Závažnost problémů v naší společnosti

Závažnost problémů v naší společnosti

Věra Haberlová

Tisková konference STEM, 25. 9. 2001


Výzkumy STEM v minulosti mnohokrát upozorňovaly na jeden příznačný rys naší vnitropolitické scény – programovou „vyprázdněnost“ politických stran. Pochybnosti, zda politické strany jsou schopné řešit závažné problémy naší společnosti, byly ve veřejném mínění patrné již dlouhou dobu a data z posledního výzkumu ukazují, že v jejich duchu uvažuje velká část veřejnosti i dnes.

„Myslíte si, že politické strany u nás projevují dostatek schopností

řešit závažné problémy naší země?“

Určitě ano   2 %
Spíše ano 24 %
Spíše ne 49 %
Určitě ne 25 %

Pramen: STEM, TRENDY 9/2001, 1620 respondentů starších 18 let

Není bez zajímavosti, že toto přesvědčení o nezpůsobilosti politických stran je velmi universální. Stejným způsobem smýšlejí muži i ženy, všechny věkové skupiny i lidé různého vzdělání. Jistou roli zde hraje pouze politická orientace. Obecně platí, že zřetelně kritičtější jsou v tomto ohledu lidé s levicovým zaměřením, reprezentovaní potenciálními voliči KSČM. Větší spokojenost projevují naopak stoupenci stran opoziční smlouvy, zejména pak příznivci ODS. I mezi nimi ovšem skepse vůči schopnosti stran řešit podstatné problémy společnosti převládá.

„Myslíte si, že politické strany u nás projevují dostatek schopností

řešit závažné problémy naší země?“

(Podíl odpovědí „určitě“ a „spíše ano“ u stoupenců pol. stran)

ODS 39 %
ČSSD 31 %
4K 25 %
KSČM   8 %
Jiná strana   7 %

Pramen: STEM, TRENDY 9/2001, 1620 respondentů starších 18 let

V souvislosti s názory na programovou způsobilost politických stran je třeba zdůraznit jeden velmi podstatný fakt. Z poznatků výzkumu se potvrzuje, že právě přetrvávající představa politických stran jako jakýchsi uzavřených, dovnitř orientovaných skupin, neschopných reflektovat a řešit závažné problémy země, je jedním z nejdůležitějších faktorů, které negativně ovlivňují společenské klima. Její důsledky lze dokumentovat na celé řadě dílčích postojů.

Je nepochybné (z dat výzkumu doložitelné), že přesvědčení o programových neschopnostech politických stran, je příčinou toho, že velká část lidí se na politické scéně špatně orientuje a těžko si vybírá stranu, které by ve volbách dala svůj hlas. Pocit, že politické strany nenabízejí politická témata a praktické způsoby jejich řešení, má ovšem i hlubší dopad. Nejenže oslabuje důvěru v politické strany jako takové, ale významným způsobem zvyšuje i nespokojenost s vnitropolitickou situací a celkovým vývojem společnosti.

Graf 1

Pramen: STEM, TRENDY 9/2001, 1620 respondentů starších 18 let


Hlavní problém – pocit ohrožení a nejistoty

Názorům na problémy společnosti věnuje STEM dlouhodobou pozornost. V letošním roce byla do dubnového výzkumu série TRENDY opakovaně zařazena otázka, v níž respondenti hodnotili, jak velký problém pro Českou republiku představuje deset vybraných okruhů života naší země. Pro vyjádření svého názoru měli respondenti k dispozici čtyřstupňovou škálu – velmi vážný, částečně vážný, okrajový a vůbec žádný problém. Výsledky hodnocení ilustruje graf na následující straně. Je z něho patrné, že sledované sféry života společnosti se z hlediska vnímání míry jejich problémovosti od sebe mnohdy dost výrazně liší. V zásadě lze odlišit tři skupiny. Příznačným rysem první skupiny, zahrnující oblasti považované za nejvážnější problém, je především pocit ohrožení, související s úrovní uplatňování práva a sociálních jistot (dodržování zákonnosti u nás, ochrana občanů před zločinností, korupce, podplácení úředníků, zajišťování sociálních jistot). Vedle toho patří do této skupiny i oblast zdravotnictví.

Druhá skupina oblastí, většinou respondentů vnímaných jako „částečně vážný problém“, se kromě sféry životního prostředí týká ekonomiky a ekonomické politiky (nízký export našich výrobků, kontrola svobody podnikání). Do skupiny nejméně problémových oblastí patří armáda. Za pozornost ovšem stojí, že za okrajovou záležitost je považován i náš vstup do EU. Viz graf č. 2.

