Zabezpečení ve stáří: je prvořadým problémem?

Zabezpečení ve stáří: je prvořadým problémem?

Libor Konvička

Tisková konference STEM, 16. 7. 2002

1. Hodnocení životních podmínek starých lidí

Stáří je v naší kultuře vnímáno jako období ztráty fyzických sil, chřadnutí, ale i zhoršení hmotného a společenského postavení. Vyhlídka stáří je nepříjemná, zhruba polovina dospělých obyvatel České republiky se stáří obává. Srovnání výsledů výzkumů provedených v letech 1998 a 2002 naznačuje, že podíl obyvatel, kteří se obávají stáří, zůstává vysoký.

„Obáváte se Vy osobně stáří?“

Pramen: Sociální zabezpečení 1998/3, Trendy 2002/6

Je pochopitelné, že nejvíce obav vyvolává přibližující se stáří, proto nejvíce obav vyjadřují lidé předdůchodového věku. Sami staří lidé (ve věku nad 60 let) se obávají méně, možná proto, že již staří jsou.

Lépe se s perspektivou stáří vyrovnávají lidé s vysokoškolským vzděláním. Stáří je také životním zlomem, ve kterém je člověk nucen opustit některé životní návyky, především odejít ze zaměstnání. Lidé s vyšším vzděláním si zřejmě snáze hledají novou životní náplň nebo předpokládají, že budou pracovat déle.

Stáří vyvolává obavu zhoršení životní úrovně. Proto mají ze stáří větší obavu lidé s horším hmotným zabezpečením. (Stojí za připomínku, že ve skupině osob s nejhorším hmotným zabezpečením, tj. těmi, kteří se považují za „chudé“, je obava ze stáří nižší. Máme za to, že je to způsobeno vysokým podílem mladých lidí v této skupině.)

Pramen: Trendy 2002/6

 

Pramen: Trendy 2002/6

Starobní důchod tvoří zásadní část příjmů starých lidí, přičemž mnozí z nich ani nemají jiný vlastní příjem kromě starobního důchodu. Životní úroveň starých lidí tudíž závisí na systému důchodového zabezpečení. V českém veřejném mínění převládá názor, že současný systém důchodového zabezpečení neumožňuje strávit stáří v důstojných podmínkách (zastávají jej asi dvě třetiny dotázaných). Srovnání výsledků výzkumů z let 1998 a 2002 však ukazuje, že výrazně klesá pocit naléhavosti této situace (snížil se podíl respondentů, podle nichž systém důchodového zabezpečení „určitě“ neumožňuje strávit důstojné stáří).

„Řekl(a) byste, že současný systém důchodového zabezpečení
 umožňuje strávit lidem důstojné stáří?“

Pramen: Sociální zabezpečení 1998/3, Trendy 2002/6

Nespokojeni s důchodovým systémem (což v této souvislosti zřejmě znamená hlavně s výší důchodů) jsou především sami příjemci starobních penzí a vůbec lidé ve věku nad 60 let. Mezi starobními důchodci se téměř tři čtvrtiny domnívají, že při současném důchodovém systému nemohou strávit důstojné stáří.

Důchodový systém je také politickým tématem, a proto se stoupenci různých politických stran v názoru na něj výrazně rozcházejí. Rozdíly v hodnocení stoupenců politických stran jistě souvisí s věkem příznivců těchto stran, ale jsou dány i jejich ideologickými pozicemi. Proto jsou nejkritičtější příznivci KSČM – jejich věkový průměr je zdaleka nejvyšší a stížnosti na nízkou životní úroveň důchodců jsou v rétorice této strany běžné.

Pramen: Trendy 2002/6

Pramen: Trendy 2002/6

2. Očekávání vývoje životních podmínek starých lidí v příštích letech

Po vítězství sociální demokracie v letošních parlamentních volbách většina občanů – téměř dvě třetiny – věří, že sociální jistoty obyvatel budou posíleny.

„Myslíte si, že výsledky letošních parlamentních voleb budou znamenat
 posílení sociálních jistot obyvatelstva?“

Pramen: Trendy 2002/6

Většina občanů sice očekává posílení sociálních jistot, zdaleka však nepřevažuje mínění, že dojde také k celkovému zlepšení podmínek života ve stáří; očekává jej necelá polovina (46 %) dotázaných. Zlepšení podmínek života ve stáří předpokládají hlavně stoupenci levicových stran (69 % mezi stoupenci ČSSD a 60 % mezi příznivci KSČM), lidé starší, s nižším vzděláním a horším materiálním postavením.

