STEM – PREFERENCE POLITICKÝCH STRAN – LISTOPAD 2008
Listopadové preference jsou jasným výrazem povolební euforie. Bývá pravidlem, že těsně po volbách se lidé dodatečně ztotožňují s vítězem voleb, a to i na úkor strany, které dávají přednost v mezivolebním období. Je to patrné i tentokrát: stranické preference ČSSD výrazně vyletěly nahoru a její úspěch (nejspíše krátkodobě a dočasně) „nasál“ i část příznivců KSČM. ODS zaznamenala oproti říjnu jen nepatrný pohyb, potvrzuje to však dlouhodobý povlovný trend poklesu její přízně. Výraznější ztrátu zaznamenala Strana zelených.
Výzkum volebních preferencí STEM byl proveden metodou kvótního výběru ve dnech 31. října až 7. listopadu 2008 na souboru 1275 respondentů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let. Statistická chyba u tohoto souboru se pohybuje kolem +- 1,5 procentního bodu u menších stran, u větších stran kolem +- 2,5 procentního bodu.
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Jde o základní, hrubý údaj, kde podíly preferencí pro jednotlivé strany jsou ze samotné povahy ukazatele zpravidla nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
"Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)
do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?"
(údaje za listopad 2008; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)
POZOR: STRANICKÉ PREFERENCE NEVYJADŘUJÍ VOLEBNÍ VÝSLEDEK !
MODEL VOLEBNÍCH ZISKŮ
Hypotetické počty mandátů v listopadu 2008
Stranické preference zobrazují relativní sílu politických stran k danému okamžiku výzkumu. Přeložit tato čísla do modelového volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model zanedbává dnes nerozhodnuté občany a ty, kteří nejsou ochotni uvést žádné preference. Opírá se o dosažené výsledky v posledních volbách, částečně si všímá pevnosti rozhodnutí zúčastnit se voleb u stoupenců různých stran. V hrubých obrysech také odhaduje vlivy d’Hondtovy metodiky přepočítávání hlasů na mandáty, i když zcela přesně a spolehlivě nelze zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Jde o odhad – odchylka u všech stran může být +- 2 mandáty.
