Životní náklady: na co stačí naše příjmy?

Životní náklady: na co stačí naše příjmy?

Marek Tomášek

Tisková konference STEM, 26. 3. 2001


1. Jak vnímají domácnosti svoji finanční situaci?

Dlouhodobě se nemění podíl domácností, které se podle vyjádření respondentů ocitly ve velmi obtížné domácí situaci. Za poslední rok se v takové situaci ocitla třetina domácností. Nemění se ani podíl rodin, které označují jejich zástupci za chudé.

Pramen: STEM, Trendy 1994 – 2000

S rostoucím věkem respondentů roste i podíl domácností, které měly finanční potíže. Tento trend je zřejmý, ale i ve věkové kategorii 60 let je podíl takových domácností pouze lehce nadprůměrný. Významněji než věk ovlivňují hodnocení finanční situace vzdělání a sociální postavení respondenta. Čím vyšší je vzdělání představitele domácnosti, tím spíše tvrdí, že rodina nemá se svým rozpočtem vážné problémy.

Z hlediska sociálního postavení se vydělují dvě kategorie. Relativně častěji se ve svízelné situaci ocitají rodiny nezaměstnaných a rodiny, jejichž představitel je v domácnosti.

Pro posuzování možností rodinného rozpočtu je důležité, jestli respondent vnímá svoji rodinu jako chudou. Mezi lidmi staršími 60 let je vzhledem k ostatním věkovým kategoriím největší podíl těch, kteří se domnívají, že je jejich rodina chudá.

S rostoucím vzděláním ubývá lidí, kteří svoji rodinu považují za chudou. Nejvíce jich je mezi lidmi se základním vzděláním, podprůměrný podíl lidí s tímto názorem je mezi vysokoškoláky. Z hlediska sociálního postavení své rodiny za chudé označují nejčastěji důchodci, nezaměstnaní a ženy v domácnosti.

Můžeme konstruovat jednoduchou typologii domácností zohledňující ohrožení domácnosti finančními problémy a subjektivního posouzení finanční situace rodiny domácnosti

1. Domácnosti bez finančních obtíží: domácnosti, které neoznačují respondenti za chudé a které se neocitly ve vážných finančních obtížích. Takových domácností je v České republice polovina.

2. Domácnosti s finančními problémy: domácnosti, které dotázaní neoznačili za chudé, ale v loňském roce se dostaly do velmi obtížné finanční situace. Těchto domácností je desetina.

3. Domácnosti ohrožené: domácnosti, které považují dotázaní za chudé, ale neměly během posledního roku vážnější finanční problémy. V ČR je 14 % ohrožených domácností.

4. Domácnosti chudé: domácnosti, jejichž zástupci je považují za chudé, a zároveň se loni ocitly ve finančních potížích. Jedná se o čtvrtinu českých domácností.

Pramen: STEM, Trendy 2000/11, 1629 respondentů starších 18 let, součet odpovědí určitě a spíše ano

Pro jednotlivé typy domácností jsou významné různé sociálnědemografické charakteristiky respondentů.

1. Domácnost bez finančních problémů: pro tento typ domácnosti je charakteristický respondent ze střední věkové kategorie mezi 30 a 59 lety, respondent s vyšším vzděláním s maturitou či VŠ.

2. Domácnosti s finančními problémy: tento typ domácností se objevuje stejně často ve všech věkových skupinách, podprůměrně mezi ně patří domácnosti lidí starších 60 let. Z hlediska vzdělání také neexistují výraznější rozdíly. Výjimkou je skupina lidí se základním vzděláním, kde je podíl takových domácností poněkud menší.

3. Domácnosti ohrožené: mezi ohrožené domácnosti patří výrazně častěji domácnosti lidí starších 60 let a lidí se základním vzděláním.

4. Chudé rodiny: Respondenti, kteří cítí, že je jejich domácnost chudá a zároveň měli v posledním roce vážné finanční problémy, jsou relativně častěji mladí lidé do 30 let a lidé s nižším vzděláním.

