PREFERENCE POLITICKÝCH STRAN
LISTOPAD 2006
Pravidelný výzkum volebních preferencí STEM byl proveden metodou kvótního výběru ve dnech 1. listopadu – 8. listopadu 2006 na rozsáhlém souboru 1554 respondentů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let. Statistická chyba u tohoto souboru se pohybuje kolem +-1,4 procentního bodu u menších stran, u větších stran kolem +- 2,2 procentního bodu.
Listopadový výzkum STEM ukazuje posílení pozice ODS a oslabení ČSSD. Dlouhodobý vývoj preferencí naznačuje, že nejde o krátkodobý výkyv, ale trend posledních dvou tří měsíců. V současné době je rozdíl mezi ODS na prvním místě a ČSSD na druhém místě žebříčku preferencí kolem 14-15 procentních bodů a tomu také odpovídají velmi výrazné rozdíly v předpokládaném počtu dosažených mandátů. Listopadová data svědčí o tom, že KDU-ČSL se daří překonávat krizovou situaci a že se k ní patrně váží nová očekávání. Drobné změny u menších stran zvýrazní přepočet na mandáty d’Hondtovou metodou.
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Jde o základní, hrubý údaj, kde podíly preferencí pro jednotlivé strany jsou ze samotné povahy ukazatele nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
"Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)
do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?"
(otevřená otázka bez použití karet)
MODEL VOLEBNÍCH ZISKŮ
Hypotetické počty mandátů v listopadu 2006
Stranické preference zobrazují relativní sílu politických stran k danému okamžiku výzkumu. Přeložit tato čísla do modelového volebního výsledku není jednoduché, neboť jen obtížně lze zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model zanedbává dnes nerozhodnuté občany a ty, kteří nejsou ochotni uvést žádné preference. Opírá se o dosažené výsledky v posledních volbách, částečně si všímá pevnosti rozhodnutí zúčastnit se voleb u stoupenců různých stran. V hrubých obrysech také odhaduje vlivy d’Hondtovy metodiky přepočítávání hlasů na mandáty, i když zcela přesně a spolehlivě nelze zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Jde o odhad – odchylka u všech stran může být +-2 mandáty.
ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ
1. ODS zřetelně posílila své vedoucí postavení v žebříčku preferencí.
2. ČSSD již druhý měsíc oslabuje.
3. KDU-ČSL se zvolna vymaňuje z krizové situace.
4. Zelení i komunisté v posledních třech měsících vykazují stabilní postavení.
5. Pokud by se v současné době konaly předčasné volby a daly by zvolenému volebnímu modelu za pravdu, mohla by ODS vytvořit dvoustrannou koaliční vládu s jakoukoli parlamentní stranou. Například možná koalice ODS a SZ by měla podle tohoto modelu pohodlnou většinu 111 mandátů, koalice ODS a KDU-ČSL by měla slušnou většinu 106 mandátů.
6. Případnou levicovou koalici ČSSD a KSČM by v současné době vytvořit nešlo, a to ani v případné kombinaci s třetím členem. Hypotetická levicová koalice by dnes musela být čtyřčlenná, duhové povahy, typu „všichni proti ODS“.
7. Předpokládaná volební účast je o něco vyšší než letos v dubnu a květnu před poslaneckými volbami – jasné rozhodnutí volit vyjadřuje 58% občanů.
