Naše zjištění
16. 12. 2005

Pomoc opuštěným dětem

Podle vlastního vyjádření pomáhá dnes dětem, které nemají vlastní rodinu, pětina dospělé populace. Prostor pro mobilizaci spoluúčasti obyvatel na pomoci opuštěným dětem se ale zdá být větší. Podle výzkumu se například ukazuje, že přijmout za určitých okolností alespoň na čas nějaké dítě do vlastní péče připouštějí čtyři pětiny obyvatel a tři desetiny takovou pomoc úplně nevylučují .

Informace z výzkumu stem trendy 10/2005

 


Aktivity ve prospěch opuštěných dětí
mají vysokou prestiž

 


Citovaný výzkum STEM byl proveden ve dnech 1.-7. října 2005 na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1540 dotázaných.

 


Podle vlastního vyjádření pomáhá dnes dětem, které nemají vlastní rodinu, pětina dospělé populace. Prostor pro mobilizaci spoluúčasti obyvatel na pomoci opuštěným dětem se ale zdá být větší. Podle výzkumu se například ukazuje, že přijmout za určitých okolností alespoň na čas nějaké dítě do vlastní péče připouštějí čtyři pětiny obyvatel a tři desetiny takovou pomoc úplně nevylučují . K tomuto, na první pohled překvapivě vysokému podílu lidí připravených vzít do své péče opuštěné dítě, je třeba poznamenat, že otázka zjišťující tento zájem byla ve výzkumu formulovaná poměrně vágně a obsahovala celou řadu podmínek.[1]

 

Pramen: STEM, Trendy 10/2005, 1540 respondentů

 

Vzhledem k takové formulaci nelze odpovědi na tuto otázku chápat jako jednoznačný údaj
o potenciálu pro náhradní rodičovství. Odpovědi jsou především výstižnou informací o tom, že prestiž aktivit zaměřených na pomoc opuštěným dětem, a tudíž i prostor pro hledání alternativ pro opuštěné děti, jsou v naší společnosti větší, než by bylo možné soudit z pouhého podílu lidí, kteří dosud těmto dětem pomoc poskytují.

 


S pomocí dětem bez vlastní rodiny se lze dosud častěji setkat u starší střední generace (25 % osob ve věku 45 – 59 let), naopak relativně málo u mladých lidí do 30 let (14 %). Poněkud aktivnější jsou v tomto ohledu opět ženy než muži. Ještě větší rozdíly než mezi muži a ženami jsou podmíněny celkovou materiální situací lidí. Jedinci, kteří se cítí být dobře materiálně zajištění, deklarují pomoc opuštěným dětem dvojnásobně častěji, než lidé s nízkým materiálním standardem. Vůbec nejsilněji je ovšem poskytování pomoci dětem bez vlastní rodiny ovlivněno vzděláním. Lidé, kteří různými aktivitami podporují opuštěné děti, mají nejčastěji vysokoškolské vzdělání. Směrem k nižším vzdělanostním kategoriím poskytovaná pomoc průběžně klesá.

 


Stejné faktory, které ovlivňují podíl lidí pomáhajících opuštěným dětem, působí
i na deklarovanou ochotu přijmout nějaké dítě do vlastní péče. Jistý rozdíl tu ale existuje. Zatímco pro dosud poskytovanou podporu je hlavním diferencujícím faktorem vzdělání, pro ochotu převzít do své péče opuštěné dítě hraje určující roli pohlaví. U projevované snahy poskytnout rodinné zázemí dítěti bez vlastní rodiny se také ukazuje vliv náboženského vyznání. Soudit lze např. podle zřetelně větší ochoty k této pomoci u stoupenců křesťanských demokratů (ochotu vzít alespoň na čas opuštěné dítě do vlastní péče deklaruje 47 % příznivců
KDU-ČSL, u stoupenců ostatních parlamentních stran to je 37 – 39 %).

 


Pomoc opuštěným dětem

 

% odpovědí „ano“ podle pohlaví

 


Pramen: STEM, Trendy 10/2005, 1540 respondentů

 



Pomoc opuštěným dětem

 

% odpovědí „ano“ podle vzdělání

 


Pramen: STEM, Trendy 10/2005, 1540 respondentů

 



Pomoc opuštěným dětem

 

% odpovědí „ano“ podle materiálního zajištění

 


Pramen: STEM, Trendy 10/2005, 1540 respondentů

 


Relativně velká vážnost, které se pomoc dětem bez rodičů u veřejnosti těší, dává poměrně dobrou šanci také zdravotně postiženým dětem. Podíl lidí, kteří eventualitu přijetí dítěte s menším zdravotním postižením do své péče připouštějí nebo ji alespoň nevylučují, není zanedbatelný, činí téměř tři pětiny dospělé populace. Hůře jsou na tom romské děti, v jejich případě zhruba stejná část obyvatel možnost postarat se o zdravé dítě romského původu předem vylučuje.


Ochota poskytnout zdravotně postiženým nebo romským dětem vlastní péči je opět poněkud větší u žen, lidí s vysokoškolským vzděláním a u osob s dobrým materiálním zázemím. Nejvíce jsou ovšem úvahy o této formě pomoci znevýhodněným dětem bez vlastní rodiny ovlivněny náboženským vyznáním. Nepřímo to ukazují rozdíly v ochotě k osobní angažovanosti při péči o tyto děti mezi stoupenci křesťanských demokratů a potenciálními voliči ostatních parlamentních stran.

Pramen: STEM, Trendy 10/2005, 1540 respondentů

 


Pomoc znevýhodněným opuštěným dětem

 

% odpovědí „ano“ podle stoupenců politických stran

 


Pramen: STEM, Trendy 10/2005, 1540 respondentů

 


[1] Otázka zněla: „Byl(a) byste ochoten(a) za určitých podmínek, například kdybyste byl(a) mladší, bohatší či zdravější, a třeba jen na několik let, si vzít do své péče opuštěné dítě?“

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text

Sdílet

Sociální politika
děti, péče o děti, sociální skupiny