Nadpoloviční většina (58 %) české veřejnosti preferuje vyšší zdanění návykových látek či aktivit ve srovnání s potravinami a dalším zbožím denní potřeby. Více než třetina (34 %) veřejnosti zastává v tomto ohledu velmi silné stanovisko a myslí si, že například alkohol, tabák, hazard či loterie by měly být jednoznačně zdaněny více než běžné zboží a služby. Přibližně čtvrtina (24 %) osob nemá v tomto ohledu vyhraněný názor. Pouze necelá pětina (19 %) osob se přiklání k názoru, že u produktů a zvyklostí patřících k naší kultuře bychom měli udělat výjimku a danit je méně. Nejsilnější podporu pro nižší zdanění piva nebo vína tak zastávalo v lednu 2026 pouze 7 % dospělé populace.
V diskusích o zdanění alkoholu se objevuje někdy i argument, že nižší zdanění alkoholu (zejména tichého vína) silně podporují lidé v regionech, které patří k producentům daného druhu alkoholu. Výzkum STEM však jasně ukazuje, že podpora vyššího zdanění návykových látek či aktivit převažuje ve všech regionech soudržnosti (NUTS 2). Vyšší zdanění tohoto zboží a služeb obecně podporuje v regionech mezi 50 % (Střední Čechy a Střední Morava) a 70 % veřejnosti (Praha). Daňovou výjimku u zboží a služeb, které jsou sice návykové, ale patří k naší kultuře, by podpořilo pouze 8 % (Praha) až 27 % (Moravskoslezsko) obyvatel daných regionů soudržnosti. Přibližně pětina až čtvrtina (21-27 %) obyvatel regionů soudržnosti nemá v tomto ohledu vyhraněný názor. Ukazuje se tak, že v současné době Češi a Češky uvažují v širších souvislostech a obecně nepodporují daňové výjimky u produktů a služeb, které jsou návykové. Daňové zvýhodnění související s pivní kulturou nebo produkcí vína tak nemá takovou podporu Čechů a Češek, jak by se mohlo zdát i v kontextu toho, že stále patříme mezi největší konzumenty alkoholu ve světovém srovnání.
Češi a Češky se obecně přiklání k vyššímu zdanění návykových látek bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou součástí naší kultury, přesto vidíme mezi jednotlivými skupinami obyvatel dílčí rozdíly. Podpora vyššího zdanění návykových látek a aktivit se zvyšuje s rostoucím vzděláním. Zatímco ve skupině osob s vysokoškolským vzděláním podporuje vyšší zdanění těchto látek a aktivit 72 % osob, ve skupině osob se základním vzděláním anebo výučním listem se jedná o 48 %. Pro úplnost dodejme, že 29 % osob se základním vzděláním nebo výučním listem nemá vyhraněný názor a zvolila střední odpověď. Daňové výjimky na návykové látky spojované s naší kulturou nebo zvyklostmi tak podporuje méně než čtvrtina (24 %) lidí i ve skupině osob s nižším vzděláním. Podobné tendence sledujeme i dle příjmové situace domácnosti. Lidé s vyššími příjmy podporují vyšší zdanění návykových látek a činností častěji než lidé s nižšími příjmy, v žádné příjmové skupině však podpora daňových výjimek nepřesáhne čtvrtinu osob. Pro úplnost dodejme, že nepozorujeme zásadní rozdíly mezi muži a ženami – a to i přesto, že v dostupných datech vidíme odlišné spotřební vzorce týkající se návykových látek a aktivit (viz níže).
„U každé dvojice tvrzení prosíme uveďte, které z nich je blíže Vašemu postoji.“
7bodová škála:
1 „U produktů a zvyklostí, které patří k naší kultuře, bychom měli udělat výjimku a danit je méně (např. pivo nebo víno).“
7 „Na všechny návykové látky (např. alkohol, tabák) či aktivity (např. hazard, loterie) by se měly vztahovat vyšší daně než na jídlo a další věci denní potřeby.“
Zdroj: STEM 2026/01 (N = 1 213)
Podíl osob, podle nichž by se měly na všechny návykové látky (např. alkohol, tabák) či aktivity (např. hazard, loterie) vztahovat vyšší daně (dle NUTS2)
Podíl osob, které se přiklání k tomuto stanovisku (tzn. na 7bodobé škále označily hodnoty 5-7)
Zdroj: STEM – Trendy 2026/01 (N = 1 213)
Spotřeba alkoholu patří v České republice k nejvyšším v Evropě i na světě
V posledních letech pozorujeme pozvolný pokles spotřeby alkoholu v České republice, přesto se ale naše spotřeba stále pohybuje mezi nejvyššími jak v evropském, tak celosvětovém měřítku. V roce 2024 činila spotřeba alkoholu na jednoho obyvatele ČR 8,9 litrů čistého lihu. Každý Čech a Češka tak během roku zkonzumovali v průměru téměř 9 litrů čistého lihu, a to v přepočtu na obyvatele včetně dětí. Pokud se podíváme na jednotlivé druhy alkoholu, tak v roce 2024 připadalo na jednoho obyvatele v průměru 131 litrů piva, 19 litrů vína a 6 litrů 40% destilátu.
