Diskriminace na trhu práce

K diskriminaci na trhu práce u nás dochází podle názoru tří čtvrtin obyvatel ČR. Oproti loňsku je mírně intenzivněji pociťována diskriminace z důvodů rodinného stavu a sexuální orientace, naopak oslabilo vnímání znevýhodnění ze zdravotních a rasových důvodů. INFORMACE Z VÝZKUMU TRENDY 4/2005 K diskriminaci na trhu práce u nás dochází podle názoru tří čtvrtin obyvatel ČR.

INFORMACE Z VÝZKUMU TRENDY 4/2005

K diskriminaci na trhu práce u nás dochází podle názoru tří čtvrtin obyvatel ČR.

Oproti loňsku je mírně intenzivněji pociťována diskriminace z důvodů rodinného stavu a sexuální orientace, naopak oslabilo vnímání znevýhodnění ze zdravotních a rasových důvodů.

Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou standardizovaných rozhovorů školenými tazateli STEM na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4. – 10. dubna 2005. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1668 občanů.

V dubnovém šetření STEM zjišťoval názor veřejnosti na diskriminaci některých skupin obyvatelstva v zaměstnání. Z výsledků výzkumu vyplývá, že převážná většina obyvatel ČR považují diskriminaci na pracovním trhu obdobně jako ve stejném období loňského roku za reálný problém. Přes mírný pokles ve srovnání s výsledky roku 2004, vyjadřují i v roce 2005 tři čtvrti veřejnosti názor, že v ČR k diskriminaci některých skupin obyvatel v zaměstnání dochází.

Pramen: STEM, Trendy 4/2005, 1668 respondentů

Přesvědčení, že u nás v zaměstnání dochází k diskriminaci, je částečně silnější mezi ženami než mezi muži. O existenci diskriminace na trhu práce jsou přitom nejčastěji přesvědčeni špatně materiálně zajištění lidé. Většinový názor o nerovnoprávném postavení některých skupin obyvatel na pracovním trhu prochází napříč všemi sociodemografickými skupinami obyvatel a nezávisle na politické orientaci.

Pramen: STEM, Trendy 4/2005, 1668 respondentů

Dotázaným bylo rovněž předloženo jedenáct vybraných oblastí, možných důvodů diskriminace na trhu práce. Za jednoznačně nejčastější důvod diskriminace na trhu práce považují respondenti faktor věku (88 %). Za další dva nejčastější důvody znevýhodňování v zaměstnání označily zhruba tři čtvrtiny dotazovaných mateřství a těhotenství (76 %) a zdravotní stav či postižení (73 %). Dále jsou naši spoluobčané podle veřejnosti na trhu práce často diskriminováni za svůj rasový nebo etnický původ (61 %), pohlaví (57 %) a rodinný stav či povinnosti k rodině (56 %). Národnost a státní občanství jsou podle třetiny dotazovaných relativně méně častým důvodem k diskriminaci v práci (34 %). U ostatních důvodů (sociální původ, sexuální orientace, politické myšlení, náboženské přesvědčení) nepřesahují podíly odpovědí „velmi často a poměrně často“ jednu pětinu.

Pramen: STEM, Trendy 4/2005, 1668 respondentů

U většiny posuzovaných hledisek diskriminace na trhu práce došlo ve srovnání s loňským rokem k mírnému poklesu souhlasných vyjádření. Nicméně v případě diskriminace z důvodu rodinného stavu a povinnosti k rodině a v případě sexuální orientace zjišťujeme oproti roku 2004 naopak mírný nárůst vyjádření, která dané důvody znevýhodňování v zaměstnání uvádějí.

Pramen: STEM, Trendy 4/2005, 1668 respondentů

Jak lze očekávat, nejvýraznější rozdíly v názoru na diskriminaci na trhu práce kvůli rodinnému stavu a povinnostem k rodině, pohlaví a těhotenství či mateřství se ukázaly mezi muži a ženami. Ženy jsou o zmíněných důvodech diskriminace přesvědčeny významně častěji. Zároveň citlivěji reagují na znevýhodňování z rasových i národnostních důvodů. Lidé z hůře zajištěných domácností vnímají intenzivněji diskriminaci nejen s ohledem na sociální původ či majetek, ale také s ohledem na zdravotní stav nebo postižení a také z politických či náboženských důvodů. Čím jsou lidé starší, tím častěji je pro ně diskriminačním důvodem věk. Mezi ostatními sociodemografickými skupinami výraznější rozdíly v názorech na důvody nerovnoprávného postavení na trhu práce neregistrujeme.