Informace z výzkumu STEM Trendy 03/2006
hodnocení PRÁCE ústavních institucí se mírně zhoršílo. Poklesla i spokojenost s politickou situací.
Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 1. – 8. března 2006. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1699 respondentů.
Česká veřejnost hodnotí práci nejvyšších českých ústavních institucí v polistopadovém období tradičně velmi rozdílně. Tomu odpovídají i aktuální výsledky začátkem letošního března. Zatímco prezident republiky pracoval v únoru dobře podle sedmi z deseti občanů, práci vlády hodnotí dobře téměř polovina lidí a činnost parlamentu téměř dvě pětiny obyvatel.
Pramen: STEM, Trendy 03/2006, 1699 respondentů
V České republice se dlouhodobě projevuje značná nespokojenost občanů s politickou situací. Začátkem roku 2006 je se současnou politickou situací spokojena méně než třetina lidí.
Pramen: STEM, Trendy 03/2006, 1699 respondentů
Výzkumy opakovaně ukazují, že na hodnocení práce nejvyšších ústavních institucí nemá příliš velký vliv pohlaví, věk ani vzdělání respondenta. Pouze prezidenta hodnotí poněkud lépe lidé mladší a s vyšším vzděláním.
Výrazná je souvislost hodnocení a stranických preferencí. Nepřekvapí, že nejpříznivější hodnocení má současná hlava státu mezi příznivci ODS (90 %) a vláda u příznivců ČSSD (80%). Obecně jsou nejméně spokojeni přívrženci KSČM a s výjimkou hodnocení práce prezidenta i sympatizanti ODS. V porovnání s posledním šetřením začátkem února si prezident pohoršil u sympatizantů levicových stran (ČSSD a KSČM). Pokud jde o hodnocení politické situace, došlo ve srovnáním s posledním obdobím k nárůstu nespokojenosti mezi příznivci ČSSD a KDU-ČSL.
Pramen: STEM, Trendy 03/2006, 1699 respondentů
V souvislosti s blížícími se volbami v letošním roce je zajímavé poukázat na závislost mezi hodnocením a deklarovanou volební účastí. Jak jednotlivé instituce, tak politickou situaci u nás hodnotí nejlépe lidé, kteří se chtějí účastnit voleb, hůře ti, kteří s volební účastní váhají, a nejméně příznivě občané, kteří se voleb zúčastnit nechtějí.
Dlouholetá srovnání toho, jak lidé hodnotí práci prezidenta, vlády a parlamentu, a jak jsou spokojeni s politickou situací, ukazuje graf na straně 4.
Práce prezidenta V. Klause je dlouhodobě vnímána jako nejvíce stabilní. V průběhu jeho volebního období byly zaznamenány opakovaně jen drobné výkyvy. Jeho hodnocení je také po celou dobu jeho funkčního období výrazně lepší než práce zbylých dvou ústavních institucí.
Vývoj hodnocení práce vlády a parlamentu ukazuje, že názory na obě instituce jsou v posledních letech dosti podobné. Přestože vláda je hodnocena o něco lépe než parlament, trendy jsou velmi obdobné. Je patrné, že vláda i parlament měly značný kredit v roce 2001-2, zvláště po katastrofálních povodních. Po následném rozčarování prohloubeném během Grossovy politické krize nastal v polovině loňského roku obrat. Hodnocení obou institucí se zlepšovala a byla doprovázena i nárůstem spokojenosti s politickou situací.
Výsledky v letošním roce, obzvláště ty únorové, naznačují, že nárůst příznivých názorů se zastavil a v případě vlády došlo i k mírnému poklesu. Také spokojenost s vnitropolitickou situací oproti posledním měsícům poklesla.