(Ne)chtěné prvenství: Češi a Češky vypili v roce 2024 průměrně každý den téměř 1 pivo, jednou za 14 dní lahev vína a jednou za měsíc lahev tvrdého alkoholu (40% destilátu).
Podíl výdajů za alkoholické nápoje na celkových výdajích českých domácností patří v rámci EU k nejvyšším, a to i přes relativně nízké ceny alkoholu v ČR. Vysoký podíl výdajů za alkoholické nápoje ve spotřebním koši českých domácností je tak tažen do velké míry právě vysokými spotřebovanými objemy. Pro úplnost dodejme, že české domácnosti vydaly v roce 2024 průměrně 3 % finančních prostředků za alkoholické nápoje. V EU se pohyboval průměrný podíl výdajů za alkoholické nápoje na úrovni 1,5 %. V České republice tak domácnosti vydávají za alkoholické nápoje v průměru více než domácnosti v zemích, které patří k významným producentům vybraných druhů alkoholických nápojů (např. Itálie, Francie, Německo).
Spotřeba alkoholických nápojů v ČR (1989-2024)
Počet litrů daného druhu alkoholických nápojů připadajících na 1 obyvatele ČR (včetně dětí)
Zdroj: ČSÚ (data platná k 25. 3. 2026), zpracování STEM.
Podíl výdajů na alkoholické nápoje na celkových výdajích domácností v EU (2024, v %)
Ve výdajích na alkoholické nápoje jsou zahrnuté i výdaje na služby pro výrobu alkoholických nápojů pro vlastní spotřebu domácností (např. destilace, pivovárenské služby atp.)
Zdroj: Eurostat (data platná k 25. 3. 2026), zpracování STEM.
Spotřeba alkoholu sice mírně klesá, ale neklesá rizikové pití. A to ani u dětí!
Zkušenosti s konzumací alkoholu získávají české děti v raném věku. V roce 2024 uvedlo v rámci studie ESPAD 44 % 16letých osob, že vypily první sklenici alkoholu ještě před 14. narozeninami. V dlouhodobém horizontu postupně klesá podíl mladých lidí, kteří mají zkušenosti s alkoholem –neklesá ale podíl těch, kteří mají zkušenosti s rizikovým pitím. V roce 2024 uvedlo v rámci uvedené studie 17 % chlapců a dívek ve věku 16 let, že byli v posledních 30 dnech opilí. Zároveň je důležité zmínit, že 16letí běžně konzumují nealkoholické pivo, které ale v mnoha případech obsahuje alkohol (byť v menším množství). Zároveň je vhodné pamatovat i na varování adiktologů, že podávání nealkoholického piva dětem v sobě nese nejen riziko návyku na hořkou chuť chmele, ale i normalizace konzumace (nejen) piva na straně dětí. Nealkoholické pivo pila podle studie ESPAD v roce 2024 více než polovina 16letých osob, pravidelně (6krát a častěji v posledních 30 dnech) potom přibližně 16 % z nich.
Stagnace rozsahu rizikového pití může do velké míry souviset i se změnou životního stylu mladších generací a dalšími problémy, se kterými se (nejen) mladí lidé potýkají. Alkohol totiž volí někteří lidé jako náhradní řešení problémů ve chvíli, kdy není dostupná vhodná zdravotní péče zejména v oblasti duševního zdraví. 14 % 16letých osob v roce 2024 v rámci studie ESPAD uvedlo, že jejich motivací ke konzumaci alkoholu je snaha zapomenout na své problémy. Tyto důvody uváděly častěji dívky (18 %) než chlapci (9 %). 11 % 16letých osob potom konzumuje alkohol, když se cítí v depresi nebo jsou nervózní. I tyto důvody byly častěji uváděny ze strany dívek (13 %) než chlapců (8 %).
Zkušenosti s konzumací alkoholu mezi 16letými osobami
Populace 16letých žáků základních a středních škol
Zdroj: ESPAD 2024, zpracování STEM.
Návyky a spotřební zvyklosti navnímané v mladším věku se propisují do chování ve vyšším věku. V roce 2024 nekonzumovalo alkohol pouze 18 % Čechů a Češek ve věku 15 let a starších, jak ukazují výsledky Národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu 2024 (NAUTA). Drtivá většina (cca 80 %) 15letých a starších osob konzumovala alkohol v různé míře. V populaci 15letých a starších osob konzumovalo minimálně jednou týdně pivo 26 %, víno 14 % a destiláty 9 % osob. Pivo a destiláty pijí častěji muži, lidé ve vyšším věku a s nižším vzděláním. Víno konzumují častěji ženy a lidé ve vyšším věku. Zlepšování situace nepomáhá pravděpodobně ani to, že podle výzkumu FF UK Češi a Češky věří různým mýtům a nepravdám souvisejícím s konzumací alkoholu. Polovina české veřejnosti se např. ztotožňuje s výrokem, že malé množství alkoholu prospívá zdraví.