„Myslíte si, že výsledky letošních parlamentních voleb budou znamenat
 celkové zlepšení podmínek života ve stáří?“

Pramen: Trendy 2002/6

Stojí za pozornost, že optimistické prognózy životních podmínek ve stáří vyslovují častěji respondenti nejmladší (ve věku 18-29 let) a nejstarší (nad 60 let). U nejstarších respondentů můžeme předpokládat, že jde o projekci jejich přání a také důsledek vyššího podílu stoupenců levice. Nemáme ovšem po ruce vysvětlení, proč také v nejmladší skupině mnoho respondentů očekává zlepšení životních podmínek starých lidí.

Pramen: Trendy 2002/6

3. Celkové hodnocení přiměřenosti důchodového zabezpečení

Jen menšina respondentů se domnívá, že starobní důchody jsou dnes u nás přiměřené. Nicméně mírně převažuje mínění, že na pokrytí základních potřeb průměrný starobní důchod postačuje. Srovnání výzkumů z let 1998, 2001 a 2002 však naznačuje, že ačkoli celkové proporce příznivých a nepříznivých hodnocení zůstávají téměř zachovány, poněkud se snižuje podíl nejkritičtějších stanovisek.

„Myslíte si, že důchody pro staré lidi jsou dnes v České republice přiměřené?“

Pramen: Sociální zabezpečení 1998/3,  Trendy 2001/5, Trendy 2002/6

„Postačuje podle Vás průměrný starobní důchod na pokrytí základních potřeb důchodců?“

Pramen: Sociální zabezpečení 1998/3, Trendy 2001/5, Trendy 2002/6

Proporce spokojenosti a nespokojenosti s českým důchodovým systémem můžeme podrobněji ilustrovat srovnáním názorů na celkovou přiměřenost důchodů a na jejich přiměřenost vzhledem k rozsahu základních potřeb. Relativně největší část dotázaných (42 %) nepovažuje důchody za přiměřené a také soudí, že důchody nestačí ani na pokrytí základních potřeb. Mínění opačné (důchody jsou přiměřené a na pokrytí základních potřeb stačí) vyslovuje 36 % dotázaných; příznivé hodnocení úrovně důchodů je tedy jen přibližnou protiváhou kritického stanoviska. Pětina respondentů zastává názor „minimální spokojenosti“, že důchody sice nejsou přiměřené, ale na pokrytí základních potřeb stačí.

Názory na přiměřenost důchodů a na pokrytí základních potřeb

– kombinační typologie

Pramen: Trendy 2002/6

Výsledky výzkumu ukazují, že hodnocení úrovně důchodů je podmíněno dvěma základními faktory – věkem a politickou orientací. (Jde o faktory částečně se překrývající, protože věkový průměr příznivců levicových stran je vyšší.) Stojí za zdůraznění, že vliv jiných sociodemografických činitelů, včetně majetkového zajištění domácnosti respondentů, se v názoru na úroveň důchodů uplatňuje méně výrazně.

Hodnocení úrovně důchodů

(celková přiměřenost + dostatečnost k pokrytí základních potřeb)

– podle věku

	18-29 let	30-44 let	45-59 let	60 a více let
Příznivé hodnocení důch.	47 %	42 %	33 %	18 %
Základní dost. důchodů	19 %	17 %	17 %	24 %
Nepříznivé hodnocení důch.	32 %	38 %	46 %	55 %
„Reziduální stanovisko“	2 %	2 %	3 %	3 %

Pramen: Trendy 2002/6

Hodnocení úrovně důchodů

(celková přiměřenost + dostatečnost k pokrytí základních potřeb)

– podle stranických preferencí

	ODS	Koalice	ČSSD	KSČM
Příznivé hodnocení důch.	46 %	43 %	32 %	22 %
Základní dost. důchodů	20 %	20 %	19 %	18 %
Nepříznivé hodnocení důch.	32 %	35 %	46 %	57 %
„Reziduální stanovisko“	2 %	2 %	4 %	2 %

