Zdravotně postižení: je pomoc státu dostatečná?
Jiří Šandera
Tisková konference STEM, 26. 6. 2001
Zdravotně postižení
Níže uvedené výsledky pocházejí z několika zdrojů:
*Průzkum zdravotně postižených, 1994
*Projekt Phare „Vytváření povědomí o nesrovnalostech v systému vyplácení dávek handicapovaným občanům v České republice, 1999
*Trendy 6/1999
*Trendy 6/2001
První dva výzkumy (1994, 1999) se zaměřily pouze na těžce zdravotně postižené (soubor respondentů tvořili pouze občané těžce zdravotně postižení) – data tedy nejsou srovnatelná s průzkumem z Trendů 6/1999 a 6/2001 a jsou uváděna pouze pro ilustraci. V tabulkách jsou odlišena italikou.
Při interpretaci výsledků výzkumů zabývajících se péčí o zdravotně postižené je dobré mít na zřeteli, jak vnímá veřejnost systém péče o zdravotně postižené jako celek. Zkušenosti z výzkumů poukazují na značně vysokou míru kritičnosti a nespokojenosti české veřejnosti s fungováním tohoto systému. Většina obyvatelstva je toho názoru, že stát plní své úkoly vůči zdravotně postiženým špatně, systém péče o zdravotně postižené neumožňuje těmto lidem vést důstojný život a poskytovaná pomoc neřeší dostatečně situaci zdravotně postižených lidí. Tyto názory prostupují celou společnost, projevuje se zde obecně platné zjištění, že česká společnost je stále výrazně paternalisticky naladěná a klade velký důraz na roli státu v sociální oblasti. Mírně „sociálněji“ se chovají starší generace a obecně lidé deklarující své levicovější zařazení. Zaznamenáváme i jistý náznak nostalgie po minulém režimu (mýtus o sociálních jistotách).
Samotní zdravotně postižení občané jsou při hodnocení systému péče ještě o poznání kritičtější než celá populace České republiky.
Do obecných postojů je možné zahrnout i názory na množství prostředků vynakládaných státem na financování systému péče o zdravotně postižené a přiměřenost dávek z něho poskytovaných. Značná část veřejnosti se domnívá, že množství peněz, které stát vynakládá na péči o zdravotně postižené, je nedostačující (59%). Stejně velká část občanů zároveň hodnotí dávky pro zdravotně postižené jako nepřiměřené.
„Myslíte si, že se v našem státě vynakládá na celkovou péči o zdravotně postižené občany postačující množství peněz ?“
| |
10/94 |
10/99 |
06/01 |
| Určitě ano |
1 % |
2 % |
5 % |
| Spíše ano |
11 % |
22 % |
36 % |
| Spíše ne |
47 % |
46 % |
44 % |
| Určitě ne |
41 % |
30 % |
15 % |
Pramen: ZP 10/1994, Phare STEM-Socioklub 10/1999, Trendy 6/2001
„Považujete dávky pro zdravotně postižené v České republice za přiměřené ?“
| |
06/99 |
10/99 |
06/01 |
| Určitě ano |
5 % |
3 % |
4 % |
| Spíše ano |
34 % |
23 % |
37 % |
| Spíše ne |
46 % |
46 % |
45 % |
| Určitě ne |
15 % |
28 % |
14 % |
Pramen: Trendy 6/1999, Phare STEM-Socioklub 10/1999, Trendy 6/2001
(Trendy 6/1999: „Považujete důchody a finanční podpory pro zdravotně postižené v České republice za přiměřené ?“)
V hodnocení účelnosti systému zabezpečení zdravotně postižených převládá výrazná nespokojenost zvláště mezi těmi, jimž je určen. O tom, že současný systém zabezpečení zdravotně postižených neumožňuje účelné a účinné vynakládání prostředků skutečně potřebným, jsou přesvědčeny tři čtvrtiny zdravotně postižených. V obecné populaci zastává tento názor 65% občanů.
„Myslíte si, že současný systém péče o zdravotně postižené je efektivní, že umožňuje účelné a účinné vynakládání prostředků na pomoc lidem, kteří to nejvíce potřebují?“
| |
10/99 |
06/01 |
| Určitě ano |
3 % |
3 % |
| Spíše ano |
22 % |
32 % |
| Spíše ne |
49 % |
51 % |
| Určitě ne |
26 % |
14 % |
Pramen: Phare STEM-Socioklub 10/1999, Trendy 6/2001
S efektivitou systému souvisí i požadavek na zohlednění finanční a majetkové situace při poskytování dávek zdravotně postiženým. I když se populace chová obecně paternalisticky, zdá se, že povědomost o vysokých a stále stoupajících nárocích na výdaje ze státního rozpočtu do jisté míry „přebíjí“ setrvačnost rovnostářských postojů. Názor veřejnosti je v tomto bodě téměř jednoznačný, silnou podporu má i v řadách zdravotně postižených.
„Považujete za správné, aby stát přihlížel při poskytování dávek pro zdravotně postižené občany k jejich celkové finanční a majetkové situaci ?“
| |
10/94 |
06/99 | 10/99 |
06/01 |
| Určitě ano |
36 % |
28 % | 30 % |
31 % |
| Spíše ano |
33 % |
49 % | 40 % |
50 % |
| Spíše ne |
17 % |
17 % | 19 % |
15 % |
| Určitě ne |
14 % |
6 % | 11 % |
4 % |
Pramen: ZP 10/1994, Trendy 6/1999, Phare STEM-Socioklub 10/1999, Trendy 6/2001
Silnou setrvačnost v představách o úloze státu potvrzuje i rozložení odpovědí na následující otázku. Přesvědčení zdravotně postižených o nedostatečnosti pomoci poskytované státem neudiví, bylo by však možné předpokládat jistou povědomost veřejnosti o alternativních formách (nestátních) pomoci. Projevuje se zde patrně informační dluh známý dobře i z jiných oblastí života společnosti.
„Myslíte si, že by měl stát ve své sociální politice zvýšit nebo rozšířit rozsah pomoci poskytované zdravotně postiženým občanům ?“
| |
10/99 |
06/01 |
| Určitě ano |
52 % |
18 % |
| Spíše ano |
42 % |
59 % |
| Spíše ne |
5 % |
21 % |
| Určitě ne |
1 % |
2 % |
Pramen: Phare STEM-Socioklub 10/1999, Trendy 6/2001
Ukazatelem kvality fungování systému péče o zdravotně postižené je i možnost zneužívání tohoto systému. Názor, že systém je zneužitelný, že umožňuje, aby příspěvky, výhody a dávky získávali lidé neoprávněně, je ve společnosti poměrně rozšířený a v poslední době se posílil (45% respondentů s tímto názorem souhlasí ).
„Souhlasíte s názorem, že současný systém pomoci umožňuje zdravotně postiženým občanům získat neodůvodněně některé finanční dávky či výhody ?“
| |
06/99 | 10/99 |
06/01 |
| Určitě ano |
9 % | 14 % |
11 % |
| Spíše ano |
28 % | 27 % |
34 % |
| Spíše ne |
46 % | 37 % |
45 % |
| Určitě ne |
17 % | 22 % |
10 % |
Pramen: Trendy 6/1999, Phare STEM-Socioklub 10/1999, Trendy 6/2001
Pramen: STEM, Trendy 6/2001
Pramen: STEM, Trendy 6/2001
Pramen: STEM, Trendy 6/2001