Zůstane životní úroveň hlavním kritériem bilancování našeho členství v EU?

Zůstane životní úroveň hlavním kritériem bilancování našeho členství v EU?

Věra Haberlová

Tisková konference STEM, 1. 4. 2003


Zkušenosti ze sociologických výzkumů ukazují, že způsob, jakým veřejnost reflektuje změny ve společnosti, velmi záleží na tom, z jakého zorného úhlu a z jakých kritérií lidé při hodnocení společenské situace vycházejí. Česká republika se na vstup do Evropské unie připravuje v době, kdy víra v budoucnost a hodnota demokracie a svobody už dávno ztratily svoji motivační sílu a rozhodující optikou posuzování situace ve společnosti se stalo ekonomické hledisko a každodenní život lidí. V takové atmosféře je potom pro mnoho lidí právě životní úroveň důležitým východiskem hodnocení stavu společnosti.

„Když někteří lidé hodnotí současný režim, mají na mysli především svobodu, demokracii, možnost prosadit svůj názor a schopnosti. Jiní při hodnocení současného režimu myslí
spíše na životní úroveň, ceny zboží, dostupnost služeb. Který způsob
hodnocení současného režimu je Vám osobně bližší?“

  2/1997 2/1999 2/2000 2/2001
Hledím spíše na svobodu a demokracii 33% 32% 31% 34%
Hledím spíše na životní úroveň 67% 68% 69% 66%

Pramen: STEM, série Trendy 1997 – 2001

„Pokud byste si měl(a) vybrat z následujících dvou možností,
co je podle Vás v politice důležitější?“

  12/1995 12/1996 10/1997 2/1999 2/2000 2/2001
Životní úroveň a ekonomická prosperita 61% 66% 67% 71% 70% 68%
Duchovní hodnoty a lidské vztahy 39% 34% 33% 29% 30% 32%

Pramen: STEM, série Trendy 1995 – 2001

Globální pohled na význam našeho členství v EU

Současné klima, ve kterém výrazně převažují preference ekonomických hledisek posuzování stavu ve společnosti, se přirozeně odráží i ve východiscích bilancování našeho vstupu do Evropské unie. Není proto nijak překvapující, že naprostá většina veřejnosti (88%) označuje dopady na životní úroveň lidí za nejdůležitější změny, které nám členství v Evropské unii přinese.

Graf 1. „Nejdůležitější změny, které přinese České republice členství v Evropské unii,
se budou týkat dopadů na životní úroveň lidí.“

Pramen: STEM, Trendy 3/2003, 1328 respondentů

Při pohledu na údaje v grafu by se mohlo zdát, že na otázku uvedenou v titulku tohoto příspěvku lze jednoznačně odpovědět ano, životní úroveň bude hlavním kritériem bilancování našeho vstupu do Evropské unie. Podrobnější analýza sociologických dat ale ukazuje, že taková odpověď by byla přílišným zjednodušením různorodých a mnohdy protikladných postojů k členství v Evropské unii.

Jisté pochybnosti o rozhodujícím vlivu vývoje životní úrovně lze např. dokumentovat na názorech vyjadřujících chápání smyslu našeho vstupu do Evropské unie. Z těchto názorů je patrné, že dopady na každodenní život nejsou hlavním faktorem, jenž by pro občany činil členství v Evropské unii smysluplným. Tím rozhodujícím hlediskem je akceptování faktu, že Česká republika je součástí vnějšího (evropského) světa, jehož vývoji se nemůže bránit a zůstávat stranou.

Vstup do Evropské unie je nesporně podstatnou společenskou změnou a lze předpokládat, že jeho reflexe projde podobnými vývojovými etapami jako reflexe jiných zásadních společenskopolitických proměn. Podle obecného schématu vývoje veřejného mínění se postoje k členství v Evropské unii nacházejí nyní ve fázi, ve které hraje při hodnocení situace určitou roli také dlouhodobější perspektiva budoucnosti a víra ve smysl věcí, které přesahují rámec každodennosti. Podle stejného schématu je ale třeba očekávat, že nastane období, ve kterém perspektiva budoucnosti ztratí motivační vliv a do posuzování situace vstoupí podstatně razantněji ekonomické hledisko a každodenní zájmy lidí. Pro bilancování výhodnosti našeho členství v Evropské unii pak bude otázkou, na jaké úrovni vývoje bude životní úroveň a v jaké konstelaci hodnocení ostatních oblastí každodenního života se bude nacházet.