Pramen: Trendy 2002/6

Hodnocení úrovně důchodů

(celková přiměřenost + dostatečnost k pokrytí základních potřeb)

– podle majetku domácnosti

	méně než 100 tis Kč	100-299 tis. Kč	300-499 tis. Kč	500-999 tis Kč	1-2 mil. Kč	více než 2 mil. Kč
Příznivé hodnocení důch.	35 %	34 %	32 %	36 %	38 %	38 %
Základní dost. důchodů.	20 %	23 %	15 %	19 %	20 %	21 %
Nepříznivé hodnocení důch.	44 %	41 %	49 %	42 %	41 %	38 %
„Reziduální stanovisko“	1 %	2 %	4 %	4 %	1 %	3 %

Pramen: Trendy 2002/6

4. Důchodci vs. mladé rodiny s dětmi

Ať už jsou obtíže životní situace starých lidí, úroveň důchodů apod. hodnoceny jakkoli, česká veřejnost nepovažuje důchodce za sociálně nejpotřebnější skupinu. Situaci mladých rodin s dětmi považuje veřejnost za tíživější. Pokud jsou respondenti postaveni před hypotetické dilema – přidat důchodcům nebo mladým rodinám s dětmi – v naprosté většině upřednostňují mladé rodiny. Jde přitom o stanovisko v mínění veřejnosti pevně zakotvené, jak potvrzuje srovnání výsledků výzkumů provedených roce 1998 a 2002.

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda zvýšit důchody pro staré lidi, nebo rozšířit finanční pomoc poskytovanou rodinám s dětmi.
Pro které z následujících řešení byste se rozhodl?“

Pramen: Sociální zabezpečení 1998/3, Trendy 2002/6

5. Názory na reformu důchodového zabezpečení

V českém veřejném mínění i v minulosti převažoval názor, že systém důchodového zabezpečení je třeba změnit (byť 41 % respondentům dotázaných v roce 1998 by stačily „drobné úpravy“). Výsledky aktuálního výzkumu ukazují, že potřeba změny důchodového systému je pociťována stále naléhavěji – klesá podíl respondentů, podle nichž postačí jen „drobné úpravy“ stávajícího systému, upevňuje se názor, že důchodový systém je třeba „podstatně změnit“ a mírně vzrůstá i podíl těch, kteří by chtěli zavést „úplně jiný systém“. Nejnápadnější je právě úbytek respondentů, kterým stačí „drobné úpravy“, ve prospěch radikálnějších stanovisek, které dnes jasně převažují („podstatnou změnu“ nebo „úplně jiný systém“ si dnes přejí dvě třetiny obyvatel).

Názor, že systém starobního důchodového zabezpečení je třeba podstatně změnit či zavést systém zcela jiný, vyjadřuje hlavně nespokojenost se současným stavem a nemusí nutně znamenat zájem o faktickou změnu tohoto systému. Vůle ke změně se ale projevuje i v názorech na optimální model důchodového systému. Trendem vývoje veřejného mínění je úbytek stoupenců nynějšího modelu „povinného státního pojištění“ ve prospěch „povinného fondového pojištění“. Zatímco v roce 1998 polovina dotázaných preferovala stávající model „povinného státního pojištění“, v roce 2002 se podíly stoupenců stávajícího systému a modelu „povinného fondového pojištění“ zhruba vyrovnaly, s tím, že jeden i druhý preferuje asi 40 % respondentů.

Z výsledků výzkumu také vyplývá, že nezbytností „podstatných změn“ v důchodovém systému či zavedením „úplně jiného systému“ respondenti myslí hlavně „povinné fondové pojištění“. Podíl stoupenců „soukromého pojištění“ totiž zůstává téměř beze změn.

