V Boha věří okolo 40 % lidí

Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 40 %. Podobně zcela stabilní (a nepatrně vyšší) je i podíl osob, které vyrůstaly v nábožensky založené rodině.

Informace z výzkumu Trendy 12/2001

V Boha věří okolo 40 % lidí

Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3.-9. prosince 2001. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1577 občanů.

Nejvyšší podíl věřících je mezi lidmi ve věkové skupině nad 60 let, od 30 let výše však rozdíly nejsou velké. Z toho, že osob osobně věřících v Boha v průběhu (nejméně) posledních 6 let neubývá, můžeme soudit, že někteří lidé dospívají k víře teprve postupně, nikoli na základě rodinné výchovy a prostředí.

Rodinné prostředí má ovšem na náboženskou orientaci mladého člověka silný vliv, víra se předává z generace na generaci. Z lidí, kteří vyrůstají v nábožensky založených rodinách, skoro tři čtvrtiny věří v Boha, úbytek věřících je však z větší části kompenzován tím, že zhruba 13 % osob, které byly vychovávány v rodinách „nevěřících“, se k víře v Boha přiklonilo.

Tradiční jsou také rozdíly regionální – největší zastoupení věřících je na Moravě, menší ve východních a jižních Čechách, nejméně jich žije na severu Čech.

Mezi stoupenci hlavních parlamentních stran mají věřící jednoznačně nejsilnější zastoupení u KDU-ČSL (v současnosti zhruba 90 %) a mezi lidmi, kteří v současnosti jmenují jako volenou stranu přímo čtyřkoalici (55 %, mezi těmito lidmi je ovšem již část bývalých voličů KDU-ČSL), nejméně věřících je v řadách stoupenců KSČM (asi pětina).

Lidé, kteří věří v Boha, mají pochopitelně mnohem příznivější názory na církev jako instituci. Užitečnost církví však uznávají i mnozí lidé nevěřící v Boha – tato skupina představuje pětinu populace.