Odpovědi na volnou otázku

„Pokud Vám není Evropská unie zcela lhostejná, proč byste řekl(a), že je členství v Evropské unii pro naši republiku důležité?“

Nezbývá nic jiného, nelze zůstat stranou 33%
Sjednocování Evropy 22%
Zlepšení ekonomiky 11%
Zvýšení životní úrovně  4%
Volný pohyb osob  3%
Možnost zaměstnání v zahraničí  3%
Zvýšení bezpečnosti  3%
Budoucnost pro mladé lidi  2%
Jiné  4%
Neví (odmítl) 15%

Životní úroveň je oblastí s velkou dynamikou očekávaných změn

Ani v současné době nelze ovšem přeceňovat roli, kterou hraje důvěra v budoucnost a smysl věcí přesahujících každodenní život při formování názorů na naše členství v EU. Ekonomické hledisko má již dnes velkou váhu a životní úroveň patří k těm oblastem života, o jejichž další vývoj po vstupu do Evropské unie se lidé nejvíce zajímají, a u nichž zároveň často očekávají nějaké změny (jen třetina lidí předpokládá, že vstup do EU se na životní úrovni neprojeví).

Celkové představy o vývoji životní úrovně po vstupu do Evropské unie jsou mírně optimistické. Prakticky každý druhý občan věří, že právě on a jeho rodina patří k těm, kterým vstup do Evropské unie přinese šanci na zlepšení vlastní životní úrovně. Téměř dvě pětiny se pak domnívají, že toto zlepšení nastane již v prvních pěti letech členství v Evropské unii.


Graf 2. „Myslíte si Vy osobně, že členství v Evropské unii by během několika let přineslo zvýšení životní úrovně.“

Pramen: STEM, Trendy 3/2003, 1328 respondentů

Graf 3. „Věřím, že po vstupu ČR do Evropské unie by měli lidé jako jsem já
 a moje rodina, šanci zlepšit si svoji životní úroveň.“

Pramen: STEM, Trendy 3/2003, 1328 respondentů


Graf 4. „Jakým způsobem se podle Vás změní životní úroveň Vaší domácnosti
do pěti let po vstupu do Evropské unie?“

Pramen: STEM, Trendy 3/2003, 1328 respondentů

Představy o dalším vývoji životní úrovně po vstupu do Evropské unie jsou ovšem také hodně nejisté a rozporuplné – na jedné straně relativní optimismus, na straně druhé časté obavy ze zhoršení životní úrovně.

Graf 5. „Máte obavu, že po vstupu do Evropské unie se sníží
životní úroveň Vaší domácnosti?“

Pramen: STEM, Trendy 3/2003, 1328 respondentů

Ilustrativním příkladem nejistot přesvědčení o vyhlídkách na lepší životní úroveň jsou názory lidí, kteří doufají, že právě jim přinese členství v Evropské unii šance na zvýšení hmotného standardu. Obavy z toho, že vstup do Evropské unie by pro jejich domácnost mohl naopak znamenat zhoršení životní úrovně, vyslovují celé dvě pětiny z nich.

Důležitým rysem představ o dalším vývoji životní úrovně je jejich závislost na stávajících možnostech a předpokladech pro vytváření vlastního materiálního standardu. Obecně platí, že podstatně skeptičtější k vývoji společenské i vlastní životní úrovně jsou lidé, kteří mají menší potenciál pro zajištění vyššího hmotného standardu (starší generace a osoby s nižším vzděláním). Vůbec nejsilněji působícím faktorem je ovšem stávající kvalita životní úrovně. Lidé, kteří v současnosti špatně vycházejí s příjmy své domácnosti, životní úroveň své rodiny vnímají jako špatnou nebo se cítí být chudými, očekávají zhoršování životní úrovně po vstupu do Evropské unie více než dvojnásobně častěji oproti těm, kteří svůj stávající hmotný standard hodnotí příznivěji.

Graf 6. Obavy z poklesu vlastní životní úrovně po vstupu do EU
podle současného hmotného zajištění domácnosti

Pramen: STEM, Trendy 3/2003, 1328 respondentů

Takové generování slabšího potenciálu k zabezpečení vlastního hmotného standardu a především přenos negativních reflexí současné životní úrovně na očekávání související se vstupem do Evropské unie jsou důležitým podnětem pro vedení předreferendové kampaně. Data sociologických výzkumů jasně ukazují, že představy o dalším vývoji životní úrovně jsou jedním z faktorů, které mohou u části občanů významnou měrou ovlivnit to, jak budou tito lidé v referendu hlasovat.

Graf 7. Hlasování v referendu podle odhadu šancí na zlepšení vlastní
životní úrovně po vstupu do EU

Pramen: STEM, Trendy 3/2003, 1328 respondentů


Graf 8. Hlasování v referendu podle obav ze zhoršení vlastní
životní úrovně po vstupu do EU

Pramen: STEM, Trendy 3/2003, 1328 respondentů

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text