Projekt „Empirické hodnocení dopadů legislativních změn v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením“

V České republice žije více než jeden milion osob, které mají zdravotní postižení nebo trpí dlouhodobými zdravotními problémy. Invalidní důchod pobírá v současné době více než 400 000 osob v produktivním věku. Osoby se zdravotním postižením patří mezi jednu z nejzranitelnějších skupin osob na českém trhu práce, přičemž jejich znevýhodnění je často posilováno kumulací většího počtu negativních jevů (např. vlivu nižší úrovně dosaženého vzdělání, genderových aspektů atp.). Veřejná politika (reprezentovaná zejména státní politikou zaměstnanosti) se proto problematice aktivizace osob se zdravotním postižením na trhu práce dlouhodobě věnuje, nicméně z různých důvodů se jí nedaří podmínky zaměstnávání těchto osob narovnat. Účinnost opatření je omezována i komplikovaností a nepřehledností legislativního prostředí, kdy je pro jednotlivé aktéry složité se v právní úpravě zorientovat. Zároveň ve společnosti přetrvávají silné stereotypy a předsudky o pracovních schopnostech lidí se zdravotním postižením. Lidé se zdravotním postižením se tak nadále potýkají s nižší zaměstnaností, nepřiměřeně nízkým finančním ohodnocením, nedůvěrou veřejnosti a složitým systémem podpory.

V rámci výzkumného projektu „Empirické hodnocení dopadů legislativních změn v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením“ spolufinancovaného Technologickou agenturou ČR v rámci Programu SIGMA byl proto proveden v součinnosti s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) rozsáhlý výzkum, jehož cílem bylo podchytit klíčové bariéry. Metodologie respektovala citlivost oblasti výzkumu, a proto byla využita kombinace metod kvalitativního i kvantitativního výzkumu s cílem dosáhnout synergického efektu. Kvalitativní výzkum byl zaměřený na všechny klíčové aktéry (osoby se zdravotním postižením, osoby bez postižení, zaměstnavatele na chráněném i volném trhu práce, úředníky, veřejné opatrovníky, posudkové lékaře atd.). Dále byla provedena dvě výběrová šetření – jedno v populaci dospělých osob, druhé mezi zaměstnavateli. V rámci projektu byla využívána i mikrodata z různých výběrových šetření či administrativních zdrojů, které byly využity i pro tvorbu modelu pro empirické hodnocení dopadů legislativních změn v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) v České republice. Model umožňuje komplexní hodnocení dopadů opatření navrhovaných zejména v rámci státní politiky zaměstnanosti, sociální politiky či daňové politiky. Dále byla připravena v součinnosti s MPSV sada doporučení pro ústřední orgány státní správy zaměřená na problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Níže jsou uvedené hlavní analytické výstupy a klíčové výsledky projektu.

.

ANALYTICKÉ VÝSTUPY:

POSTOJE VEŘEJNOSTI VŮČI OZP

Hlavním cílem šetření mezi dospělou populací České republiky bylo popsat zkušenosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, postoje a názory na problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postižením a předsudky, které mohou v této oblasti přetrvávat. Citované šetření bylo provedeno v rámci projektu na reprezentativním souboru obyvatel ČR starších 18 let ve dnech 14. až 23. června 2024. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 029 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). V rámci šetření byl proveden boost (posílení) skupiny osob se zdravotním postižením, aby byly výsledky relevantní i za tuto skupinu. Údaje byly dále váženy, takže socio-demografická struktura i podíl osob se zdravotním postižením odpovídají struktuře dospělé populace ČR.

