáty, i když zcela přesně a spolehlivě nelze zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Jde o odhad – odchylka u všech stran může být +- 2 mandáty.
