STEM – PREFERENCE POLITICKÝCH STRAN
PROSINEC 2006
Pravidelný výzkum volebních preferencí STEM byl proveden metodou kvótního výběru ve dnech 1. – 8. prosince 2006 na souboru 1263 respondentů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let. Statistická chyba u tohoto souboru se pohybuje kolem +-1,5 procentního bodu u menších stran, u větších stran kolem +- 2,5 procentního bodu.
Prosincové preference zjišťované ještě před zvolením nového předsedy KDU-ČSL a před krachem jednání ODS a ČSSD ukazovaly jasné vedoucí postavení ODS, za níž s odstupy následují ČSSD, KSČM, SZ a KDU-ČSL. Počátkem prosince se rozdíl mezi ODS na prvním místě a ČSSD na druhém místě žebříčku preferencí snížil na 12 procentních bodů. a tomu také odpovídaly rozdíly v předpokládaném počtu dosažených mandátů..
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Jde o základní, hrubý údaj, kde podíly preferencí pro jednotlivé strany jsou ze samotné povahy ukazatele nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
"Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)
do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?"
(otevřená otázka bez použití karet)
pozor: stranické preference neVYJADŘUJÍ volební výsledEk!
MODEL VOLEBNÍCH ZISKŮ
Hypotetické počty mandátů v prosinci 2006
Stranické preference zobrazují relativní sílu politických stran k danému okamžiku výzkumu. Přeložit tato čísla do modelového volebního výsledku není jednoduché, neboť jen obtížně lze zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model zanedbává dnes nerozhodnuté občany a ty, kteří nejsou ochotni uvést žádné preference. Opírá se o dosažené výsledky v posledních volbách, částečně si všímá pevnosti rozhodnutí zúčastnit se voleb u stoupenců různých stran. V hrubých obrysech také odhaduje vlivy d’Hondtovy metodiky přepočítávání hlasů na mandáty, i když zcela přesně a spolehlivě nelze zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Jde o odhad – odchylka u všech stran může být +-2 mandáty.
ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ
1. ODS v prosinci částečně oslabila a ve volebním výsledku by ztratila oproti minulému měsíci 9 mandátů.
2. ČSSD zastavila pokles preferencí a získala by nyní stejně mandátů jako minulý měsíc. Pozice ČSSD i ODS odrážejí stav ještě před krachem vzájemných jednání o vládě.
3. KDU-ČSL ještě před volbou nového předsedy nevykazovala výraznější změny.
4. Zelení i komunisté zaznamenali nárůst preferencí.
5. Pokud by se v současné době konaly předčasné volby a daly by zvolenému volebnímu modelu za pravdu, mohla by ODS mimo velkou koalici vytvořit dvoustrannou koaliční vládu se zelenými (105 mandátů). Trojkoalice ODS, SZ a KDU-ČSL by měla 118 mandátů.
6. Případnou levicovou koalici ČSSD a KSČM by v současné době vytvořit nešlo, v kombinaci se třetím členem by šlo vytvořit koalici ČSSD, KSČM a SZ (104 mandátů).
7. Předpokládaná volební účast je slabší než letos v dubnu a květnu před poslaneckými volbami – jasné rozhodnutí volit vyjádřilo 51% občanů. Na jisté rozčarování občanů poukazuje fakt, že od září klesl podíl pevně rozhodnutých voličů o 9 procentních bodů.