Zdravotně postižení: je pomoc státu dostatečná?

Zdravotně postižení patří mezi skupiny občanů, jejichž ochranu veřejnost požaduje zcela jednoznačně. Vzhledem k silnému sociálnímu cítění a státnímu patriotismu není překvapivé, že stát je obviňován z toho, že o zdravotně postižené pečuje nedokonale a málo. Lidé však nevolají jen po zvýšení dávek, ale dožadují se především vyšší efektivity systému pomoci.

Zdravotně postižení: je pomoc státu dostatečná?

Jiří Šandera

Tisková konference STEM, 26. 6. 2001

Zdravotně postižení

Níže uvedené výsledky pocházejí z několika zdrojů:

*Průzkum zdravotně postižených, 1994

*Projekt Phare „Vytváření povědomí o nesrovnalostech v systému vyplácení dávek handicapovaným občanům v České republice, 1999

*Trendy 6/1999

*Trendy 6/2001

První dva výzkumy (1994, 1999) se zaměřily pouze na těžce zdravotně postižené (soubor respondentů tvořili pouze občané těžce zdravotně postižení) – data tedy nejsou srovnatelná s průzkumem z Trendů 6/1999 a 6/2001 a jsou uváděna pouze pro ilustraci. V tabulkách jsou odlišena italikou.

Při interpretaci výsledků výzkumů zabývajících se péčí o zdravotně postižené je dobré mít na zřeteli, jak vnímá veřejnost systém péče o zdravotně postižené jako celek. Zkušenosti z výzkumů poukazují na značně vysokou míru kritičnosti a nespokojenosti české veřejnosti s fungováním tohoto systému. Většina obyvatelstva je toho názoru, že stát plní své úkoly vůči zdravotně postiženým špatně, systém péče o zdravotně postižené neumožňuje těmto lidem vést důstojný život a poskytovaná pomoc neřeší dostatečně situaci zdravotně postižených lidí. Tyto názory prostupují celou společnost, projevuje se zde obecně platné zjištění, že česká společnost je stále výrazně paternalisticky naladěná a klade velký důraz na roli státu v sociální oblasti. Mírně „sociálněji“ se chovají starší generace a obecně lidé deklarující své levicovější zařazení. Zaznamenáváme i jistý náznak nostalgie po minulém režimu (mýtus o sociálních jistotách).

Samotní zdravotně postižení občané jsou při hodnocení systému péče ještě o poznání kritičtější než celá populace České republiky.

Do obecných postojů je možné zahrnout i názory na množství prostředků vynakládaných státem na financování systému péče o zdravotně postižené a přiměřenost dávek z něho poskytovaných. Značná část veřejnosti se domnívá, že množství peněz, které stát vynakládá na péči o zdravotně postižené, je nedostačující (59%). Stejně velká část občanů zároveň hodnotí dávky pro zdravotně postižené jako nepřiměřené.

„Myslíte si, že se v našem státě vynakládá na celkovou péči o zdravotně postižené občany postačující množství peněz ?“

	10/94	10/99	06/01
Určitě ano	1 %	2 %	5 %
Spíše ano	11 %	22 %	36 %
Spíše ne	47 %	46 %	44 %
Určitě ne	41 %	30 %	15 %

Pramen: ZP 10/1994, Phare STEM-Socioklub 10/1999, Trendy 6/2001

„Považujete dávky pro zdravotně postižené v České republice za přiměřené ?“

	06/99	10/99	06/01
Určitě ano	5 %	3 %	4 %
Spíše ano	34 %	23 %	37 %
Spíše ne	46 %	46 %	45 %
Určitě ne	15 %	28 %	14 %

Pramen: Trendy 6/1999, Phare STEM-Socioklub 10/1999, Trendy 6/2001

(Trendy 6/1999: „Považujete důchody a finanční podpory pro zdravotně postižené v České republice za přiměřené ?“)

V hodnocení účelnosti systému zabezpečení zdravotně postižených převládá výrazná nespokojenost zvláště mezi těmi, jimž je určen. O tom, že současný systém zabezpečení zdravotně postižených neumožňuje účelné a účinné vynakládání prostředků skutečně potřebným, jsou přesvědčeny tři čtvrtiny zdravotně postižených. V obecné populaci zastává tento názor 65% občanů.

„Myslíte si, že současný systém péče o zdravotně postižené je efektivní, že umožňuje účelné a účinné vynakládání prostředků na pomoc lidem, kteří to nejvíce potřebují?“

	10/99	06/01
Určitě ano	3 %	3 %
Spíše ano	22 %	32 %
Spíše ne	49 %	51 %
Určitě ne	26 %	14 %

Pramen: Phare STEM-Socioklub 10/1999, Trendy 6/2001

S efektivitou systému souvisí i požadavek na zohlednění finanční a majetkové situace při poskytování dávek zdravotně postiženým. I když se populace chová obecně paternalisticky, zdá se, že povědomost o vysokých a stále stoupajících nárocích na výdaje ze státního rozpočtu do jisté míry „přebíjí“ setrvačnost rovnostářských postojů. Názor veřejnosti je v tomto bodě téměř jednoznačný, silnou podporu má i v řadách zdravotně postižených.

„Považujete za správné, aby stát přihlížel při poskytování dávek pro zdravotně postižené občany k jejich celkové finanční a majetkové situaci ?“

	10/94	06/99	10/99	06/01
Určitě ano	36 %	28 %	30 %	31 %
Spíše ano	33 %	49 %	40 %	50 %
Spíše ne	17 %	17 %	19 %	15 %
Určitě ne	14 %	6 %	11 %	4 %

Pramen: ZP 10/1994, Trendy 6/1999, Phare STEM-Socioklub 10/1999, Trendy 6/2001

Silnou setrvačnost v představách o úloze státu potvrzuje i rozložení odpovědí na následující otázku. Přesvědčení zdravotně postižených o nedostatečnosti pomoci poskytované státem neudiví, bylo by však možné předpokládat jistou povědomost veřejnosti o alternativních formách (nestátních) pomoci. Projevuje se zde patrně informační dluh známý dobře i z jiných oblastí života společnosti.

„Myslíte si, že by měl stát ve své sociální politice zvýšit nebo rozšířit rozsah pomoci poskytované zdravotně postiženým občanům ?“

	10/99	06/01
Určitě ano	52 %	18 %
Spíše ano	42 %	59 %
Spíše ne	5 %	21 %
Určitě ne	1 %	2 %

Pramen: Phare STEM-Socioklub 10/1999, Trendy 6/2001

Ukazatelem kvality fungování systému péče o zdravotně postižené je i možnost zneužívání tohoto systému. Názor, že systém je zneužitelný, že umožňuje, aby příspěvky, výhody a dávky získávali lidé neoprávněně, je ve společnosti poměrně rozšířený a v poslední době se posílil (45% respondentů s tímto názorem souhlasí ).

„Souhlasíte s názorem, že současný systém pomoci umožňuje zdravotně postiženým občanům získat neodůvodněně některé finanční dávky či výhody ?“