Vývoj podpory politických stran

Libor Konvička

Tisková konference STEM, 17. 10. 2002

1. Vývoj volebních preferencí

Aktuální volební preference STEM překlenují interval květen 2002 až říjen 2002. Výsledky aktuálního výzkumu ukazují především upevnění pozic, získaných oběma největšími stranami v parlamentních volbách. Říjnové preference ODS a ČSSD zůstávají na úrovni jejich volebního výsledku. Z hlediska dlouhodobé dynamiky preferencí znamená potvrzení volebních výsledků výrazné posílení pro ČSSD (zhruba o 7 procentních bodů oproti situaci před volbami) a stabilizovanou úroveň podpory ODS.

Podpora KSČM je ve výsledcích výzkumu poněkud slabší, než ukázaly červnové volby. Můžeme usuzovat, že rozdíl je dán horší dosažitelností stoupenců KSČM, jejich menší ochotou zúčastnit se výzkumu.

Výsledky výzkumu STEM nepotvrzuje údaje CVVM o poklesu preferencí ODS (preference ODS v září 2002 podle CVVM – 17 %). Analýza přesunů voličské přízně mezi volbami 1998 a 2002 sice naznačuje přitažlivost ČSSD pro část někdejších voličů ODS. Výsledky říjnového výzkumu STEM však neukazují pokračování tohoto trendu.

Aktuální volební preference prokazují vyprázdnění voličské základny Koalice (jako koalice). Už před červnovými volbami se asi polovina nominálních příznivců Koalice hlásila k „mateřským“ stranám – KDU-ČSL a US-DEU. Z výsledků říjnového výzkumu vyplývá, že se tento trend prohloubil, protože ke Koalici se hlásí zanedbatelná 2 % respondentů. Stoupenci KDU-ČSL i US-DEU se fakticky odvracejí od projektu Koalice.

Podpora politických stran květen 2002 – říjen 2002

V souboru ke stažení naleznete podrobný graf vývoje preferencí. Z technických důvodů není možné graf umístit na tuto stránku.

2. Přesuny voličských preferencí

A. Mezi volbami 1998 a 2002

Analýza přesunů voličských preferencí ukazuje nasávání volných a nepevně zakotvených hlasů sociální demokracií a rozmělňování voličského zázemí pravicových stran. ČSSD dokázala během volebního období udržet loajalitu kmenového jádra voličů (85 % voličů ČSSD z roku 1998 volilo v roce 2002 znovu sociální demokracii) a získat přízeň části někdejších voličů ODS (15 % voličů ODS z roku 1998 volilo v roce 2002 ČSSD), KDU-ČSL (17 %) a US (10 %).

Překvapivý je přesun 15 % bývalých voličů ODS k ČSSD, protože jde o „přechod přes barikádu“, v českém politickém prostředí velmi neobvyklý. Přesun hlasů mezi ČSSD a ODS se odehrál na úkor ODS, a to ve velmi výrazném nepoměru (15 % od ODS k ČSSD, 3 % opačným směrem). Stojí také za zdůraznění, že 15 % přeběhlíků od ODS znamenalo pro ČSSD ve volbách víc fyzických hlasů, než 27 % od KDU-ČSL a US dohromady.

KSČM stojí poněkud stranou těchto procesů. Především se může spoléhat na mimořádnou věrnost svých stoupenců (93 % jejích voličů z roku 1998 znovu volilo KSČM). Voliče si KSČM vyměňuje téměř výhradně s ČSSD. Mezi lety 1998 a 2002 nešlo o vůměnu ekvivalentní – 7 % od KSČM k ČSSD a 7 % obráceným směrem znamená v přepočtu na fyzické hlasy zhruba dvojnásobnou převahu odchodů od ČSSD ke KSČM.

Bližší pohled na přesuny voličské přízně mezi parlamentními volbami 1998 a 2002 poodhaluje příčiny letošního volebního vítězství ČSSD. Pětina voličů z roku 1998 změnila v roce 2002 svou volbu a tyto volné hlasy gravitovaly především k ČSSD. Přesněji řečeno,
40 % voličských přesunů bylo ve prospěch sociální demokracie. K obdobnému jevu – stržení fluktuujících hlasů přitažlivostí sociální demokracie – došlo již při minulých volbách. Rozdíl spočívá v tom, že v červnu 1998 lákala ČSSD voliče sliby, letos mohla poukázat na výsledky.

Ukazuje se také, že nevoliči jsou poměrně stabilizovanou skupinou – tři čtvrtiny těch, kteří nevolili v roce 1998, rezignovaly na volební účast i v roce 2002.

Přesuny voličské přízně mezi volbami 1998 a 2002

Voliči z roku 1998 volili v roce 2002 … (hlavní směry odchodů)

B. Přesuny voličské přízně po volbách 2002

Po červnových volbách nedochází k dramatickým přesunům voličských sympatií. Nejloajálnější stoupence má tradičně ODS a KSČM. Z respondentů, kteří v červnu volili ODS a KSČM, by dnes více než 90 % procent dalo hlas těmto stranám. I ČSSD si podrželo téměř 90 % svých voličů. Zřetelné je pokračování rozpadu voličské podpory Koalici. Z respondentů, kteří v červnu volili Koalici, by jí dnes dalo hlas jen 15 %, kdežto pro KDU-ČSL by chtělo hlasovat 41 % a pro US-DEU 23 %. Je zřejmé, že sympatizanti stran Koalice se neidentifikují s tímto politickým společenstvím, ale s „mateřskými“ stranami.

3. Zázemí politických stran

Programová orientace politických stran je do značné míry dána sociodemografickým složením jejich příznivců a voličů. Politické strany v České republice se v tomto ohledu profilovaly již v polovině 90. let. ODS se vyhranila jako strana mladší populace s vysokým podílem středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných příznivců. KSČM se stala jejím přímým opakem. ČSSD se ukazuje jako strana, jejíž příznivci svými sociodemografickými charakteristikami téměř kopírují složení celku populace. Pro KDU-ČSL se stal charakteristickým vyšší věkový průměr stoupenců a pro US nízký věk a vyšší vzdělanostní úroveň.

Sociodemografické zázemí politických stran však není zcela stabilní. Fluktuace voličů vede k jeho proměnám. Většinou jde o procesy pozvolné, avšak v intervalu let 1989 až 2002 se již projevují některé změny. U ODS zaznamenáváme zřetelné omlazení voličů, ale také snížení vzdělanostního průměru. US se neudržela jako strana s nejvyšším podílem mladých lidí, ale stále je stranou s mimořádně vysokým podílem středoškoláků a vysokoškoláků. Věkový průměr stoupenců komunistické strany zůstává víceméně zachován, ale zdá se, že se mezi stoupenci KSČM posiluje dělnická skupina vyučených. Změny v zastoupení věkových a vzdělanostních skupin mezi voliči sociální demokracie nevedly k výrazné  změně věkového a vzdělanostního průměru.

Věková struktura voličů politických stran v červnu 1998 a červnu 2002

Vzdělanostní struktura voličů politických stran v červnu 1998 a červnu 2002