Postavení Senátu před volbami

Jaroslav Huk

Tisková konference STEM, 17. 10. 2002

Horní komora, ale s nevalným kreditem

Na počátku listopadu ukončí svůj šestiletý mandát senátoři, kteří byli mezi 81 zvolenými při prvních volbách do horní parlamentní komory v roce 1996. Senát je tedy naplněn již šest let, ale na uznání veřejnosti stále čeká.

Na počátku své faktické existence, v době před prvními volbami do horní parlamentní komory, věřilo v jeho užitečnost ještě více než 40 % lidí, po prvních volbách se tento podíl snížil na třetinu a od roku 1998 se již jen čtvrtina lidí domnívá, že Senát měl být u nás zřízen. Zcela úměrný tomu je podíl občanů, kteří by zvedli ruku pro jeho opětovné zrušení – je jich stále přes 70 %.

„Je podle Vás dobře, že byl v naší republice zřízen Senát?“

Pramen: STEM, Trendy 1996-2002, *-bude zřízen Senát

„Podpořil(a) byste návrh zrušit Senát?“

Pramen: STEM, Trendy 1998-2002

Relativně nejvíce obhájců měl Senát na počátku své činnosti mezi stoupenci pravice, zejména pak mezi sympatizanty ODS. V průběhu dalších let, a to především v letech, kdy dění v naší zemi určovaly ODS a ČSSD propojené opoziční smlouvou, se horní parlamentní komora stala oporou demokratické opozice. Souviselo to také s úspěchy, které Unie svobody a hlavně KDU-ČSL dosáhly v doplňovacích volbách v roce 1998 a 2000. Po posledních doplňovacích volbách získaly opoziční strany dokonce takový podíl senátních křesel, že jim to umožnilo, aby prosadily do čela Senátu svého kandidáta Petra Pitharta, který byl (ovšem ještě jako reprezentant tehdejší vládní koalice) šéfem Senátu již v jeho prvním volebním období v letech 1996-1998.

 Pramen: STEM, Trendy 1998-2002, US-DEU v roce 2002 orientační

 Pramen: STEM, Trendy 1998-2002, US-DEU v roce 2002 orientační

Změní něco letošní doplňovací volby na naší politické scéně?

Před dvěma roky mnoho voličů vzhlíželo k senátním volbám (a také k současně probíhajícím prvním volbám do zastupitelstev vyšších územněsprávních celků) jako k šanci pohnout rovnováhou sil. ČSSD chtěla uhájit své pozice, ODS potřebovala získat pevnou oporu pro dokončení změn, na nichž se s ČSSD dohodla v opoziční smlouvě a jejích dodatcích, a příznivci tehdejší Čtyřkoalice chtěli naopak blok dvou nejsilnějších stran rozbít. Letos, jak se zdá, senátní volby tak velké naděje nevzbuzují. Stoupenci ČSSD a KSČM jsou zřejmě spokojeni s výsledkem, jehož dosáhli v červnových volbách do Poslanecké sněmovny. Překvapivě však v nějakou podstatnou změnu příliš nevěří ani sympatizanti v červnových volbách a následných vyjednáváních neúspěšné ODS.

„Myslíte si, že výsledek voleb do Senátu bude důležitý pro vývoj politické situace v České republice?“

Pramen: STEM, Trendy 1996-2002

 Pramen: STEM, Trendy 1998-2002, US-DEU v roce 2002 orientační

Kolik lidí přijde k prvnímu kolu voleb?

Senátní volby provází od samého počátku malý zájem voličů. To koneckonců odpovídá nevalnému kreditu horní parlamentní komory. Historicky nejvyšší účasti v prvním kole voleb v roce 1998 zjevně napomohly současně probíhající volby do obecních zastupitelstev. Volby do krajských zastupitelstev v roce 2000 (samy o sobě pro voliče dost mlhavé a nejasné) tak výrazný pozitivní vliv na účast v senátních volbách neměly.