Šetření mezi dospělou populací České republiky ukazuje, že stereotypní představy o lidech se zdravotním postižením stále přetrvávají. Více než polovina Čechů a Češek si pod pojmem „osoba se zdravotním postižením“ (OZP) představí člověka s těžkým, na první pohled viditelným hendikepem. Z dat v gesci ČSSZ ale víme, že poživatelé invalidního důchodu mají často méně viditelná zdravotní omezení. Lidé se zdravotním postižením přistupují k práci podobně jako zdravá populace, přesto se na trhu práce potýkají s různými bariérami a předsudky. Téměř polovina OZP zvažuje možnost přezkumu invalidity při rozhodování o tom, zda a v jakém rozsahu bude pracovat. Nižší ekonomická aktivita ale znamená vyšší závislost na invalidním důchodu. Je proto nezbytné posílit komunikaci a osvětu, aby si veřejnost legální práci v souladu se zákonem nevykládala u OZP jako zneužívání systému. Jinak bude systém vytvářet začarovaný kruh plný nejistot. 54 % Čechů a Češek si myslí, že sociální systém nedokáže dostatečně pomoci lidem se zdravotním postižením. Ti, kteří záchytnou síť nejvíce potřebují, jsou s ní ale nejméně spokojeni.

Podrobnější informace o šetření a hlavních zjištěních jsou dostupné zde.

ZAMĚSTNAVATELÉ

Hlavním cílem šetření v populaci zaměstnavatelů ČR (ve mzdové i platové sféře) bylo zjistit jejich postoje k zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Šetření probíhalo 24. 9. – 22. 10. 2024 a bylo provedeno na souboru zaměstnavatelů ČR s více než 10 zaměstnanci. Osloveno bylo celkem 4 777 respondentů ze mzdové i platové sféry. Výsledky byly pomocí vah dováženy na reprezentativnost celé České republiky. Dotazování probíhalo výhradně on-line. Dosažená míra responze činí v mzdové sféře 36 % a 40 % ve sféře platové, celkem 37 %. 

Šetření mezi zaměstnavateli ukázalo, že většina zaměstnavatelů v Česku by uvítala možnost samostatně rozhodovat o zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) bez zákonné povinnosti. Současný systém totiž ukládá firmám s více než 25 zaměstnanci povinnost zaměstnávat minimálně 4 % OZP. Navzdory legislativním opatřením zůstává míra zaměstnanosti OZP v Česku nízká a jejich integrace do běžného pracovního trhu problematická. Firmy často uvádějí jako hlavní překážku náklady na úpravy pracoviště a nedostatek vhodných uchazečů. Na druhé straně obavy z ohrožení bezpečnosti práce na pracovišti nebo nižší pracovní výkonnosti nejsou pro většinu zaměstnavatelů zásadním problémem.

Podrobnější informace o šetření a hlavních zjištěních jsou dostupné zde.

DANĚ

V rámci výzkumného projektu byla provedena i rozsáhlá analýza dat z daňových přiznání právnických a fyzických osob. V roce 2023 uplatnili zaměstnavatelé za své zaměstnance se zdravotním postižením slevy na dani z příjmů ve výši necelých 2 mld. Kč. Slevy na daních za zaměstnance se zdravotním postižením uplatňuje dlouhodobě jen 1-2 % právnických osob. Osoby se zdravotním postižením potom uplatnily dle odhadů STEM dalších 400 mil. Kč na daňových slevách souvisejících s invaliditou. Systém daňových slev souvisejících se zdravotním postižením se již delší dobu nevalorizoval. Slevy u poplatníků navíc nejsou příliš vysoké – základní sleva na invaliditu činí 2 520 Kč za rok. V současné době tak tato sleva naplňuje spíše deklaratorní účel, ale finanční situaci člověka se zdravotním postižením výrazně nezlepšuje.

Podrobnější zjištění z analýzy daňových přiznání jsou dostupná zde.

ZPRÁVA Z KVALITATIVNÍ ČÁSTI

V rámci výzkumného projektu byl proveden rozsáhlý kvalitativní i kvantitativní výzkum. Hlavním cílem kvalitativní části výzkumu bylo získat komplexní přehled o bariérách, se kterými se osoby se zdravotním postižením (OZP) setkávají v souvislosti s trhem práce. Zásadní přidanou hodnotou kvalitativní části výzkumu je obecně hlubší porozumění zkoumané oblasti. Kvalitativní část přispěla ke zvýšení efektivity a optimálnímu zacílení dalších částí výzkumu.