 

Pramen: STEM, Trendy 2000/11, 1629 respondentů starších 18 let

 

Pramen: STEM, Trendy 2000/11, 1629 respondentů starších 18 let

Jak ukážeme dále, nejsou pro jednotlivé typy domácností charakteristické pouze demografické znaky, ale každý typ zachází s rodinným rozpočtem odlišným způsobem.

Velmi často nestačí pro krytí všech potřeb zdroje z hlavního příjmu členů domácností, důležitou roli hrají i vedlejší příjmy. Za poslední rok vzrostl počet domácností, pro které jsou právě vedlejší příjmy velice důležitou součástí rozpočtu. Z vedlejšího příjmu obohacují svůj domácí rozpočet dvě třetiny českých domácností.

„Jsou dnes pro hospodaření Vaší domácnosti velice důležité vedlejší příjmy?“

  99/7 00/11
Určitě ano 23 32
Spíše ano 31 30
Spíše ne 24 21
Určitě ne 23 17

Pramen: STEM, Trendy 1999 – 2000

S vedlejšími příjmy počítají nejčastěji chudé domácnosti, pro domácnosti bez finančních problémů nejsou vedlejší příjmy většinou důležité.

Názory výrazně ovlivňuje věk respondenta. Jsou to častěji mladí lidé do 30 let, kteří tvrdí, že vedlejší příjem je pro jejich domácnost nezbytný. S rostoucím věkem význam vedlejších příjmů klesá. Za podstatnou složku považují  vedlejší příjem častěji domácnosti nezaměstnaných, lidí v domácnosti a také zaměstnanců.

Na co tedy stačí našim obyvatelům peníze?

V loňském roce se snižoval podíl domácností, kterým peníze v rozpočtu postačovaly na dobrou stravu, kvalitní oblečení i na kulturu, rekreaci a sport. Snížil se i počet domácností, pro které jsou náklady na bydlení únosné.

Náklady na bydlení považovala za únosné v listopadu 2000 třetina domácností. Od května 1997 je to nejmenší podíl.

„Pokládáte za únosné Vaše současné náklady na bydlení,tj. nájemné, topení, elektřinu, plyn ?“

  94/7 95/8 97/5 99/7 00/11
Určitě ano 5 7 8 7 4
Spíše ano 33 38 40 33 32
Spíše ne 37 36 36 36 38
Určitě ne 25 19 19 25 26

Pramen: STEM, Trendy 1994 – 2000

Ve skupině lidí se základním vzděláním a lidí vyučených je takových domácností relativně více. Náklady na bydlení jsou neúnosné častěji i podle důchodců, nezaměstnaných a žen v domácnosti.

Náklady na bydlení považují za únosné jedině domácnosti bez finančních problémů. Mezi ostatními typy domácností je větší podíl těch, pro které jsou náklady na bydlení zátěží.

V listopadu 2000 byla v ČR čtvrtina domácností, kterým rozpočet nepostačuje na dobrou stravu.

„Stačí Vám peníze, které v rodině máte, na dobrou stravu ?“

  94/7 99/7 00/4 00/11
Určitě ano 25 27 27 21
Spíše ano 51 48 51 51
Spíše ne 19 20 17 20
Určitě ne 5 7 5 8

Pramen: STEM, Trendy 1994 – 2000

Peníze na stravu chybí častěji v rodinách respondentů se základním vzděláním a vyučených. Z hlediska sociálního postavení jsou ohrožené domácnosti důchodců a nezaměstnaných.

Nedostatek peněz na dobrou stravu se týká hlavně rodin chudých, které samy sebe vnímají jako chudé a navíc se v posledním roce dostaly do tíživé finanční situace. Ostatní domácnosti nemají s prostředky na stravu problémy.

Na kvalitní oblečení pro členy rodiny zbývají peníze ve dvou pětinách českých domácností.

