Stranické preference STEM – prosinec 2001

Stranické preference STEM – prosinec 2001

Ve dnech 3.- 9. prosince 2001 provedl STEM výzkum na rozsáhlém souboru 1577 občanů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let.

Posílení pozice Čtyřkoalice, zejména pak skupiny lidí, kteří se k ní jako ke společnému volebnímu subjektu spontánně hlásí, a mírný ústup ODS – to jsou nejvýznamnější změny, k nimž došlo v posledním měsíci roku 2001 na české politické scéně.

Odstup Čtyřkoalice (pokud ji hodnotíme jako součet stranických preferencí všech čtyř stran, které ji tvoří, a spontánně jmenované čtyřkoalice) od ODS se v porovnání s listopadem zvětšil ze zhruba 2 % na 8 %. Mimořádně výrazně vzrostl podíl osob, které v otevřené otázce na volenou stranu odpovídají „Čtyřkoalice“. To naznačuje, že potenciální příznivci stran, které Čtyřkoalici vytvořily, si uvědomili (patrně pod vlivem zveřejnění krajských kandidátek), že tato formace skutečně půjde do voleb pod společnou kandidátkou a společnými lídry a nahradí „jejich“ strany.

ODS proti listopadu mírně ztratila a dělí se nyní o druhé pořadí s ČSSD. ODS však nadále disponuje velmi disciplinovaným voličským jádrem, které zlepšuje její vyhlídky, jestliže by hlasovali skutečně jen lidé, kteří se voleb určitě nebo pravděpodobně zúčastní.

Ochota jít k příštím volbám do Poslanecké sněmovny se v posledních měsících nemění. Volit by přišly zhruba dvě třetiny voličů. Účast rozhodně odmítá zhruba 10 % občanů.

"Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny parlamentu konaly příští týden,

kterou stranu byste volil(a)?"  (odpovědi na otevřenou otázku v procentech)

Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let, kvótní výběr, dotázáno 1577 respondentů ve dnech 3. –9. prosince 2001

       Pramen: STEM, Trendy 2000-2001

Pramen: STEM, Trendy 2000-2001

Pramen: STEM, Trendy 2000-2001

Pramen: STEM, Trendy 12/2001

V médiích se objevují údaje o voličském zázemí politických stran pod různými názvy a naopak srovnatelné údaje, vycházející ze shodného souboru respondentů a používající stejný způsob výběru, pod názvy různými. Aby se podobné případy neopakovaly, sešli se zástupci STEM, Sofres-Factum a Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a na tomto jednání, uspořádaného 6. února 2001 pod patronací Sdružení agentur pro výzkum trhu (SIMAR), se dohodli na následujících zásadách:

V podkladech pro prezentace v médiích budou vždy uváděny základní parametry výzkumů (velikost souboru, způsob výběru, termín dotazování atd.), umožňující jejich přesnou identifikaci.

Je nutné používat jednotně pojmy označující určitý soubor respondentů a jejich vztah k politickým stranám a zejména důsledně odlišit výsledky průzkumů od prognóz volebních výsledků.

Všechny tři instituce (STEM, Sofres-Factum a CVVM) budou používat tyto přesně definované pojmy:

„stranické preference“ = podíl respondentů v celém vzorku dotázaných (tedy včetně lidí, kteří uvedou „nevím“ či „nepůjdu volit“) jmenujících příslušnou politickou stranu

„voličské preference“ = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, jmenujících příslušnou politickou stranu

„stranické sympatie“ = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách a přitom buď jmenovali příslušnou politickou stranu, kterou by volili, nebo při nejasnosti své volby vyjádřili v jiné otázce k dané straně své sympatie

„volební prognóza“ = matematický model, na jehož základě je odhadován skutečný výsledek voleb. Způsob konstrukce tohoto modelu může být u různých firem odlišný.

Rozdíly mezi stranickými a voličskými preferencemi ukazují dva následující grafy. Z voličských preferencí je vyloučena skupina lidí, kteří uvedli, že se voleb určitě nezúčastní. Odpadají tedy nevoliči (ve stranických preferencích „žádnou stranu“) a klesá i podíl nerozhodnutých respondentů („neví“). Na účet těchto podílů se posilují zejména strany s pevnějším, semknutějším táborem stoupenců.

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text