Zastánci vstupu ČR do EU by v referendu bezpečně vyhráli

Zpráva prezentuje výsledky rozsáhlého reprezentativního průzkumu, který uskutečnil STEM v rámci projektu Zpětná vazba komunikační strategie České republiky před vstupem do EU, jehož řešitelem je konsorcium Sofres-Factum s.r.o. a STEM s.r.o.

Průzkum byl proveden ve dnech 5.-12.3.2001. Dotázáno bylo 2075 občanů starších 18 let na celém území ČR. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem.

Výrazná většina občanů (zhruba tři čtvrtiny) souhlasí s tím, aby se o vstupu ČR do Evropské unie rozhodovalo v referendu. Levicově orientovaní lidé přijímají tento způsob rozhodování takřka bezvýhradně, ale i mezi pravicově orientovanými občany, kteří mají k uplatňování prvků přímé demokracie obvykle výhrady, převládá názor, že v tak závažném případě, jakým vstup do EU je, by měl rozhodnout plebiscit.

Ochota zúčastnit se tohoto referenda však již tak jednoznačná není. Lidí odmítajících účast není mnoho (do 10 %), ale poměrně početná skupina osob, zhruba třetina populace, o své účasti váhá. Podíl těchto váhajících se v průběhu posledních let navíc spíše zvyšuje a je často výrazem nejistoty, nerozhodnosti, neujasněnosti problémů. Z lidí, kteří přiznali, že situace kolem vstupu ČR do EU jim není jasnější než před rokem, není rozhodnuto o vlastní účasti v referendu více než 40 %.

„Představte si, že by se letos konalo referendum o našem vstupu do EU.
 Zúčastnil(a) byste se Vy osobně tohoto referenda?“

Pramen: STEM, Trendy 11/1999, 10/2000, 3/2001

Vysokou míru nejistoty prozrazují i odpovědi lidí na otázku, jak by v referendu o vstupu ČR do EU hlasovali. Pokud mají dotázaní možnost odpovídat „nevím“, pak podíl lidí, kteří volí tuto únikovou možnost, se pohybuje stabilně kolem 40 %. Graf ukazuje, že zastánci vstupu do EU jsou proti odpůrcům integrace ve velké přesile, podíl jednoznačných hlasů pro vstup do Evropské unie však nedosahuje 50 %.

Pramen: STEM, Trendy 1996-2001

Jestliže však lidé tuto únikovou variantu nemají a jsou postaveni, tak jako ve skutečném referendu, před ultimativní ANO a NE, je vidět, že poměr sil v populaci se od roku 1999 posunuje v neprospěch těch, kteří by řekli v takovém referendu ANO. Zastánci vstupu ČR do Evropské unie by v referendu o našem vstupu do Unie sice zřejmě bezpečně, zhruba dvoutřetinovou většinou zvítězili, ale poměr sil není v současnosti již tak jednoznačný jako v letech předchozích. Nejpevnějším zastánci vstupu jsou lidé pravicové orientace, mladí ve věku do 30 let, osoby s vyšším vzděláním, naopak nejostřejšími odpůrci našeho vstupu do Unie jsou lidé hlásící se ke krajní levici. Proti začlenění našeho státu do Evropské unie je v současnosti však již většina věkové skupiny nad 60 let.

Porovnání průzkumů z let 1999-2001 prozrazuje, že hlasů ve prospěch vstupu do Evropské unie ubylo i v těch skupinách populace, které patřily k nejrozhodnějším obhájcům naší integrace. Zdá se, že pokračující vyjednávání o našem přijetí do EU ovlivnila i ty občany, kteří dosud šablonovitě, bez hlubšího uvažování, vyjadřovali svůj souhlas se vstupem do Unie.

Hlasování v referendu o vstupu do EU podle ochoty účastnit se tohoto referenda (1999)

Pramen: STEM, Trendy 11/1999

Hlasování v referendu o vstupu do EU podle ochoty účastnit se tohoto referenda (2000)

Pramen: STEM, Trendy 10/2000

Hlasování v referendu o vstupu do EU podle ochoty účastnit se tohoto referenda (2001)

Pramen: STEM, Trendy 3/2001

Pramen: STEM, Trendy 3/2001

Pramen: STEM, Trendy 11/1999

Pramen: STEM, Trendy 3/2001