Výzkum Budeme se učit celý život?! (2025) navazuje na šetření Jak se učíme my, mapující učící se návyky Generace Z, které STEM pro Nekrachni realizoval v roce 2024. Hlavní závěry těchto šetření, včetně výzkumných zpráv, najdete na webové stránce výzkumu.
Níže přinášíme 6 hlavních zjištění:
- Pro jasnou většinu mladých lidí (ve věku 15–25 let) je důležité, aby jim jejich pracovní náplň přinášela uspokojení. Pouze 15 % chápe práci především jako zdroj příjmu, přičemž se takto častěji vyjadřuje starší část sledované skupiny (23–25 let: 20 %), muži (17 %) a především ti, kteří mají základní vzdělání nebo vyučení a nepokračují ve studiu (27 %).
- Konzervativněji se někteří mladí lidé vyjadřovali ohledně představ o stálosti své kariéry. Téměř polovina (45 %) se přiklání k představě stálé kariéry v jednom oboru. Více než třetina (35 %) ale předpokládá, že bude muset obor změnit a učit se nové věci. Flexibilnější jsou v tomto případě ti, kteří již dále nestudují a mají buď základní vzdělání nebo výuční list, případně středoškolské vzdělání s maturitou.
- Šetření se významnou měrou soustředilo na identifikaci klíčových dovedností, které v očích mladých lidí obstojí v čase, mimo jiné také s ohledem na technologický pokrok. Z pohledu mladé generace mezi nejdůležitější pracovní dovednosti patří schopnost učit se novým věcem a komunikace, a to jak v současnosti, tak i do budoucna. Prioritu ale mají také další měkké dovednosti, jako je odolnost vůči stresu, samostatnost a sebeřízení, schopnost přizpůsobit se a týmová spolupráce. Za důležité nyní i do budoucna jsou považovány také kritické myšlení a digitální gramotnost. Větší rozdíl mezi současnou a budoucí důležitostí je pak patrný především u práce s nástroji umělé inteligence, která je považována za důležitou zejména z hlediska budoucnosti.
- Další stěžejní oblastí šetření je postoj mladé generace k dalšímu vzdělávání a její současné návyky v tomto ohledu. Jasná většina mladých lidí (89 %) deklaruje své plány a ochotu se v budoucnu dále vzdělávat – dává jim to smysl jak kvůli navazování nových sociálních vztahů, tak i kvůli lepšímu pracovnímu uplatnění. Jen necelá třetina (29 %) má naopak pocit, že další vzdělávání nepotřebuje.
- Pravidelně nebo alespoň opakovaně mladí lidé využívají celou řadu způsobů, jak získávat nové dovednosti nebo se osobně rozvíjet. Nejčastěji jde o učení se praxí, které pravidelně využívá 39 % mladých. Rozšířené je také učení prostřednictvím sociálních sítí, sledování videí či webinářů nebo čtení knih – pravidelně se takto podle vlastních slov vzdělává zhruba třetina mladých. Pokud mladí lidé využívají některý ze zdrojů osobního rozvoje, nejčastěji se zaměřují na všeobecné znalosti nebo jazykové vzdělávání. Přibližně dvě pětiny se pak orientují na profesní či kariérní vzdělávání nebo na rozvoj sportovních aktivit.
- Drtivá většina příslušníků a příslušnic Generace Z (93 %) má alespoň nějakou zkušenost s nástroji umělé inteligence. Pravidelně je podle vlastních slov používají téměř tři pětiny mladých, čtvrtina pak příležitostně. Mladí lidé je nejčastěji využívají k dohledávání informací (61 % často, 32 % občas). Dalším častým typem zadání je pomoc s pochopením problémů a také tvorba či zpracování textu.
Metodologie výzkumného projektu:
Citovaný průzkum pro neziskovou vzdělávací organizaci Nekrachni provedl analytický ústav STEM na základě dat sesbíraných v období od 15. do 23. dubna 2025. Pomocí online dotazníku (CAWI) bylo osloveno celkem 1561 mladých dospělých ve věku15–25 let.
