Naše zjištění
3. 6. 2024

Volební tendence české veřejnosti dva týdny před volbami do Evropského parlamentu

Kdyby se nyní konaly volby do Evropského parlamentu (EP), vyhrálo by je těsně hnutí ANO, které by získalo 23,1 procenta hlasů. Za ním by skončila koalice SPOLU, kterou by volilo 21,5 procenta voličů. Obě strany by získaly po šesti mandátech. Další strany a hnutí zastoupené v současné Sněmovně se drží s velkým odstupem za nimi. Do EP by se dostala ještě koalice STAČILO! se ziskem 8,1 procenta hlasů. U koalice Přísahy a Motoristé nyní není zřejmé, zda překoná pětiprocentní hranici. Co se týče volební účasti, tak 36 % lidí tvrdí, že určitě přijde k volbám a dalších 16 % říká, že spíše volit půjde. Nicméně je třeba brát v potaz, že deklarovaná ochota volit je vždy vyšší než reálná volební účast v samotných volbách. Volební model zpracoval analytický ústav STEM na rozsáhlém souboru 1623 dotázaných pro CNN Prima News.

Volby do Evropského parlamentu (EP) by nyní vyhrálo s těsným náskokem hnutí ANO, které by se ziskem 23,1 % hlasů o necelé dva procentní body předstihlo ve volebním modelu výzkumného ústavu STEM koalici SPOLU, kterou by volilo 21,5 procenta voličů. Na třetím místě by s velkým odstupem se ziskem 10,3 % skončilo hnutí STAN, za ním se ziskem 9,5 % koalice SPD a Trikolory a v těsném závěsu se ziskem 9,4 procenta následují Piráti. Kromě těchto uskupení by pětiprocentní hranici ještě překročilo uskupení STAČILO! vytvořené kolem KSČM se ziskem 8,1. Těsně pod hranicí 5 procent se ziskem 4,7 % následuje koalice Přísaha a Motoristé.  

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, 05/2024, N=1623, CAWI a CATI

„Hnutí ANO nedosahuje ani zdaleka zisků, na které jsme zvyklí ve volbách do Poslanecké sněmovny, což je důsledek toho, že k volbám do EP zpravidla nechodí ani třetina voličů. Především u vlažnějších voličů ANO očekáváme, že jejich účast bude podprůměrná, jako tomu bylo i v roce 2019,“ vysvětluje analytik STEM Martin Kratochvíl důvody, proč jsou očekávané zisky hnutí ANO výrazně nižší než ve výzkumech s modelem do parlamentních voleb.

Volby do EP jsou českými občany dlouhodobě vnímány jako volby druhého až třetího řádu a účast v nich zatím nikdy nepřesáhla třetinu voličů. Z nízké volební účasti tentokrát profitují strany vládní koalice, jejichž voliči bývají spíše proevropsky zaměření, a lze u nich tudíž očekávat vyšší účast než u protievropsky laděných voličů. V součtu tak v aktuálním modelu vládní strany vykazují vyšší podporu než v modelech sněmovních voleb. „Účast každopádně zůstává jedním z hlavních otazníků blížících se voleb. 36 % lidí sice tvrdí, že určitě přijde k volbám a dalších 16 % říká, že spíše volit půjde, nicméně na základě zkušenosti s volbami do sněmovny či s prezidentskými volbami víme, že deklarovaná ochota volit je vždy vyšší než reálná volební účast. Proto model na základě našich výpočtů předpokládá, již tak rekordní, účast 35 %,“ uvádí Kratochvíl.

Dalšími faktory, které mají velký vliv na preference jednotlivých stran, jsou věk a vzdělání. „Podobně jako při volbách do Sněmovny je podpora ANO široce rozkročená v různých sociodemografických skupinách, opírá se ale zejména o voliče bez maturity ve věku 60 či více let, zatímco podpora vládních stran roste spolu se vzděláním. Co se týče věku voličů vládních stran, tak podpora Pirátů a STAN se koncentruje u lidí v mladém a mladším středním věku, zatímco SPOLU sbírá podporu napříč věkovými skupinami rovnoměrněji,“ vysvětluje Kratochvíl.