Vývoj názorů na závažnost problémů naší společnosti nebyl v posledních letech nijak zvratový. Celkově je možné říci, že míra pociťovaných problémů v období uplynulých čtyřech let nenarůstala. V některých oblastech došlo naopak k viditelnému zlepšení. Vůbec největší dynamiku směrem k příznivějšímu hodnocení zaznamenaly v předchozích čtyřech letech názory na zdravotnictví (v roce 1997 považovalo zdravotnictví za velmi vážný problém 83% dospělé populace, letos v dubnu 54%). Zřetelný pokles v míře závažnosti problémů je rovněž patrný i v oblasti životního prostředí a exportu našich výrobků. Trend obratu k lepšímu obrazu lze v posledním období vystopovat i v oblasti, tradičně považované za velmi problematickou – u ochrany občanů před zločinností. Neměnné zůstalo naopak nepříznivé hodnocení v oblasti dodržování práva, korupce a sociálních jistot. Pozoruhodný je pak vývoj názorů na vstup do EU. Tady se ukazuje, že s naším přibližováním se k EU, závažnost této problematiky pro veřejnost nenarůstá, ale spíše slábne.

Graf 2

Pramen: STEM, Trendy 4/2001


Graf 3

Pramen: STEM, Trendy 1997-200


Škála problémů, které se ve společnosti vyskytují, je velmi široká. Netýká se pouze věcných témat, ale může směřovat i do oblasti související s vnitropolitickou atmosférou. STEM
v posledním zářijového šetření série TRENDY nabídl respondentům deset vybraných cílů a požádal je, aby z nich vybrali tři, které považují za nejdůležitější pro zlepšení atmosféry v naší zemi. Rejstřík nabízených cílů byl poměrně pestrý, od cílů prosazujících zlepšení situace některých skupin obyvatel (ženy, Romové), přes cíle zaměřené na politickou kulturu, až k obecnému záměru usilovat o společnost, ve které ideály znamenají víc než peníze.

Pořadí, ve kterém se jednotlivé cíle objevily mezi třemi nejdůležitějšími, je poměrně výmluvnou ilustrací situace v naší společnosti. První místo, které získal záměr usilovat
o zlepšení schopnosti politických stran řešit problémy voličů, je jenom potvrzením již zmiňované představy, že po úspěšných volbách se politické strany stávají uzavřenou skupinou, která není schopna řešit problémy svých voličů. Prakticky stejně důležitá role, kterou respondenti přisoudili snaze zvýšit morální úroveň politiků a jen mírně menší význam přikládaný úsilí o společnost postavenou více na ideálech než na penězích, svědčí o zjevné touze po změně morálních norem ve společnosti. S tím do jisté míry souvisí i relativně častý požadavek na výměnu politických elit.

Na opačném pólu hierarchie důležitosti posuzovaných cílů se jako velmi málo významný umístil záměr zasazovat se o posílení pravomocí prezidenta a usilovat o založení nové strany. Zarážejí je pak zjištění, že za vůbec nejméně důležité je českou veřejností považováno úsilí o zlepšení postavení Romů. Viz tabulka na následující straně.

Žebříček významu přikládanému sledovaným cílům má poměrně vysokou universální platnost. Jedinou výjimkou hodnou zaznamenání je rozdílný pohled mužů a žen na důležitost snahy bojovat proti diskriminaci žen (mezi tři nejdůležitější cíle ji řadí 12% žen a 2% mužů). Některé další tendence k profilaci názorů, které se při oceňování důležitosti jednotlivých záměrů projevují, jsou statisticky neprůkazné. Jejich hlavním kořenem je politická orientace. Pravicově orientovaní jedinci, zejména pak stoupenci ODS, přikládají větší váhu snaze po zvýšení odborné úrovně politiků, příznivci KSČM naopak častěji volají po zlepšení morální úrovně politiků. Úsilí o společnost vybudovanou více na ideálech než na penězích má největší podporu u voličů KSČM a nejmenší u voličů ODS.

Tři nejdůležitější cíle pro naši společnost

Usilovat o zlepšení schopnosti stran řešit problémy voličů 21 %
Zasazovat se o zvýšení morální úrovně politiků 19 %
Usilovat o společnost, kde myšlenky a ideály znamenají víc než peníze 16 %
Zasazovat se o výměnu politických elit, usilovat o vstup nových lidí do politiky 14 %
Zasazovat se o zvýšení odborné úrovně politiků 10 %
Usilovat o větší otevřenost politických stran   7 %
Bojovat proti diskriminaci žen   7 %
Zasazovat se o posílení pravomocí prezidenta   3 %
Usilovat o založení nové strany   2 %
Zasazovat se o lepší postavení Romů   1 %
Celkem 100 %

Pramen: STEM, TRENDY 9/2001, 1620 respondentů starších 18 let

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text