Stranické preference STEM – květen 2001
Ve dnech 2.- 9. května 2001 provedl STEM výzkum na rozsáhlém souboru 1653 občanů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let.
Od dubna se postavení nejsilnějších formací na české politické scéně změnilo jen velmi málo. Náskok spojených sil Čtyřkoalice se zmenšil jen nepatrně (STEM pokládá otázku na preference jako otevřenou, celkový zisk Čtyřkoalice získaný součtem hlasů všech čtyř signatářských stran a spontánně uvedené Čtyřkoalice je 25,7 %), zato zřetelně pokračoval trend dezintegrace tohoto uskupení. Spontánní hlasy pro Čtyřkoalici jako jednotnou formaci se postupně přelévají nazpět ve prospěch dvou silnějších signatářských stran Svatováclavské smlouvy.
Pozici ODS a ČSSD je možno označit jako stabilizovanou. KSČM překonala pokles z minulého šetření a nadále se opírá především o vysoce disciplinované voličské jádro, pevně odhodlané přijít k příštím volbám.
K příštím volbám do Poslanecké sněmovny by přišly zhruba dvě třetiny voličů. V porovnání s předchozími měsíci ubylo lidí, kteří nekompromisně vyloučili, že by některé straně byli ochotni dát hlas.
"Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny parlamentu konaly příští týden,
kterou stranu byste volil(a)?" (odpovědi na otevřenou otázku v procentech)
Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let, kvótní výběr, dotázáno 1653 respondentů ve dnech 2. – 9. května 2001
Pramen: STEM, Trendy 2000-2001
Pramen: STEM, Trendy 2000-2001
Pramen: STEM, Trendy 2000-2001
Pramen: STEM, Trendy 5/2001
V médiích se objevují údaje o voličském zázemí politických stran pod různými názvy a naopak srovnatelné údaje, vycházející ze shodného souboru respondentů a používající stejný způsob výběru, pod názvy různými. Aby se podobné případy neopakovaly, sešli se zástupci STEM, Sofres-Factum a Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a na tomto jednání, uspořádaného 6. února 2001 pod patronací Sdružení agentur pro výzkum trhu (SIMAR), se dohodli na následujících zásadách:
V podkladech pro prezentace v médiích budou vždy uváděny základní parametry výzkumů (velikost souboru, způsob výběru, termín dotazování atd.), umožňující jejich přesnou identifikaci.
Je nutné používat jednotně pojmy označující určitý soubor respondentů a jejich vztah k politickým stranám a zejména důsledně odlišit výsledky průzkumů od prognóz volebních výsledků.
Všechny tři instituce (STEM, Sofres-Factum a CVVM) budou používat tyto přesně definované pojmy:
„stranické preference“ = podíl respondentů v celém vzorku dotázaných (tedy včetně lidí, kteří uvedou „nevím“ či „nepůjdu volit“) jmenujících příslušnou politickou stranu
„voličské preference“ = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, jmenujících příslušnou politickou stranu
„stranické sympatie“ = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách a přitom buď jmenovali příslušnou politickou stranu, kterou by volili, nebo při nejasnosti své volby vyjádřili v jiné otázce k dané straně své sympatie
„volební prognóza“ = matematický model, na jehož základě je odhadován skutečný výsledek voleb. Způsob konstrukce tohoto modelu může být u různých firem odlišný.
Rozdíly mezi stranickými a voličskými preferencemi ukazují dva následující grafy. Z voličských preferencí je vyloučena skupina lidí, kteří uvedli, že se voleb určitě nezúčastní. Odpadají tedy nevoliči (ve stranických preferencích „žádnou stranu“) a klesá i podíl nerozhodnutých respondentů („neví“). Na účet těchto podílů se posilují zejména strany s pevnějším, semknutějším táborem stoupenců.