Kvalitativní výzkum byl zaměřen na několik cílových skupin – osoby se zdravotním postižením v různém ekonomickém postavení, osoby bez zdravotního postižení i zaměstnavatele. U těchto cílových skupin byl zohledňován i segment trhu práce (chráněný nebo volný trh práce). Kvalitativní výzkum cílil dále na aktéry, kteří osoby se zdravotním postižením provázejí systémem trhu práce anebo mohou do jisté míry jejich pracovní situaci ovlivnit. Jedná se především o posudkové lékaře, poradce pro OZP na Úřadu práce nebo sociální pracovníky sociálních služeb a veřejné opatrovníky. Kvalitativní výzkum byl proveden formou hloubkových rozhovorů a fokusních skupin. V roce 2024 bylo provedeno v rámci této části výzkumu 33 hloubkových rozhovorů a 6 fokusních skupin.

Zpráva z kvalitativního výzkumu ke stažení v PDF.

.

VÝSLEDKY PROJEKTU:

DOPORUČENÍ

Na základě výsledků provedených analýz a dalších zdrojů dat byl připraven seznam doporučení, jejichž cílem je zlepšit situaci osob se zdravotním postižením na českém trhu práce. Výzkumný tým si je plně vědom, že některá doporučení budou spojena s enormním úsilím všech aktérů, ale zejména jejich nositelů. Naopak některá doporučení mohou paradoxně vypadat na první pohled téměř banálně. Výzkum ale jasně ukazuje, že posun ve zlepšení kvality života lidí se zdravotním postižením mohou přinést i kroky, které nevyžadují legislativní změny. Jmenujme například aktivity v oblasti komunikace a boření mýtů a předsudků. U každého doporučení je pro lepší přehlednost navržen gestor.

Každý z nás má ve svém okolí někoho, kdo má zdravotní znevýhodnění nebo se potýká s dlouhodobou nemocí. Možná o tom jen nevíme, protože to není na první pohled vidět. Každý desátý člověk v České republice se potýká se závažným zdravotním problémem. Mysleme na to ve chvíli, kdy budeme rozhodovat o změně systému. Ta je totiž víc než potřeba a poptávka ze strany veřejnosti je silná, i když není možná na první pohled viditelná.

Doporučení ke stažení v PDF.

KOMUNIKAČNÍ MANUÁL OZP

Jak se neztratit v systému? Vyznat se v systému podpory, žádostí a posudků může být náročné, zvlášť když se člověk potýká se zdravotním omezením. Tento manuál je určen právě vám, kteří si tímto procesem procházíte a hledáte způsoby, jak se v něm nejlépe zorientovat. V tomto průvodci najdete základní informace o tom, kam máte zajít nejdříve, na co všechno vlastně máte nárok a také kam se obrátit, když už nebudete vědět kudy kam. Nejste na to sami.

Komunikační manuál je určený pro osoby se zdravotním postižením nebo obecně pro všechny, kteří trpí dlouhodobými, vážnějšími zdravotními problémy.

Manuál pro OZP ke stažení v PDF.

KOMUNIKAČNÍ MANUÁL PRO ZAMĚSTNAVATELÉ A ÚŘADY

Praktický manuál pro podporu férové komunikace, odbourávání předsudků a budování důvěry při komunikaci s lidmi se zdravotním postižením je určen především zaměstnavatelům a úředníkům. Manuál využijí ale obecně všichni, kteří se chtějí vyhnout nejčastějším komunikačním chybám a stereotypům – anebo jen někdy neví, jak se v některých situacích zachovat, aby to bylo respektující ke všem aktérům.

Komunikační manuál pro posilování férové komunikace ke stažení v PDF.

METODIKA

Hlavním cílem metodiky je poskytnout transparentní popis metodologie a postupů tak, aby mohli uživatelé získat při jejím dodržení opakovatelné výsledky. Metodika je zaměřena jak na metodologii empirické části (s důrazem na kvantitativní i kvalitativní část výzkumu), tak na tvorbu modelu pro empirické hodnocení dopadů legislativních změn v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Přílohou metodiky jsou mj. scénáře individuálních rozhovorů a fokusních skupin a dotazníky použité v rámci šetření mezi obyvateli a zaměstnavateli.

Metodika ke stažení v PDF.

