Rok 2021 považovala většina (60 %) společnosti z osobního hlediska za úspěšný. Avšak rozvoj celé společnosti hodnotila pozitivně jen přibližně pětina (22 %) Čechů a Češek. Ve srovnání s rokem 2020 jde o mírné zlepšení. Vliv koronavirového období se podepsal i na pocitech, které si veřejnost s uplynulým rokem spojuje. Většina (66 %) obyvatel ČR v roce 2021 zažívala strach, nejistotu nebo únavu. I zde registrujeme mírný pokles ve srovnání s prvním rokem pandemie, což naznačuje očekávání, že má česká společnost to nejhorší za sebou.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 28. ledna až 7. února 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1019 respondentů v kombinaci online a telefonického dotazování (CAWI+CATI).
Průzkum byl realizován před invazí Ruska na Ukrajinu, tedy nezachycuje změny v pocitech a náladách v důsledku této krize.
Na začátku roku lidé bilancují a hodnotí uplynulý roku. STEM se proto ve svém lednovém výzkumu pravidelně lidí ptá, jak jsou spokojeni se svým životem a jak hodnotí uplynulý rok z osobního hlediska i z hlediska vývoje společnosti.
Podle lednového výzkumu jsou se svým životem spokojeny více než čtyři pětiny (82 %) společnosti. Tento údaj se oproti minulým letům příliš nezměnil, a to i přesto, že do života lidí silně zasáhla epidemie COVID-19. Pro srovnání, v lednu 2020, tedy pár týdnů před prvním výskytem onemocnění COVID-19 na území ČR, bylo se svým životem spokojeno 85 % Čechů a Češek.
Tři pětiny (60 %) veřejnosti považovaly rok 2021 z osobního hlediska za úspěšný. Jde o téměř stejnou úroveň jako v prvním roce pandemie. Rok 2019 však za úspěšný označily téměř tři čtvrtiny (73 %) populace. Výsledky aktuálního průzkumu na druhé straně ukazují, že pokles, k němuž došlo po vypuknutí epidemie koronaviru, se zastavil. Stejný vývoj můžeme pozorovat i v souvislosti s rozvojem celé naší společnosti. Rok 2021 byl v tomto ohledu pozitivní pro jednu pětinu (22 %) veřejnosti. Je to výrazně méně než před vypuknutím epidemie, kdy bylo se situací ve společnosti spokojena téměř polovina obyvatel (49 %), ale v porovnání s hodnocením předloňského roku jde o zlepšení. Díky změnám v uplynulém roce je česká společnost spravedlivější podle pětiny (20 %) obyvatel ČR. Ve srovnání s vývojem před rokem 2019 jde opět o podprůměrný výsledek.
Osobní spokojenost se životem koronavirová pandemie příliš neovlivnila. I přes mírný pokles, k němuž došlo v posledních dvou letech, je se svým životem spokojeno stále více než 80 % veřejnosti, což je více než za většinu období, kdy STEM tento ukazatel měří.
U ostatních ukazatelů můžeme naopak pozorovat odlišný vývoj. Epidemie koronaviru zastavila pozitivní trend v hodnocení osobního úspěchu, který jsme mohli pozorovat od roku 2015. K výraznému poklesu došlo i v hodnocení rozvoje společnosti, které nicméně v období před koronavirovou epidemií stagnovalo kolem hranice 50 %. Rovněž hodnocení spravedlnosti ve společnosti, jenž se před vypuknutím zdravotní krize několik let pohybovalo na úrovni 30 %, v posledních dvou letech pokleslo. Na druhé straně měření z letošního ledna ukazuje, že se pokles již zastavil a optimismus ve společnosti opět mírně narůstá.
Spokojenost se životem souvisí s dosaženým vzděláním. Lidé s vyšším vzdělání jsou zpravidla spokojenější. Podobnou souvislosti pozorujeme i v případě hodnocení osobního úspěchu. V případě hodnocení rozvoje společnosti není souvislost se vzděláním tak jednoznačná.
Z porovnání s hodnocením roku 2019 (červené body v následujícím grafu) vyplývá, že spokojenost se životem se snížila spíše u lidí s maturitou a vysokoškolským vzděláním. V případě osobního úspěchu je pokles rovnoměrný napříč vzdělanostními skupinami.
Ještě výrazněji než vzdělání ovlivňuje spokojenost, hodnocení osobního úspěchu i rozvoje společnosti materiální situace domácnosti. Chudí lidé jsou výrazně méně často spokojeni se svými životem než lidé, kteří jsou velmi dobře a solidně zajištěni. Lidé ze špatně příjmově a majetkově zajištěných domácností jsou rovněž skeptičtější při hodnocení osobního úspěchu a stavu společnosti.
Porovnání s hodnocením roku 2019 (červené body) je zajímavé srovnání v případě velmi dobře a solidně zajištěných domácností. Zatímco pandemická doba příliš neovlivnila u této skupiny hodnocení osobní situace, výrazně se podepsala na vnímání společnosti.
Voliči napříč politickým spektrem vnímají společenskou situaci výrazně negativně. Nejméně spokojeni se společenskou situací jsou příznivci SPD. Pohled na společenskou situaci se výrazně neliší ani mezi sympatizanty současné vládní koalice a opozičních stran. Nejvyšší podíly těch, kteří označují minulý rok za úspěšný z osobního pohledu, jsou mezi voliči ODS a STAN. Na opačném pólu nalezneme opět voliče SPD, u kterých dokonce převažuje i záporné hodnocení minulého roku z osobní perspektivy.
Při bilancování se v průzkumu STEM dotazujeme i na vyjádření emocí spjatých s uplynulým rokem. Účastníci výzkumu mohou vybírat z celkem deseti nabízených variant. S vypuknutím epidemie COVID-19 výrazně vzrostly negativní pocity. Zatímco v souvislosti s rokem 2019 pociťovala záporné emoce menšina veřejnosti (44 %), v hodnocení roku 2020 negativní pocity výrazně převládly (77 %). Lidé jasně častěji pociťovali strach, obavy, nejistotu, únavu či bezmocnost. Rok 2021 ukazuje obrat aktuálního trendu, i když u většiny společnosti (66 %) stále při hodnocení roku 2021 převládaly negativní pocity.