Kromě hnutí ANO dosahuje z opozičních parlamentních stran stabilního zisku SPD, která je díky svému založení v evropských volbách hlavním reprezentantem protestních hlasů podobně jako ve volbách do českého parlamentu. Kromě tohoto hnutí se však v evropských volbách výrazně profilují i další opoziční subjekty, mezi nimiž je nejsilnější koalice STAČILO! s možným ziskem 8,1 procenta hlasů a těžištěm voličů mezi staršími lidmi a voliči bez maturity.

Do EP se možná dostane i koalice Přísahy a Motoristů, která osciluje těsně kolem pětiprocentní hranice a kterou volí nejčastěji muži v mladším středním věku. Toto uskupení má sice poměrně vysoký potenciál, ale zároveň čerpá z úzkého jádra skalních příznivců a poměrně širokého spektra lidí, kteří ovšem zpravidla k volbám příliš pravidelně nechodí. Finální výsledek tohoto uskupení tak zůstává jedním z největších otazníků nadcházejících voleb. 

V případě obou těchto koalic dobrý výsledek do značné míry stojí na výkonech lídrů těchto uskupení, Kateřiny Konečné z KSČM a Filipa Turka od Motoristů. Mimo tyto strany by se do EP patrně žádný subjekt nedostal, alespoň třem procentům se nejvíce blíží SOCDEM a Svobodní.

Volební EP model podle základních sociodemografických charakteristik – konec května 2024

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, 05/2024, N=1623, CAWI a CATI

Velké neznámé blížících se voleb

U dat z volebního modelu je nutné brát v potaz, že jsou směrodatná k období sběru dva týdny před termínem voleb a že výsledky samotných voleb ještě mohou být výrazně jiné. „Data jsme sbírali na konci května a je zřejmé, že i takto krátkou dobu před volbami ještě řada voličů váhá, koho bude volit a zda vůbec k volbám půjdou. Dále musíme mít na paměti, že u voleb do EP dostanou tradičně velký podíl hlasů malá či recesistická uskupení. Zatímco ve volbách sněmovních je to 2–3 %, ve všech minulých EP volbách šlo o 7–8 %,“ vypočítává Kratochvíl některé z faktorů, které mohou s výsledkem voleb ještě výrazněji hnout.

Další důležitou proměnnou je váhání voličů mezi jednotlivými stranami. Typické je váhání některých voličů mezi ANO a SPD. Ještě ve větší míře pak mezi uskupeními současné vládní koalice. Důležitou roli hrají lidé, kteří váhají mezi volbou SPOLU a STAN. „Momentálně se váhající systematicky přiklánějí více ke SPOLU, ale v posledních dnech mohou svou preferenci ještě přehodnotit,“ dodává Kratochvíl.

Velkou neznámou je také kroužkování. Celkem 62 procent lidí, kteří nevylučují volební účast, plánuje kroužkovat jim sympatické kandidáty. „Podstatnou roli bude hrát vystupování lídrů kandidátek v posledním týdnu a jejich dlouhodobá známost u veřejnosti,“ hodnotí Kratochvíl šance jednotlivých osob na kandidátkách. V minulých volbách se díky kroužkování podařilo řadě kandidátů přeskočit pořadí a není rozhodně vyloučeno, že se to podaří i letos.

„Ve volbách do Evropského parlamentu je možné tzv. kroužkovat, tedy podpořit přímo až dva kandidáty z Vámi vybrané strany, hnutí či koalice. Nakolik je pravděpodobné, že byste tuto možnost využil(a), že byste někoho kroužkoval(a)?“ 

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, 05/2024, N=1623, CAWI a CATI

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden kombinací metody online dotazování (CAWI) na Českém národním panelu a telefonických rozhovorů (CATI) prostřednictvím vyškolených operátorů STEM/MARK na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22.–26. 5. 2024. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1623 respondentů. Volební model pro volby do Evropského parlamentu a související analýzu zpracoval STEM pro CNN Prima News.

Sdílet

Evropská unie / Stranické preference
Evropský parlament, volby, volební tendence