Extremismus – ohrožené skupiny

TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM PRO MINISTERSTVO VNITRA

VYDÁNO DNE 9. 12. 2010


JAKÝ MÁME VZTAH K MENŠINÁM V NAŠÍ SPOLEČNOSTI?

 


Česká veřejnost má k menšinám diferencovaný vztah. Nejlépe hodnotíme Slováky a nevnímáme je ani jako cizí menšinu. Bez problémů přijímáme židovské a německé skupiny a nemáme ani velké výhrady vůči homosexuálům. Zásadní problém však máme s Muslimy a zejména s Rómy. Skupiny blízké pravicovému extremismu mají ke všem sledovaným menšinám horší vztah než průřez populace.

 


Citované výsledky pocházejí z kvalitativního a kvantitativního výzkumu STEM pro Ministerstvo vnitra. Kvantitativní šetření bylo provedeno na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 15 let a uskutečnilo se ve dnech 17. 9.–15. 10. 2010. Respondenti byli vybíráni metodou pravděpodobnostního výběru. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 2056 respondentů.

 


Jedním z hlavních cílů výzkumného projektu bylo prozkoumat vztah obyvatel k menšinám žijícím v naší republice a zjistit, jaký je rozdíl v pohledu na menšiny u celé široké veřejnosti a u lidí, kteří mají blízko k pravicově extremistickým skupinám. K vymezení rizikových menšin z hlediska pravicového extremismu nám pomohl kvalitativní výzkum, provedený metodou skupinových rozhovorů mezi lidmi, kteří vyzývali k radikálním změnám ve společnosti a měli blízko k DSSS. Skupinové diskuse poukázaly na problémové vztahy k Rómům, bezdomovcům, přistěhovalcům, k Ukrajincům, Vietnamcům, černochům, muslimům a homosexuálům. V navazujícím dotazníkovém šetření jsme tyto skupiny ještě rozšířili a chtěli jsme číselně znázornit, jak dalece blízký či odtažitý vztah k těmto skupinám má česká veřejnost.

 


Skóry sociální distance – míra odtažitého, negativního hodnocení menšin v ČR

 

(Průměrné skóry u populace a skupin blízkých pravicovému extremismu)

 

Zdroj: STEM pro MV, Postoje k pravicově extremistickým myšlenkám, 09/2010, 2056 respondentů


Z výsledků vyplývá[1], že české populaci jsou ze zkoumaných skupin nejbližší Slováci – většina dotázaných je ani nevnímá jako cizí menšinu. Jako blízké spoluobčany také většinou vnímáme Židy a Němce. Výzkum jasně ukazuje, že antisemitismus je v naší společnosti spíše okrajovým jevem. Většinově dobrého přijetí se dostává i homosexuální menšině.

 


Jistou odtažitost cítí obyvatelé ČR k černochům, Ukrajincům, Vietnamcům, přistěhovalcům, zahraničním dělníkům, ale považují je za plnoprávné občany ČR. Bezdomovce lidé vnímají jako specifickou skupinu a většinově ji tolerují.

 


Největší míru sociální distance lidé projevují vůči muslimům a Romům. U obou skupin převažují negativní hodnocení. Romové jsou však na tom znatelně hůře. Jako u jediné skupiny se u nich objevuje největší podíl souhlasu s krajní kategorií škály sociální distance. Veřejností je tato skupina vnímána jako značně problematická.

 


Nejvyšší míru sociální distance vůči menšinám obecně vykazují lidé s nižším vzděláním (základní, vyučení) a  dlouhodobě nezaměstnaní. Lineární závislost jsme zjistili u příjmu a věku. Se zvyšujícím se věkem a snižujícím se příjmem narůstá míra sociální či etnické a rasové distance.

 


Zaměříme-li se na rozdíly v postojích celé populace a lidí, kteří jsou náchylní k pravicovému extremismu, zjistíme, že pořadí skupin podle míry sociální distance zůstává u skupiny blízké k pravicovému extremismu shodné jako u průřezu populace ČR. Riziková skupina (z pohledu boje proti pravicovému extremismu) však projevuje výrazně vyšší míru relativní sociální distance především vůči Židům, homosexuálům, černochům a Ukrajincům. Právě tyto skupiny jsou jim více trnem v oku než zbytku populace.

 



[1] Vztah k menšinám jsme zjišťovali pomocí Škály sociální distance (E. S. Bogardus, 1926), která měří odtažitost vztahu k menšinám na sedmibodové stupnici (otázkou: „Kdybyste si mohla(a) vybrat, jak byste přijal(a) člena následujících skupin?“). Největší otevřenost k menšinám v této škále zachycuje respondentova ochota  přijmout člena sledované skupiny do rodiny (1),  největší odstup na opačném konci sedmibodové škály reprezentuje vůle odsunout členy této skupiny za hranice státu (7). Aritmetickým průměrem spočítaným pro každou menšinu zjistíme její pozici v kontextu ostatních ohrožených skupin. Hodnota aritmetického průměru rovna jedné znamená nejtěsnější vazbu, zatímco číslo sedm odkazuje na největší odstup.


Soubory ke stažení

Stáhnout celý text