Struktura populace podle četnosti konzumace alkoholu (2024)
Podíl v populaci 15letých a starších osob
Zdroj: Národní výzkum užívání tabáku a alkoholu 2024 [NAUTA] (N = 1 809), výpočty a zpracování STEM.
Podíl osob, které konzumují daný druh alkoholu minimálně jednou týdně (2024)
Podíl ve skupině konzumentů, populace 15letých a starších osob
Zdroj: Národní výzkum užívání tabáku a alkoholu 2024 [NAUTA] (N = 1 809), zpracování STEM.
Daňový systém nereflektuje celospolečenskou zátěž související s nadměrnou spotřebou alkoholu
Celospolečenské náklady spojené s konzumací alkoholu jsou odhadovány na úrovni vyšších desítek (cca 50-75) miliard Kč, jak uvádí poslední dostupná zpráva Národního monitorovacího střediska pro drogy azávislosti anebo VZP. V těchto nákladech jsou zohledněné jak přímé náklady, tak náklady související s negativními externalitami. Negativní externality tvoří např. zvýšená kriminalita, zvýšená nehodovost, zvýšená nemocnost či snížená produktivita práce. Celkové náklady spojené s konzumací alkoholu tak tvoří v České republice přibližně 1 % HDP (viz zpráva NMS). Zjednodušeně řečeno tak Česká republika přichází ročně přibližně o 1 p.b. HDP v důsledku vysoké konzumace alkoholu. Pro srovnání inkaso ze spotřební daně na alkohol činilo v roce 2024 celkem 14 mld. Kč.
Spotřeba alkoholu vs. inkaso spotřební daně (2024)
| Spotřeba (litry etanolu/obyv.) | Inkaso spotřební daně (mld. Kč) |
Zdroj: ČSÚ (spotřeba alkoholu, data platná k 25. 3. 2026),
Zpráva o činnosti Finanční správy ČR a Celní správy ČR za rok 2024.
Zpracování STEM dle inspirace u Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti
Alarmující jsou i dopady konzumace alkoholu na dopravní nehodovost nebo zdravotnický systém. Dopravní nehody způsobené pod vlivem alkoholu tvoří dlouhodobě přibližně 5 % všech dopravních nehod, jak ukazují statistiky Policie ČR. V roce 2024 bylo nahlášeno 92 217 dopravních nehod, z toho 4 398 nehod bylo způsobeno vlivem alkoholu. Při těchto nehodách bylo usmrceno 33 osob.
Podle souhrnného přehledu ČSÚ činí počet úmrtí přímo přiřaditelných alkoholu 6-7 tis. ročně, což je cca 6 % celkové úmrtnosti v ČR. Ročně proběhne 13-14 tis. hospitalizací ve zdravotnických zařízeních z důvodu nemocí přiřaditelných alkoholu. Pro úraz pod vlivem alkoholu bylo v roce 2023 hlášeno více než 15 tis. hospitalizací. V kontaktu s adiktologickými programy je ročně 25-35 tis. uživatelů alkoholu, z toho je cca 27 tis. v psychiatrické péči. V roce 2024 poskytlo 18 záchytných stanic služby 20 tisícům osob. Náklady na provoz záchytných stanic činily v krajských a obecních rozpočtech v roce 2023 celkem 187 mil. Kč. Náklady Všeobecné zdravotní pojišťovny na léčbu závislostí činily v roce 2024 téměř 1,6 mld. Kč, přičemž náklady související s alkoholem činily v tomto roce 1 mld. Kč. Lékařskou pomoc kvůli problémům s alkoholem vyhledalo v roce 2024 více než 27 tisíc klientů VZP. Lékařskou pomoc kvůli návykovým látkám vyhledalo téměř 2 000 osob do 18 let. Nejčastější byla intoxikace alkoholem, následovaná užíváním kombinace drog, kanabinoidů a pervitinu. Celkové náklady na léčbu této věkové skupiny přesáhly podle údajů VZP 32 milionů korun.
Počet dopravních nehod způsobených pod vlivem alkoholu (2014-2024)
Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2014-2023), Policie ČR (2024).
Komplexní informace o spotřebě alkoholu a jeho sociálních i ekonomických dopadech shrnuje Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti ve své každoroční Zprávě o alkoholu v České republice. Informace o možných dopadech spotřeby alkoholu vč. mezinárodního srovnání zdanění alkoholu přináší monotematické číslo časopisu STATISTIKA & MY v gesci ČSÚ. Zkušenostem s omezováním alkoholu se věnuje výzkum Alkohol v české společnosti 2025. Podrobnější informace o mýtech a nepravdách spojených s konzumací alkoholu přináší druhá zpráva z tohoto výzkumu.
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním výběrovém souboru 18letých a starších obyvatel České republiky ve dnech 7.–17. ledna 2026. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Výběrový soubor byl dále dovážen na kvóty a minulé volební chování. Na otázky odpovědělo 1 213 respondentů v online dotazování (CAWI). Výzkum byl hrazen jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Tisková zpráva čerpá i z dalších veřejně dostupných zdrojů.