DALŠÍ VÝSLEDKY PROJEKTU

Další výsledky projektu tvoří Technický manuál pro zajištění integrity hodnocení dopadů na mikroekonomické úrovni a Interaktivní nástroj pro hodnocení dopadů legislativních změn v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením na makroekonomické úrovni, který vychází ze struktury národních účtů definované dle Nařízení Rady a Evropského parlamentu č. 549/2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů ESA 2010.

Poskytnutí výsledku v podobě Technického manuálu třetím osobám bude možné na základě písemné žádosti adresované hlavnímu příjemci (STEM) nebo Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), a bude podléhat posouzení STEM nebo MPSV a souhlasu MPSV.

Výsledek v podobě Interaktivního nástroje je možné poskytnout třetím osobám na základě písemné žádosti v upravené podobě. Části, jejichž zveřejnění není možné dle smlouvy uzavřené mezi hlavním příjemcem (STEM) a MPSV, budou z výsledku odstraněny po posouzení ze strany STEM.

.

ANONYMIZOVANÁ MIKRODATA:

ŠETŘENÍ MEZI DOSPĚLOU POPULACÍ ČR (2024)

Šetření mezi dospělou populací ČR bylo provedeno na reprezentativním souboru obyvatel ČR starších 18 let ve dnech 14. až 23. června 2024. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 029 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). V rámci šetření byl proveden boost (posílení) skupiny osob se zdravotním postižením, aby byly výsledky relevantní i za tuto skupinu. Údaje byly dále váženy, takže socio-demografická struktura i podíl osob se zdravotním postižením odpovídají struktuře dospělé populace ČR. Podrobnější informace vč. dotazníku jsou uvedeny ve výsledku „Metodika hodnocení dopadů legislativních změn v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením“.

Anonymizovaná mikrodata obsahují odpovědi na vybrané otevřené otázky. Některé otevřené otázky však byly z datasetu odstraněny s ohledem na jejich citlivost. V případě zájmu o rozšířený dataset kontaktujte prosím řešitelský tým ve STEM.

Anonymizovaná mikrodata jsou ke stažení ve formátu CSV nebo SAV. Anonymizovaná mikrodata ve formátu CSV využívají český formát, tzn. oddělovač desetinných míst je čárka. Pokud není hodnota relevantní, je označena jako NA (Not Applicable).

K dispozici jsou dále codebooky:

1. Seznam proměnných (variables) je k dispozici ve formátu MS EXCEL nebo PDF.
2. Seznam kategorií proměnných (values) je k dispozici ve formátu MS EXCEL nebo PDF.

Mikrodata i codebooky jsou ke stažení ve formátu ZIP.

ZAMĚSTNAVATELÉ

Šetření mezi zaměstnavateli bylo provedeno ve dnech 24. 9.-22. 10. 2024. Šetření bylo provedeno v populaci zaměstnavatelů ČR s více než 10 zaměstnanci. Osloveno bylo celkem 4 777 respondentů ze mzdové i platové sféry. Výsledky byly pomocí vah dováženy tak, aby byly reprezentativní a odpovídaly struktuře cílové populace. Dotazování probíhalo formou on-line dotazování (CAWI). Na otázky odpovědělo 2 028 ekonomických subjektů. Dosažená míra response činila 37 % (36 % ve mzdové sféře 36 % a 40 % v platové sféře). Podrobnější informace vč. dotazníku jsou uvedeny ve výsledku „Metodika hodnocení dopadů legislativních změn v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením“.

Anonymizovaná mikrodata obsahují odpovědi na vybrané otevřené otázky. Některé otevřené otázky však byly z datasetu odstraněny s ohledem na jejich citlivost. V případě zájmu o rozšířený dataset kontaktujte prosím řešitelský tým ve STEM.

Anonymizovaná mikrodata jsou ke stažení ve formátu CSV nebo SAV. Anonymizovaná mikrodata ve formátu CSV využívají český formát, tzn. oddělovač desetinných míst je čárka. Pokud není hodnota relevantní, je označena jako NA (Not Applicable).

K dispozici jsou dále codebooky:

1. Seznam proměnných (variables) je k dispozici ve formátu MS EXCEL nebo PDF.
2. Seznam kategorií proměnných (values) je k dispozici ve formátu MS EXCEL nebo PDF.

Mikrodata i codebooky jsou ke stažení ve formátu ZIP.

.