STEM – Středisko empirických výzkumů
PROFIL PAVLA RYCHETSKÉHO
Pavel Rychetský je odborníkem na ústavní právo a současně dlouholetým aktivním politikem. Pavel Rychetský se účastnil akcí disentu (spoluzakladatel Charty 77), byl členem Občanského fóra od jeho vzniku, poté Občanského hnutí a nakonec České strany sociálně demokratické. V letech 1990 až 1992 byl místopředsedou vlády ČSFR. Do politického života se vrátil v roce 1996, kdy se stal senátorem ve volebním obvodu Strakonice. V červenci 1998, po volebním vítězství sociální demokracie, se stal místopředsedou vlády České republiky.
Společnost STEM, která v pravidelných výzkumech sleduje názory veřejnosti na členy vlády a vedení politických stran, zařadila Pavla Rychetského do „žebříčku popularity“ bezprostředně po jeho vstupu do vládní funkce v roce 1998. V září 1998 mělo na Pavla Rychetského příznivý názor téměř 50 % dotázaných. V dalším období popularita Pavla Rychetského klesala, stejně jako popularita vlády a (téměř) všech jejích členů. Tento trend trval zhruba do začátku roku 2001, kdy byla popularita Pavla Rychetského na nejnižší úrovni (v lednu 2001 mělo na Pavla Rychetského příznivý názor 28 % dotázaných).
Zhruba od jara 2001 se začal podíl občanů, kteří příznivě hodnotili místopředsedu vlády zvolna zvyšovat a tento trend trval, byť s určitými výkyvy, až do září 2002, kdy Pavel Rychetský dosáhl maxima popularity – příznivý názor na něj měly téměř dvě třetiny dotázaných občanů. V téže době ovšem dosáhla maxima popularity i vláda jako celek (šlo o novou vládu Vladimíra Špidly). V novém kabinetu zaujal Pavel Rychetský kromě funkce místopředsedy vlády také křeslo ministra spravedlnosti.
Výsledky výzkumů ukazují, že trend vývoje popularity Pavla Rychetského je synchronní s trendem vývoje popularity vlády jako celku. Ovšem je synchronní jen zčásti – popularita Pavla Rychetského kopírovala propad důvěry veřejnosti Zemanově vládě (v průběhu roku 1999) a sledovala i opačný trend v letech 2000-2002. Ale zatímco nový Špidlův kabinet fungující od léta 2002 začal ztrácet důvěru veřejnosti již po několika měsících své existence, a to velmi strmým poklesem, popularita Pavla Rychetského poklesla jen nevýrazně a stabilizovala se na hladině zhruba 50 % příznivých hodnocení. Pavel Rychetský i v průběhu roku 2003 zůstává poměrně populární osobou, zatímco důvěra ve vládu prudce klesá a s ní i popularita mnoha sociálně demokratických členů vlády.
V srpnu 2003 byl Pavel Rychetský jmenován předsedou Ústavního soudu. Výsledek výzkumu STEM ze září 2003 ukazuje, že předsedovi Ústavního soudu důvěřuje 66 %. Jako předseda Ústavního soudu je tedy Pavel Rychetský vnímán příznivěji, než byl jako ministr spravedlnosti a místopředseda vlády. (V květnu 2003 mělo příznivý názor na Pavla Rychetského 53 % dotázaných.) Setkáváme se tu s podobným jevem jako u nynějšího prezidenta, který je v současnosti také vnímán příznivěji než byl jako stranický politik. Ukazuje se, že veřejnost vnímá a hodnotí politické osobnosti z mnoha úhlů, podle mnoha kritérií, a jedním z nich je symbolický význam pozice, kterou zastávají. A proto je předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský „jiný Rychetský“ než byl jako člen vlády. Značná důvěra předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému může souviset i s tím, že samotná tato instituce požívá u české veřejnosti značné důvěry. Skutečnost, že vrchním arbitrem se stal člověk politicky angažovaný, není, zdá se, překážkou důvěryhodnosti, alespoň ne v případě Pavla Rychetského.
S jistým zjednodušením lze říci, že důvěra veřejnosti v předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského vychází ze dvou zdrojů. Jednak z respektu k jeho odborným kvalitám. Političtí činitelé s odborným renomé bývají českým veřejným míněním vysoce hodnoceni. Zřejmě i proto Pavlu Rychetskému zřetelně více důvěřují lidé se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Dalším zdrojem je schopnost oslovit veřejnost v širokém politickém spektru. Pavel Rychetský je na jedné straně zřetelně zakotven v okruhu politických osobností ČSSD a má proto podporu příznivců sociální demokracie (75 % důvěřujících), ale důvěryhodně působí i na sympatizanty ODS (důvěřuje mu 66 % sympatizantů ODS) a důvěřuje mu i většina stoupenců KSČM (57 % důvěřujících). Rozdíl mezi podporou v řadách stoupenců ODS a KSČM naznačuje, že Pavel Rychetský je vnímán jako „středopravý“ politik. Podobně se ukazuje, že Pavlu Rychetskému nejvíce důvěřují respondenti, kteří se řadí „spíše napravo“
(74 % důvěřujících) a podíl důvěřujících klesá nalevo i napravo od tohoto bodu škály ideologické orientace.
Stejně jako ostatní osobnosti vlády, je Pavel Rychetský lépe hodnocen lidmi, kteří jsou (podle svého vlastního mínění) „velmi dobře“ nebo „solidně“ hmotně zajištěni, kdežto lidé zajištění hůře, zvláště ti, kteří se považují za „chudé“, mu důvěřují méně.