Armáda se v Česku dlouhodobě těší vysoké důvěře podobně jako jiné uniformované sbory. V posledních měsících však obecná důvěra v ni mírně narostla, což ji přiblížilo Policii ČR, u níž důvěra naopak mírně propadla.
U armády také meziročně na historické maximum narostla důvěra v její schopnost plnit základní úkol, tj. zajistit vnější bezpečnost země. „Můžeme si to představit tak, jako když se budu ptát, zda věříte nějakému kamarádovi, kterého znáte od základní školy. Asi řeknete, že ano. Ale když se zeptám, zda mu věříte v jeho profesi, že třeba svou práci dělá skvěle, tak tam už můžou přijít pochybnosti. Proto se na důvěru v armádu ptáme dvakrát. Napřed na obecnou důvěru a pak takto specificky,“ vysvětluje analytik STEM Jiří Táborský. Obdobně jsou postaveny otázky k NATO, tj. jestli je v NATO obecná důvěra a pak v to, jestli je NATO schopné zajistit naši vnější bezpečnost, což podle Čechů a Češek většinově je.
„Důvěřujete následujícím institucím?“: Armáda ČR, Policie ČR
Pozn.: zobrazeny možnosti „určitě“ + „spíše ano“ v %
Zdroj dat: STEM – Trendy 1997-2026
„Důvěřujete schopnostem Armády ČR, pokud jde o zajištění vnější bezpečnosti země?“
Zdroj dat: STEM –Trendy 2024-2026
„Důvěřujete schopnostem NATO, pokud jde o zajištění vnější bezpečnosti země?“
Zdroj dat: STEM –Trendy 2024-2026
Důvěra v armádu je však silně politicky podmíněná, což je jev, který se objevil až s vypuknutím války na Ukrajině a STEM na něj již několikátým rokem upozorňuje. „V roce 2020 věřili armádě v zásadě všichni bez ohledu na politickou příslušnost. Ale jakmile se armáda a válka staly výrazným politickým tématem, začala se společnost polarizovat. Považujeme to za velmi nebezpečné, protože v případě krize tu armáda je pro všechny bez ohledu na politické preference. A bylo by velmi vhodné, kdyby tak byla i vnímána,“ vysvětluje Táborský.
„Důvěřujete následujícím institucím?“: Armáda ČR
Pozn.: zobrazeny možnosti „určitě“ + „spíše ano“ v % (leden 2026: volba v říjnových volbách do PS 2025)
Zdroj dat: STEM – Trendy 2018-2026
S ohledem na průběh politické debaty a také na posuny na mezinárodní úrovni, zejména v NATO, je klíčové sledovat také postoje české veřejnosti k otázkám investic do obrany. Česká republika se již před lety zavázala investovat do své obrany dvě procenta HDP ročně. Nicméně v loňském roce byl tento závazek zvýšen na 5 procent HDP, z čehož 3,5 procenta mají jít na projekty přímo spojené s armádou a obranyschopností, jako je nákup munice, techniky, výcvik vojáků a další věci. Zbylých 1,5 procenta má putovat na širší skupinu projektů, které se nějak týkají obranyschopnosti, například opravy silnic a mostů, železnic, kybernetické bezpečnosti a dalších oblastí.
Mezi Čechy a Češkami však podpora pro takto rozsáhlé výdaje na obranu schází. Největší podíl populace preferuje setrvání na dosavadních 2 procentech, jedná se o téměř 40 procent lidí. Zhruba čtvrtina lidí je toho mínění, že na obranu bychom měli vynakládat kolem 3 procent HDP. Více než desetina si však myslí, že toho na obranu dáváme moc a mělo by se dávat naopak méně. Ze zbytku většina nemá názor a jen menšina je toho mínění, že bychom měli dávat pět procent. „Když to zjednodušíme, tak asi třetina lidí připouští nějaké zvýšení výdajů. A většinově jsou to voliči předchozí vládní koalice. Pak vidíme meziročně celkem pokles u lidí, kteří si myslí, že obranné výdaje jsou přehnané. Nicméně hlavní volbou je stále setrvání na dvou procentech,“ shrnuje Táborský.
Názory na tuto problematiku jsou výrazně diferencované podle politických preferencí. Zatímco voliči někdejší koalice jsou většinově pro zvyšování obranných výdajů, zejména v případě voličů koalice SPOLU, u voličů aktuální vlády vidíme velké rozdíly. „Situace je podobná jako ve vnímání Ukrajiny. Striktně proti posilování obranných výdajů jsou voliči SPD. Někde na půl cesty je hnutí ANO a nejvíce nakloněni posilování obrany jsou voliči Motoristů,“ uzavírá Táborský.
„V roce 2024/2025 vydala Česká republika na obranu 2 % HDP. Který z následujících přístupů k financování obrany v České republice nejlépe vystihuje Váš názor?“
Zdroj: STEM – Trendy 01/2025, 06/2025, 01/2026
„V roce 2024/2025 vydala Česká republika na obranu 2 % HDP. Který z následujících přístupů k financování obrany v České republice nejlépe vystihuje Váš názor?“
Zdroj: STEM – Trendy 01/2025, 06/2025, 01/2026
Pozn.: data zobrazují rozdělení populace na ty, kteří jsou pro zachování, snížení, zvýšení či nemají názor na zbrojní výdaje na základě postojových odpovědí z minulého grafu.
„V roce 2024/2025 vydala Česká republika na obranu 2 % HDP. Který z následujících přístupů k financování obrany v České republice nejlépe vystihuje Váš názor?“
Rozdíly podle volby ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2025
Zdroj: STEM – Trendy 01/2026
Pozn.: data zobrazují rozdělení populace na ty, kteří jsou pro zachování, snížení, zvýšení či nemají názor na zbrojní výdaje na základě postojových odpovědí z minulého grafu.
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. – 23. ledna 2026. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 061 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů.
