Naše zjištění
21. 9. 2024

Bleskový výzkum STEM k povodním

STEM realizoval pro CNN Prima News rychlý průzkum k postojům a hodnocením české veřejnosti v souvislosti se záplavami v České republice. Výzkum proběhl ve velmi krátkém čase (17.-19. září) a pouze online dotazováním, takže více reprezentuje aktivní a do veřejného dění zapojenější část společnosti. Průzkum probíhal krátce před konáním voleb do krajských zastupitelstev a rovněž krátce po hlavní povodňové krizi, takže u obou témat zachycuje momentální náladu, která se však dynamicky vyvíjí. Veřejnost všechny povodňové události ještě plně nevstřebala, takže některé postoje nejsou ve veřejnosti příliš ukotveny.

Shrnutí hlavních zjištění:

  • Povodňovou krizi Česko podle většiny svých obyvatel zvládlo. Prakticky u všech otázek převažuje kladné hodnocení.
  • Lidé jsou přesvědčeni, že jsme nyní byli lépe připraveni na povodně než v roce 2002 (77 %).
  • Všechny složky, které se podílely a podílejí na řešení povodňové situace, zvládly a zvládají svou úlohu velmi dobře, což si myslí kolem 90 % dotázaných. Nejlépe jsou hodnoceny hasičské sbory, které pozitivně hodnotí 97 %.
  • Zdánlivou výjimku představuje vláda, jejíž působení hodnotí pozitivně 60 % dotázaných. V kontextu velmi nízké popularity vlády však toto číslo představuje špičkový výsledek.
  • Velmi dobrá je rovněž informovanost o povodních. Jednak se z nich stalo téma číslo jedna pro většinu lidí a zároveň naprostá většina lidí hodnotí, že měli dostatek informací o tom, jak se během povodní chovat.
  • 54 % lidí se pořád o dění okolo povodní aktivně zajímá.
  • V době sběru dat, tj. bezprostředně po povodních 17. až 19. 9., se 38 % dotázaných do pomoci nějakým způsobem zapojilo (21 % peněžitým příspěvkem). Lze však čekat, že toto číslo v čase vzroste, protože například u dobrovolníků se hlavní vlna zájmu čeká o aktuálním víkendu.
  • Z hlediska celkového hodnocení a z hlediska hodnocení rozsahu reakce českého státu mírně převažují ti, kteří hodnotí reakci jako včasnou a odpovídající situaci. Jednotky procent ji považují za předčasnou či přehnanou a kolem 20 procent za nedostatečnou a opožděnou.
  • Cca pětina populace však uvedla, že otázky rozsahu a celkového hodnocení nedovede posoudit, a lze tudíž čekat, že názor těchto lidí se bude vyvíjet postupně v závislosti na zjišťování jednotlivých povodňových škod a na efektivitě pomoci ze strany státu.   
  • Dopad do krajských voleb lze čekat spíše menší. Zlepšení postoje k hejtmanovi či primátorovi deklarují jednotky procent a naprostá většina hlásí, že jejich postoj povodně nezměnily (83 %).
  • Povodně jsou poměrně důležité z hlediska volební motivace, ale řádově nejdůležitějším důvodem jít k volbám je nespokojenost s vládou a volební programy, respektive návrhy řešení problémů krajů.

Kompletní výzkumnou zprávu se všemi výsledky a grafy najdete zde.