Stranické preference STEM – červen 2001
Ve dnech 4.- 10. června 2001 provedl STEM výzkum na rozsáhlém souboru 1664 občanů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let.
Trend, který se začal projevovat od počátku letošního roku, pokračuje. Náskok spojených sil Čtyřkoalice před ODS se ztenčil na minimum (STEM pokládá otázku na preference jako otevřenou, celkový zisk Čtyřkoalice získaný součtem hlasů všech čtyř signatářských stran a spontánně uvedené Čtyřkoalice je 23,5 %). Lidí, kteří by dali hlas jednotlivým signatářským stranám Čtyřkoalice, neubývá, citelně však klesá podíl osob, které spontánně jako volenou stranu uvádějí „Čtyřkoalici“, klesá tedy důvěra v seskupení jako celek.
ODS od poklesu na přelomu roku své postavení postupně upevňuje a nyní by již mezi lidmi, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, dosáhla stejného zisku jako „součet Čtyřkoalice“. V reálné volební situaci (pokud by přišli lidé, kteří svou účast uvádějí jako jistou nebo pravděpodobnou) by ODS zásluhou svého silného voličského jádra patrně zvítězila.
Pozici ČSSD a KSČM je možno označit jako stabilizovanou. ČSSD má širší okruh potenciálních voličů, avšak užší voličské jádro než KSČM.
K příštím volbám do Poslanecké sněmovny by přišly zhruba tři pětiny voličů. V porovnání s květnem přibylo lidí, kteří účast ve volbách jednoznačně odmítli (z 10 % na 15 %).
"Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny parlamentu konaly příští týden,
kterou stranu byste volil(a)?" (odpovědi na otevřenou otázku v procentech)
Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let, kvótní výběr, dotázáno 1664 respondentů ve dnech 4. – 10. června 2001
Pramen: STEM, Trendy 2000-2001
Pramen: STEM, Trendy 2000-2001
Pramen: STEM, Trendy 2000-2001
Pramen: STEM, Trendy 6/2001
V médiích se objevují údaje o voličském zázemí politických stran pod různými názvy a naopak srovnatelné údaje, vycházející ze shodného souboru respondentů a používající stejný způsob výběru, pod názvy různými. Aby se podobné případy neopakovaly, sešli se zástupci STEM, Sofres-Factum a Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a na tomto jednání, uspořádaného 6. února 2001 pod patronací Sdružení agentur pro výzkum trhu (SIMAR), se dohodli na následujících zásadách:
V podkladech pro prezentace v médiích budou vždy uváděny základní parametry výzkumů (velikost souboru, způsob výběru, termín dotazování atd.), umožňující jejich přesnou identifikaci.
Je nutné používat jednotně pojmy označující určitý soubor respondentů a jejich vztah k politickým stranám a zejména důsledně odlišit výsledky průzkumů od prognóz volebních výsledků.
Všechny tři instituce (STEM, Sofres-Factum a CVVM) budou používat tyto přesně definované pojmy:
„stranické preference“ = podíl respondentů v celém vzorku dotázaných (tedy včetně lidí, kteří uvedou „nevím“ či „nepůjdu volit“) jmenujících příslušnou politickou stranu
„voličské preference“ = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, jmenujících příslušnou politickou stranu
„stranické sympatie“ = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách a přitom buď jmenovali příslušnou politickou stranu, kterou by volili, nebo při nejasnosti své volby vyjádřili v jiné otázce k dané straně své sympatie
„volební prognóza“ = matematický model, na jehož základě je odhadován skutečný výsledek voleb. Způsob konstrukce tohoto modelu může být u různých firem odlišný.
Rozdíly mezi stranickými a voličskými preferencemi ukazují dva následující grafy. Z voličských preferencí je vyloučena skupina lidí, kteří uvedli, že se voleb určitě nezúčastní. Odpadají tedy nevoliči (ve stranických preferencích „žádnou stranu“) a klesá i podíl nerozhodnutých respondentů („neví“). Na účet těchto podílů se posilují zejména strany s pevnějším, semknutějším táborem stoupenců.
