V říjnu preference odrážely emotivně vzepjatou situaci těsně po volbách. Obraz počátku prosince ukazuje určité zklidnění. Sociální demokracie si dílčím způsobem polepšila, komunisté trochu ztratili, hnutí ANO neroste. I tak je rozdíl v modelu mezi vedoucím ANO a druhou ČSSD 13 procentních bodů. Zdá se, že v povědomí lidí se osamostatňuje hnutí STAN, což nechává TOP 09 těsně nad hranicí volitelnosti. Okamurova SPD tentokrát na pětiprocentní práh nedosáhla.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 30. 11. – 12. 12. 2016 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1020 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 164 tazatelů STEM (PAPI) a 128 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)
do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“
(údaje za prosinec 2016; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!
VOLEBNÍ MODEL
Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.
Za TOP 09 + do modelu vstupují dvě kombinace, tj. uvedené jako „TOP 09“ a „TOP09+STAN“.
Prosincový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 54 %.
Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – prosinec 2016 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran
Strana | VOLBY | 5/15 | 6/15 | 9/15 | 11/15 | 12/15 | 01/16 | 02/16 | 03/16 | 05/16 | 06/16 | 09/16 | 10/16 | 12/16 |
ČSSD | 20,5 | 21,2 | 21,7 | 20,6 | 21,2 | 20,7 | 21,7 | 19,7 | 18,5 | 20,1 | 18,4 | 20,7 | 14,4 | 16,3 |
ANO | 18,7 | 27,1 | 26,7 | 28,1 | 26,7 | 24,2 | 26,8 | 29,2 | 28,2 | 27,1 | 29,2 | 24,6 | 29,7 | 29,7 |
KSČM | 14,9 | 14,9 | 14,7 | 13,6 | 12,8 | 14,1 | 14,1 | 13,6 | 14,0 | 14,5 | 13,6 | 14,3 | 14,6 | 13,8 |
ODS | 7,7 | 6,4 | 7,8 | 6,2 | 8,6 | 8,6 | 8,7 | 7,7 | 6,8 | 7,8 | 7,1 | 7,0 | 9,0 | 7,5 |
KDU-ČSL | 6,8 | 6,9 | 6,4 | 6,4 | 6,3 | 6,6 | 6,2 | 6,4 | 6,9 | 7,1 | 6,5 | 6,7 | 6,7 | 6,9 |
TOP 09 + | 12,0 | 8,1 | 9,6 | 6,9 | 9,6 | 8,9 | 6,6 | 6,5 | 6,3 | 7,6 | 5,8 | 8,4 | 5,1 | 5,2 |
STAN | 2,0 | 4,1 | ||||||||||||
SPD | 3,7 | 2,6 | 2,8 | 4,4 | 3,6 | 4,5 | 3,4 | 4,5 | 2,5 | 5,2 | 4,7 | |||
Piráti | 2,7 | 3,7 | 3,3 | 2,4 | 3,4 | 3,2 | 2,5 | 1,9 | 2,8 | 2,6 | 4,7 | 3,0 | 4,7 | 3,3 |
Úsvit | 6,9 | 1,7 | 2,8 | 2,3 | 1,3 | 2,1 | 2,3 | 3,7 | 2,8 | 2,4 | 1,6 | 3,0 | 1,8 | 2,1 |
SZ | 3,2 | 3,5 | 3,2 | 4,4 | 3,2 | 1,7 | 1,4 | 2,5 | 2,5 | 2,0 | 2,5 | 2,5 | 1,7 | 1,9 |
Hypotetické počty mandátů v prosinci 2016
Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – prosinec 2016 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran
(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

–
ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ
- V prosinci 2016 by se do poslanecké sněmovny dostalo šest stran. Vládní koalice by získala nebývale vysoký počet 143 mandátů, pohodlnou ústavní většinu by daly dohromady i ANO a ČSSD.
- Hnutí ANO je suverénně na čele žebříčku preferencí. Jeho podpora je kolísavá, ale opírá se o relativně aktivní a rozhodné voliče.
- ČSSD zaostává za ANO o 13 procentních bodů. Po volbách částečně zotavila, stojí však před úkolem upevnit motivaci svých příznivců.
- KSČM mírně ztratila a vyšší měrou se tak opírá o své kmenové voliče.
- KDU-ČSL má stabilní a pevnou podporu.
- ODS je na svých průměrných číslech roku 2016.
- Zdá se, že STAN se v povědomí veřejnosti odděluje od TOP 09. Jeho podpora narostla.
- Postavení TOP 09 není úplně jasné a zjevně se proměňuje. Sečteme-li respondenty, kteří uvedli „TOP 09“ či „TOP 09+STAN“, dostáváme se těsně nad pětiprocentní hranici.
- SPD Tomio Okamury tentokrát pětiprocentní práh nepřekročila.
- Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadujeme kolem 54 %.
Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 50 %, záporně 26 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 24 % dotázaných.