Skutečná volební účast v senátních volbách

Pramen: ČSÚ 1996-2000, v roce 1998 souběžně s prvním kolem probíhaly volby do obecních zastupitelstev, v roce 2000 současně s prvním kolem volby do zastupitelstev vyšších územněsprávních celků

Předvídat, jaká bude účast voličů ve volbách do Senátu je však velmi nesnadné. Zkušenosti z minulých let opakovaně ukazují, že velká část voličů se do poslední chvíle stylizuje do „konvenční“ role spořádaných občanů (kteří chodí volit), ale nakonec k volbám mnozí z nich nejdou. Například před dvěma lety ještě měsíc před prvním kolem voleb slibovalo účast 60 % lidí, ale nakonec z nich přišla prakticky polovina. A letos deklaruje svou účast méně oprávněných voličů než v roce 2000. Bude tedy i skutečná účast nižší?

„Zúčastníte se prvního kola voleb do Senátu?“

Pramen: STEM, Trendy 1996-2002

Existuje několik důvodů, proč by letos mohlo k senátním urnám v prvním kole opravdu přijít ještě méně lidí než v roce 2000. Jedním je fakt, že letos „nepomohou“ senátním volbám (prvnímu kolu) žádné volby jiné. Volby do obecních zastupitelstev probíhají současně s kolem druhým, což může naopak vést některé lidi k úvaze „k prvnímu kolu nepůjdu, tam stejně o nic nejde, půjdu až za týden“. Dalším důvodem by mohl být již zmíněný fakt, že v porovnání s rokem 2000 se méně lidí domnívá, že výsledek senátních voleb může něco podstatného u nás změnit. Jestliže bychom uvažovali tak, že k urnám přijdou 25.-26.října jen ti, kteří skutečně „vědí proč“ (respektují význam Senátu a myslí si, že mohou svou volbou něco změnit), pak by účast mohla být letos v prvním kole rekordně nízká.

Pramen: STEM, Trendy 10/2002

Předpoklad, že k prvnímu kolu senátních voleb přijdou skutečně jen ti, kteří mají pro to jasný důvod, se opírá i o výpovědi občanů, kteří sami přiznávají, že do Senátu volit nepůjdou. Jako hlavní příčinu své neúčasti uvádějí totiž většinou (56 % z nich) „zbytečnost Senátu“, mnohem menší podíl z nich uvádí, že se vůbec nezajímají o politiku (11 % odpovědí) anebo že odmítají principiálně účast ve volbách (14 % odpovědí).

Co může nízká účast v prvním kole senátních voleb přinést? Stručně řečeno, nízká účast ztěžuje jakoukoli predikci a zvyšuje možnost překvapení. Postoupit (případně i přímo absolutní většinou hlasů vyhrát) může v prvním kole kandidát, který nebude sice mít v obvodu největší podporu mezi oprávněnými voliči, ale který dokáže své stoupence k prvnímu kolu do volebních místností v dostatečném počtu vůbec přivést.

Nezávislí, anebo straníci?

Způsob volby do horní komory parlamentu by měl do senátních křesel vyzvednout silné osobnosti, bez ohledu na to, zda mají podporu některé z politických stran či nikoli. I ve volbách do Senátu však lidé přikládají stranické volbě značný význam a mnozí volí uchazeče jen podle toho, že byl nominován jejich oblíbenou stranou. Porovnáme-li však, na základě čeho se při volbách do Senátu rozhodují lidé nyní a jak se rozhodovali před šesti lety, je vidět, že důraz na stranickou příslušnost kandidáta se za šest let existence Senátu oslabil a že postupně přibývá voličů, kteří naopak sympatizují s kandidáty, kteří stranickou oporu za sebou nemají.

„Lidé při výběru kandidátů v senátních volbách postupují různě. Který z následujících popisů nejlépe odpovídá tomu, jak se zachováte Vy osobně?“

Pramen: STEM, Trendy 1996-2002, vyloučeni jsou lidé, kteří jednoznačně odmítli účast v senátních volbách

Tabulka zachycuje ovšem názory všech lidí, kteří jednoznačně odmítli účast v senátních volbách. Jestliže se omezíme jen na ty, kteří uvádějí, že volit skutečně půjdou, šance stranických kandidátů rostou. Mezi lidmi, kteří se nakonec k volebním urnám pro volby do horní komory parlamentu skutečně dostaví, tvoří „spolehliví straničtí voliči“ zřejmě vysoký podíl.

„Lidé při výběru kandidátů v senátních volbách postupují různě. Který z následujících popisů nejlépe odpovídá tomu, jak se zachováte Vy osobně?“

Pramen: STEM, Trendy 10/2002, data pro „skutečné voliče“ jsou jen orientační