Stranické preference STEM – říjen 2001
Ve dnech 1.- 7. října 2001 provedl STEM výzkum na rozsáhlém souboru 1613 občanů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let.
Ani dramatické události, které se v uplynulém měsíci ve světě odehrály, na rozložení sil na české politické scéně mnoho nezměnily.
Vedoucí tandem nadále tvoří čtyřkoalice (pokud ji hodnotíme jako součet stranických preferencí všech čtyř stran, které ji tvoří, a spontánně jmenované čtyřkoalice, dosahují její stranické preference 23,7 %) a ODS, mírně zaostává ČSSD a s odstupem následuje KSČM.
V pořadí voličských preferencí (z nichž jsou vyloučeni lidé, kteří by se podle svých slov voleb rozhodně nezúčastnili a nevolili by žádnou stranu) se na úroveň spojených sil čtyřkoalice dotahuje ODS.
V reálné volební situaci (pokud by přišli lidé, kteří svou účast uvádějí jako jistou nebo pravděpodobnou) má ODS zásluhou svého pevného voličského jádra již zřejmě nad spojenými silami čtyřkoalice převahu. Mezi lidmi, kteří rozhodně k volbám přijdou, má ODS přesvědčivě nejsilnější postavení, velmi silné voličské jádro má i KSČM.
K příštím volbám do Poslanecké sněmovny by přišly zhruba dvě třetiny voličů. Také ochota jít k volbám je tedy vcelku stabilní. Účast pevně odmítá 12 % občanů.
"Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny parlamentu konaly příští týden,
kterou stranu byste volil(a)?" (odpovědi na otevřenou otázku v procentech)
Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let, kvótní výběr, dotázáno 1613 respondentů ve dnech 1. –7. října 2001
Pramen: STEM, Trendy 2000-2001
Pramen: STEM, Trendy 2000-2001
Pramen: STEM, Trendy 2000-2001
Pramen: STEM, Trendy 10/2001
V médiích se objevují údaje o voličském zázemí politických stran pod různými názvy a naopak srovnatelné údaje, vycházející ze shodného souboru respondentů a používající stejný způsob výběru, pod názvy různými. Aby se podobné případy neopakovaly, sešli se zástupci STEM, Sofres-Factum a Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a na tomto jednání, uspořádaného 6. února 2001 pod patronací Sdružení agentur pro výzkum trhu (SIMAR), se dohodli na následujících zásadách:
V podkladech pro prezentace v médiích budou vždy uváděny základní parametry výzkumů (velikost souboru, způsob výběru, termín dotazování atd.), umožňující jejich přesnou identifikaci.
Je nutné používat jednotně pojmy označující určitý soubor respondentů a jejich vztah k politickým stranám a zejména důsledně odlišit výsledky průzkumů od prognóz volebních výsledků.
Všechny tři instituce (STEM, Sofres-Factum a CVVM) budou používat tyto přesně definované pojmy:
„stranické preference“ = podíl respondentů v celém vzorku dotázaných (tedy včetně lidí, kteří uvedou „nevím“ či „nepůjdu volit“) jmenujících příslušnou politickou stranu
„voličské preference“ = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, jmenujících příslušnou politickou stranu
„stranické sympatie“ = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách a přitom buď jmenovali příslušnou politickou stranu, kterou by volili, nebo při nejasnosti své volby vyjádřili v jiné otázce k dané straně své sympatie
„volební prognóza“ = matematický model, na jehož základě je odhadován skutečný výsledek voleb. Způsob konstrukce tohoto modelu může být u různých firem odlišný.
Rozdíly mezi stranickými a voličskými preferencemi ukazují dva následující grafy. Z voličských preferencí je vyloučena skupina lidí, kteří uvedli, že se voleb určitě nezúčastní. Odpadají tedy nevoliči (ve stranických preferencích „žádnou stranu“) a klesá i podíl nerozhodnutých respondentů („neví“). Na účet těchto podílů se posilují zejména strany s pevnějším, semknutějším táborem stoupenců.