„A stačí Vám, peníze na kvalitní oblečení pro členy rodiny ?“

  94/7 00/4 00/11
Určitě ano 12 13 10
Spíše ano 32 36 32
Spíše ne 38 34 36
Určitě ne 18 17 22

Pramen: STEM, Trendy 1994 – 2000

Peníze na kvalitní oblečení se nedostávají v rodinách lidí starších 60 let a lidí se základním vzděláním. Relativně často za takové domácnosti považují důchodci, nezaměstnaní a lidé v domácnosti.

S financováním ošacení se nepotýkají pouze domácnosti bez finančních problémů. Mezi ostatními kategoriemi domácností je podíl těch, jimž nedostačují peníze na oblečení, nadprůměrný a vůbec největší je mezi rodinami chudými.

Na kulturu, rekreaci a sport zbývají peníze třetině českých domácností.

„Zbývají Vám peníze na kulturu, rekreaci, sport a podobné činnosti
 a na nákup věcí, které jsou k tomu potřebné (knihy, desky, sportovní oblečení a pomůcky, rekreační vybavení atd.) ?“

  94/7 00/4 00/11
Určitě ano 9 11 7
Spíše ano 26 29 27
Spíše ne 33 37 38
Určitě ne 27 23 28

Pramen: STEM, Trendy 1994 – 2000

Na kulturu nemají finance častěji domácnosti lidí starších 60 let a lidí s nižším vzděláním bez maturity. Vyšší procento těch, kterým na kulturu, rekraci a sport peníze nezbývají, je mezi domácnostmi důchodců, nezaměstnaných a lidí v domácnosti.

Uvedené aktivity si častěji mohou dovolit pouze domácnosti, které se nepotýkají s finančními problémy. Naopak 95 % chudých domácností uvádí, že tyto aktivity nedokáží zaplatit. I mezi ohroženými a domácnostmi s finančními problémy se vyskytuje nadprůměrně těch, kterým peníze nezbývají.

Část domácího rozpočtu využívají domácnosti k úsporám. Oproti předchozímu klesajícímu trendu v oblasti zabezpečení životních potřeb, se zvýšil od července 1999 počet domácností, které dokázaly v posledních třech měsících uspořit nějaké peníze. V současnosti se daří spořit více jak dvou pětinám českých domácností.

„Podařilo se Vám za poslední tři měsíce něco uspořit?“

  94/7 98/9 99/7 01/3
Určitě ano 15 8 11 12
Spíše ano 28 29 25 32
Spíše ne 27 30 27 29
Určitě ne 30 33 37 27

Pramen: STEM, Trendy 1994 – 2001

Nejčastěji se nedařilo spořit rodinám mladých lidí a lidí starších 60 let. Spořit nedokázali lidé s nižším vzděláním.

Mezi českými domácnostmi, podle vyjádření jejich zástupců, existují významné rozdíly ve způsobu zacházení s rodinným rozpočtem.

Polovina českých domácností se nepotýká z hlediska vlastních financí s výraznými potížemi. Jejich rozpočet není ve velké většině závislý na vedlejších příjmech. Většině z nich postačuje na všechny potřeby, rodiny své schování nemusí z finančních důvodů výrazněji omezovat. Peníze jim stačí na kvalitní oblečení, dobrou stravu, kulturu, sport a rekreaci. I náklady na bydlení považují stále za únosné.

Druhá část českých domácností nakládá s rozpočtem obezřetněji a některé položky silně zatěžují jejich rozpočet. Přirozenou prioritou je strava. Na ošacení zbývá v těchto domácnostech méně peněz, vůbec nejméně pak na kulturu, sport a rekreaci. Domácnosti mají zároveň i sklon peníze spořit. Výrazné problémy se svým rozpočtem mají pak zvláště chudé rodiny, kterým často peníze nepostačují ani na krytí nákladů na dobrou stravu.

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text