Stranické preference STEM – únor 2001

Stranické preference STEM – únor 2001

Ve dnech 1.- 7. února 2001 provedl STEM výzkum na rozsáhlém souboru 1641 občanů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let.

Únorový průzkum STEM by v porovnání s průzkumem z počátku ledna bylo možno charakterizovat jako postupný a dosud neúplný návrat ke stavu před propuknutím krize v České televizi.

Pozice stran na levé straně politického spektra je stejná jako v lednu 2001. Opět se potvrzuje, že sociální demokracii postihl pokles přízně v tu nejméně vhodnou dobu, kolem listopadových voleb do Senátu a krajských zastupitelstev.

Na pravici se z lednového otřesu částečně vzpamatovala ODS. Čtyřkoalice zřetelně vede žebříček preferencí (celkem 29,7 %), její expanze se však zastavila. Čtyřkoalice se nadále upevňuje uvnitř, stále větší podíl lidí ji spontánně uvádí jako společnou volební stranu.

Ochota lidí zúčastnit se příštích parlamentních voleb v porovnání s bouřlivým obdobím lednových demonstrací mírně vzrostla a přiblížila se úrovni z prosince 2000. Voleb do Poslanecké sněmovny by se zúčastnilo zřejmě zhruba 60 % oprávněných voličů.

"Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny parlamentu konaly příští týden,

kterou stranu byste volil(a)?"  (odpovědi na otevřenou otázku v procentech)

Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let, kvótní výběr,

dotázáno 1641 respondentů ve dnech 1. – 7. února 2001


Pramen: STEM, Trendy 1993+-2001

  Pramen: STEM, Trendy 2000-2001

V médiích se objevují údaje o voličském zázemí politických stran pod různými názvy a naopak srovnatelné údaje, vycházející ze shodného souboru respondentů a používající stejný způsob výběru, pod názvy různými. Aby se podobné případy neopakovaly, sešli se zástupci STEM, Sofres-Factum a Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a na tomto jednání, uspořádaného 6. února 2001 pod patronací Sdružení agentur pro výzkum trhu (SIMAR), se dohodli na následujících zásadách:

V podkladech pro prezentace v médiích budou vždy uváděny základní parametry výzkumů (velikost souboru, způsob výběru, termín dotazování atd.), umožňující jejich přesnou identifikaci.

Je nutné používat jednotně pojmy označující určitý soubor respondentů a jejich vztah k politickým stranám a zejména důsledně odlišit výsledky průzkumů od prognóz volebních výsledků.

Všechny tři instituce (STEM, Sofres-Factum a CVVM) budou používat tyto přesně definované pojmy:

„stranické preference“ = podíl respondentů v celém vzorku dotázaných (tedy včetně lidí, kteří uvedou „nevím“ či „nepůjdu volit“) jmenujících příslušnou politickou stranu

„voličské preference“ = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, jmenujících příslušnou politickou stranu

„stranické sympatie“ = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách a přitom buď jmenovali příslušnou politickou stranu, kterou by volili, nebo při nejasnosti své volby vyjádřili v jiné otázce k dané straně své sympatie

„volební prognóza“ = matematický model, na jehož základě je odhadován skutečný výsledek voleb. Způsob konstrukce tohoto modelu může být u různých firem odlišný.

Rozdíly mezi stranickými a voličskými preferencemi ukazují dva následující grafy. Z voličských preferencí je vyloučena skupina lidí, kteří uvedli, že se voleb určitě nezúčastní. Odpadají tedy nevoliči (ve stranických preferencích „žádnou stranu“) a klesá i podíl nerozhodnutých respondentů („neví“). Na účet těchto podílů se posilují zejména strany s pevnějším, semknutějším táborem stoupenců.

       Pramen: STEM, Trendy 2000-2001

      Pramen: STEM, Trendy 2000-2001

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text