Předvolební výzkum neziskového analytického ústavu STEM je prováděn metodou online dotazování (CAWI) na Českém národním panelu na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let. Respondenti jsou vybráni kvótním výběrem.
Dochází ke kontrole pozornosti dotazovaných, prověřuje se délka vyplňování a logická vazba odpovědí. Statistická chyba činí kolem ± 1,1 procentní bod u nejmenších stran, u větších stran kolem ± 3,2 procentní body.
Výběrový soubor je vždy reprezentativní vzhledem k populaci ČR ve věku 18 a více let. Výběr je proveden kvótní metodou z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Pro posílení reprezentativity dále dodržujeme křížené kvóty na kombinaci pohlaví X věk, pohlaví X vzdělání a věk X vzdělání. Kvóty vycházejí z dostupných údajů, které zveřejňuje Český statistický úřad. Dále věnujeme zvýšenou pozornost tomu, aby byl soubor reprezentativní z hlediska volby ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2025.
Reprezentativitu souboru dále posilujeme dovažováním odchylek od hlavních kvótních znaků a také vážením pro minulé volební chování ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v říjnu 2025 a na sociálně pracovní postavení.
Uváděné preference a model jsou součástí výzkumné série TRENDY, kterou STEM soustavně provádí od roku 1993. Obvyklým zadavatelem je CNN Prima News.
Sestavení modelu:
Základním kamenem modelu je otevřená otázka na preference v hypotetických volbách do Poslanecké sněmovny, pokud by se konaly příští týden. Respondent zapisuje svou spontánní odpověď, nevybírá z předloženého seznamu.
Samotný model pak stojí na pravděpodobnostním přístupu (na rozdíl např. od původního modelu STEM), kdy jeden respondent nemusí nutně promlouvat silou jednoho celého hlasu. V případě, že jde o občasného či váhavého voliče nebo pokud vybírá z více stran, navíc zohledňujeme tuto nejistotu, a i takový respondent do modelu určitou měrou vstupuje.
Při konstrukci volebního modelu STEM postupujeme ve třech krocích. Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti. Ukazatel motivace k volební účasti konstruujeme na základě tří otázek:
- ochota přijít k nadcházejícím volbám,
- obecný zájem o politické dění a
- síla případného vztahu k preferované straně či hnutí.
Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska volební motivace rozčlenit do tří skupin:
- Stabilní voliči: běžně necelá polovina lidí chodí ke sněmovním volbám stabilně, jejich účast ve sněmovních volbách je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.
- Nerozhodnutí: asi třetina obyvatel si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.
- Nevoliči: pětinu až čtvrtinu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná.
Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo lze dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.
Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – na základě dat odhadneme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetických sněmovních voleb. Pravděpodobnost účasti u voleb počítáme na základě odpovědí respondenta na otázky spojené s jeho dlouhodobým, minulým a očekávaným volebním chováním:
- dlouhodobá tendence chodit k volbám,
- účast u minulých sněmovních voleb a
- deklarovaná účast v hypotetických sněmovních volbách příští týden.
Tato pravděpodobnost dosahuje hodnot 0 až 1 podle toho, nakolik pevným voličem respondent je. Velikost hlasu každého respondenta potom v modelu odpovídá pravděpodobnosti jeho účasti u voleb.
Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných stran a hnutí. Jde tedy o podporovatele, o které subjekt ve střednědobém horizontu velmi pravděpodobně nepřijde a jimiž může otřást pouze závažná kauza. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují asi dvě třetiny hlasů.
Zbylou třetinou hlasů do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby stran, které respondent vážněji zvažuje. Pravděpodobnost volby stran, které Nerozhodnutá skupina zvažuje, zohledňuje, jak silnou ochotu volit jednotlivé subjekty respondenti vyjádřili. Dále přihlíží k tomu, kolik stran respondenti zvažují, tedy nakolik je podpora váhavá a rozmělněná. Tato pravděpodobnost dosahuje opět hodnot 0 až 1, podle toho, nakolik (ne)jednoznačnou ochotu volit vybrané strany Nerozhodnutý volič vyjadřuje. V modelu se kombinuje s pravděpodobností účasti u voleb a vztahuje se pouze na skupinu Nerozhodnutých voličů.
Schéma zařazení respondentů do modelu
Kromě otevřené výpovědi o přímé podpoře některé straně či hnutí zjišťujeme ve výzkumu též ochotu volit jmenovitě hlavní české politické subjekty. Pro každou stranu a hnutí tak můžeme na sedmibodové škále sledovat její míru přijatelnosti (součet prvních tří odpovědí) a nepřijatelnosti (součet posledních dvou odpovědí). Součet prvních tří odpovědí Určitě by volil(a), Spíše by volil(a) a Možná by volil(a) ve skupině Stabilních a Nerozhodnutých při zohlednění jejich síly hlasu nám dává horní mez reálného růstu podpory dané strany a v analýze jej považujeme za potenciál jednotlivých stran či hnutí. Za zodpovědnou a smysluplnou výpověď o volebních tendencích zjištěných ve výzkumu STEM považujeme prezentaci tří údajů:
- Pravděpodobný zisk (samotný volební model)
- Loajální voliči (možná spodní hranice podpory)
- Potenciál (horní hranice teoretické podpory)
