Reakce společnosti na vládní zásah při povodních byla spíše pozitivní
V září 2024 čelila Česká republika rozsáhlým povodním, které zasáhly řadu regionů a způsobily značné škody. Zářijový bleskový průzkum STEM pro CNN Prima News[1] ukázal, že veřejnost hodnotila zásah jednotlivých složek s různou mírou spokojenosti, zároveň ale všechny složky získaly převážně pozitivní hodnocení. Nejvyšší uznání si vysloužili hasiči (80 %), zatímco vláda se ocitla na opačném konci žebříčku, přesto však 60 % lidí věřilo, že zvládla kritickou situaci dobře. Říjnová data zářijová zjištění potvrdila – vládní výkon hodnotilo pozitivně nebo spíše pozitivně 58 % obyvatel. Pro srovnání, obecná důvěra v členy vlády v říjnu dosáhla jen 23 %. V kontextu tohoto nízkého čísla se 58% spokojenost s vládní reakcí během povodní jeví jako výrazně lepší výsledek, než by se dalo očekávat.
„Pokuste se, prosím, celkově zhodnotit působení následujících institucí během nynějších povodní. Kritickou situaci podle Vás řešily velmi dobře, poměrně dobře, spíše špatně nebo velmi špatně?“
„Když zvážíte všechny okolnosti v době, kdy byl stav povodní nejkritičtější, řekl(a) byste, že se vláda zachovala dobře a k řešení krizové situace učinila vše, co bylo v jejích silách?“
Rozdíly v hodnocení vlády jsou nejvíce patrné při třídění podle politických preferencí. Nejlépe hodnotí působení vlády stoupenci dosavadní vládní koalice (včetně Pirátů), 88 % z nich souhlasí s tím, že vláda svou roli zvládla, a 45 % dokonce věří, že udělala maximum. Naopak u příznivců parlamentní opozice je patrná určitá nespokojenost, více než polovina z nich (57 %) hodnotí vládní zásah negativně. Podobně vládu hodnotí i voliči mimoparlamentních stran. I tak se ale nejedná o špatný výsledek, protože i v řadách opozice je značný podíl lidí, kteří nakonec uznávají, že vláda situaci zvládla dobře.
„Když zvážíte všechny okolnosti v době, kdy byl stav povodní nejkritičtější, řekl(a) byste, že se vláda zachovala dobře a k řešení krizové situace učinila vše, co bylo v jejích silách?“
Skeptický postoj Čechů k vyšším daním na úhradu povodňových škod
Pouze 21 % Čechů vidí zvýšení daní jako přijatelnou cestu k pokrytí povodňových škod, zatímco 79 % je spíše proti nebo určitě proti. Přesto je zde několik drobných rozdílů. Jak je z grafu patrné, samotná ochota platit vyšší daně za účelem pokrytí škod povodní není vysoká ani u dobře zajištěných občanů (27 %). Na druhou stranu jednoznačný nesouhlas projevila „pouze“ jedna třetina z nich. Lidé, kteří se cítí být špatně zajištění, se zvýšením daňové zátěže pak nesouhlasí velmi často, 55 % procent by bylo jednoznačně proti a dalších 29 % by spíše nesouhlasilo. Je ale pochopitelné, že tuto možnost odmítají, zvýšení daní by pro ně mohlo znamenat relativně větší ekonomickou zátěž než pro ostatní.
„Byl(a) byste Vy osobně pro řešení situace po povodních ochoten(ochotna) platit vyšší daně?“
Ve financování povodňových škod Češi preferují kromě pojištění a úspor také omezení investic a rozpočtů ministerstev
Pokud jde o konkrétní návrhy, jak by mohlo probíhat financování škod, nejvíce lidí souhlasí s variantou, že by mělo jít o úhradu z pojištění a úspor zasažených obyvatel a firem. S tím souhlasí tři čtvrtiny Čechů, pouze jedna čtvrtina dotázaných by byla proti. Druhé nejčastěji přijímané řešení vidí Češi v omezení investic a rozpočtů ministerstev (74 %). Poslední hojně přijímané řešení představují státní povodňové dluhopisy, s nimiž souhlasí 67 % dotázaných. Tento návrh je vnímán jako méně zatěžující pro jednotlivce, protože nevyžaduje okamžitou úhradu, přerozděluje zátěž do budoucna, a navíc je dobrovolný. Naopak nepopulární řešení představuje již zmiňovaná daň (27 %) a také zvýšení státního dluhu (28 %). Celkově v otázce financování povodňových škod panuje shoda napříč politickým spektrem. Pouze u dvou položek se projevují určité rozdíly. Konkrétně omezení rozpočtu ministerstev je pro voliče vládní koalice a Piráty méně přijatelnou variantou než pro zbytek politického spektra. A naopak povodňová daň, i když není příliš populárním řešením, by u těchto voličů byla přijatelná pro 37 % z nich.
„Zářijové povodně způsobily rozsáhlé škody. Jakým způsobem by se podle Vás měla financovat jejich náprava?“
„Zářijové povodně způsobily rozsáhlé škody. Jakým
způsobem by se podle Vás měla financovat jejich náprava?“ (určitě ano + spíše ano, %)
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4.-13. 10. 2024. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 052 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).
[1] Kompletní výzkumnou zprávu se všemi výsledky a grafy najdete zde. Sběr dat byl proveden online dotazováním 17. až 19. září, dotázáno bylo 1009 respondentů.
