Předvolební výzkum neziskového analytického ústavu STEM je prováděn kombinací metody online dotazování (CAWI) na Českém národním panelu a telefonických rozhovorů (CATI) prostřednictvím vyškolených operátorů STEM/MARK na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let. Respondenti jsou vybráni kvótním výběrem, poměr CAWI a CATI metodiky je 70:30.
U online dotazovaných dochází ke kontrole pozornosti, prověřuje se délka vyplňování a logická vazba odpovědí. Telefonické rozhovory jsou nahrávány a podléhají kontrole délky i kvality. Telefonisty průběžně kontrolují a korigují supervizoři. Statistická chyba činí kolem ± 1 procentní bod u nejmenších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body.
Výběrový soubor je vždy reprezentativní vzhledem k populaci ČR ve věku 18 a více let. Výběr je proveden kvótní metodou z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Pro posílení reprezentativity dále dodržujeme křížené kvóty na kombinaci pohlaví X věk a pohlaví X vzdělání. Kvóty vycházejí z dostupných údajů, které zveřejňuje Český statistický úřad. Dále věnujeme zvýšenou pozornost tomu, aby byl soubor reprezentativní z hlediska volby ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2021.
Reprezentativitu souboru dále posilujeme dovažováním odchylek od hlavních kvótních znaků a také vážením pro minulé volební chování ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v říjnu 2021, ve druhém kole prezidentské volby v lednu 2023 a na sociálně pracovní postavení.
Uváděné preference a model jsou součástí výzkumné série TRENDY, kterou STEM soustavně provádí od roku 1993. Obvyklým zadavatelem je CNN Prima News.
Sestavení modelu:
Základním kamenem modelu je otevřená otázka na preference v hypotetických volbách do Poslanecké sněmovny, pokud by se konaly příští týden. Respondent zapisuje svou spontánní odpověď, nevybírá z předloženého seznamu.
Samotný model pak stojí na pravděpodobnostním přístupu (na rozdíl např. od původního modelu STEM), kdy jeden respondent nemusí nutně promlouvat silou jednoho celého hlasu. V případě, že jde o občasného či váhavého voliče nebo pokud vybírá z více stran, navíc zohledňujeme tuto nejistotu, a i takový respondent do modelu určitou měrou vstupuje.
Při konstrukci volebního modelu STEM postupujeme ve třech krocích. Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti. Ukazatel motivace k volební účasti konstruujeme na základě tří otázek:
1) ochota přijít k nadcházejícím volbám,
2) obecný zájem o politické dění a
3) síla případného vztahu k preferované straně či hnutí.
Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska volební motivace rozčlenit do tří skupin:
1) Stabilní voliči: běžně necelá polovina lidí chodí ke sněmovním volbám stabilně, jejich účast ve sněmovních volbách je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.
2) Nerozhodnutí: asi třetina obyvatel si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.
3) Nevoliči: pětinu až čtvrtinu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná
Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo lze dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.
Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – na základě dat odhadneme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetických sněmovních voleb. Pravděpodobnost účasti u voleb počítáme na základě odpovědí respondenta na otázky spojené s jeho dlouhodobým, minulým a očekávaným volebním chováním:
1) dlouhodobá tendence chodit k volbám,
2) účast u minulých sněmovních voleb a
3) deklarovaná účast v hypotetických sněmovních volbách příští týden.
Tato pravděpodobnost dosahuje hodnot 0 až 1 podle toho, nakolik pevným voličem respondent je. Velikost hlasu každého respondenta potom v modelu odpovídá pravděpodobnosti jeho účasti u voleb.
Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných stran a hnutí. Jde tedy o podporovatele, o které subjekt ve střednědobém horizontu velmi pravděpodobně nepřijde a jimiž může otřást pouze závažná kauza. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují asi dvě třetiny hlasů.
Zbylou třetinou hlasů do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby stran, které respondent vážněji zvažuje. Pravděpodobnost volby stran, které Nerozhodnutá skupina zvažuje, zohledňuje, jak silnou ochotu volit jednotlivé subjekty respondenti vyjádřili. Dále přihlíží k tomu, kolik stran respondenti zvažují, tedy nakolik je podpora váhavá a rozmělněná. Tato pravděpodobnost dosahuje opět hodnot 0 až 1, podle toho, nakolik (ne)jednoznačnou ochotu volit vybrané strany Nerozhodnutý volič vyjadřuje. V modelu se kombinuje s pravděpodobností účasti u voleb a vztahuje se pouze na skupinu Nerozhodnutých voličů.
Schéma zařazení respondentů do modelu
Kromě otevřené výpovědi o přímé podpoře některé straně či hnutí zjišťujeme ve výzkumu též ochotu volit jmenovitě hlavní české politické subjekty. Pro každou stranu a hnutí tak můžeme na sedmibodové škále sledovat její míru přijatelnosti (součet prvních tří odpovědí) a nepřijatelnosti (součet posledních dvou odpovědí). Součet prvních tří odpovědí Určitě by volil(a), Spíše by volil(a) a Možná by volil(a) nám dává horní mez reálného růstu podpory dané strany a v analýze jej považujeme za maximální možný zisk jednotlivých stran či hnutí. Za zodpovědnou a smysluplnou výpověď o volebních tendencích zjištěných ve výzkumu STEM považujeme prezentaci tří údajů:
1) Pravděpodobný zisk (samotný volební model)
2) Loajální voliči (možná spodní hranice podpory)
3) Maximální možný zisk (horní hranice teoretické podpory)