„Se kterým z následujících tvrzení nejvíce souhlasíte?“

	1998/3	2001/5	2002/6
Na současné podobě důchodového zabezpečení  není třeba do budoucna nic měnit	5 %	6 %	7 %
S drobnými úpravami by současná podoba  důchodového zabezpečení byla dobrá i do budoucna	41 %	37 %	31 %
Do budoucna je třeba současnou podobu důchodového  zabezpečení podstatně změnit	40 %	38 %	41 %
důchodového zabezpečení	14 %	19 %	21 %

Pramen: Sociální zabezpečení 1998/3, Trendy 2001/5, Trendy 2002/6

„Jaké podobě důchodového zabezpečení byste Vy osobně dal(a) přednost?“

	1998/3	2002/6
Povinné pojištění, ze kterého se platí základní důchody, vybírá stát. Stát část těchto peněz přerozděluje ve prospěch lidí s nízkými příjmy. Na vyšší důchod se každý může připojistit.	50 %	40 %
Povinné pojištění se platí penzijnímu fondu. Každý povinně odvádí část svého výdělku a podle toho se mu pak vyplatí důchod.	35 %	43 %
Základní důchod vyplácený státem je jen dávkou pro chudé. Všichni ostatní mají důchody podle toho, jak si platili soukromé pojištění nebo kolik si uspořili na důchod.	15 %	17 %

Pramen: Sociální zabezpečení 1998/3, Trendy 2001/5, Trendy 2002/6

Bližší pohled ukazuje, že mezi konkrétními modely penzijního systému vybírají respondenti poněkud uvážlivěji, než by se mohlo zdát z radikálních názorů na potřebu „podstatné změny“ či dokonce zavedení „úplně jiného systému“. Stoupenci „drobných úprav“ nakonec nejčastěji volí stávající systém „povinného státního pojištění“, respondenti, kteří by chtěli „podstatnou změnu stávajícího systému“ se nejčastěji kloní k „povinnému fondovému pojištění“, stejně jako stoupenci „úplně jiného systému“.

Souvislost mezi názorem na potřebu změn v důchodovém systému

a názorem na optimální model důchodového systému

	Stávající není třeba měnit	Drobné úpravy stávajícího syst.	Podstatná změna stávajícího syst.	Úplně jiný systém
Povinné státní pojištění	64 %	54 %	33 %	24 %
Povinné fondové poj.	26 %	39 %	47 %	46 %
Soukromé pojištění	10 %	7 %	20 %	30 %

Pramen: Trendy 2002/6

Podle stanoviska většiny ekonomů je reforma systému starobních důchodů nezbytná, protože stávající systém je odsouzen k rostoucímu deficitu. Názor, že současný systém důchodového zabezpečení je příliš nákladný, sdílí také velká část dotázaných (asi polovina). Tento názor je také významným motivem požadavku změny důchodového systému. Je však zarážející, že ačkoliv stoupenců změny důchodového systému přibývá, podíl respondentů, podle nichž je náš důchodový systém příliš nákladný, se oproti roku 1998 výrazně snížil. Zdá se tedy, že veřejností sdílený požadavek změny důchodového systému je vyvolán i jinými faktory, než čistě ekonomickou rozvahou. Můžeme formulovat hypotézu, že vzrůst podílu respondentů, kteří se vyslovují pro změnu důchodového systému, je také ohlasem diskuse, která se na toto téma vede mezi odborníky a politiky, a která je veřejnosti zprostředkována médii. A ačkoliv se názory na konkrétní podobu důchodové reformy liší, v samotném faktu její nezbytnosti se většina politiků i odborníků shoduje.

„Hovoří se o tom, že důchodové zabezpečení je na naše poměry příliš nákladné a že do budoucna je třeba hledat úspory. Je to i Váš osobní názor?“

Pramen: Sociální zabezpečení 1998/3, Trendy 2002/6

Preferovaný systém starobního důchodového zabezpečení

– podle názoru na finanční náklady současného systému důchodového zabezpečení

Pramen: Trendy 2002/6

Většina občanů (včetně odborníků a politiků) se vyslovuje pro změnu systému důchodového zabezpečení – drobnou, podstatnou nebo úplnou. Kamenem úrazu je volba optimálního modelu starobního důchodového zabezpečení. Současný systém je silně redistributivní – někteří občané jsou převážně příjemci, jiní převážně přispěvateli tohoto systému. Výsledky výzkumu dovolují usuzovat, že v názorech veřejnosti na optimální penzijní systém se prosazuje racionální (a sobecké) dělící kritérium – občané zvýhodnění jako příjemci se vyslovují pro zachování současného systému, občané znevýhodnění jako přispěvatelé dávají přednost „povinnému fondovému systému“ nebo „soukromému systému“.

Názor na optimální model důchodového systému

– podle věku

Pramen: Trendy 2002/6

Názor na optimální model důchodového systému

– podle společenské vrstvy

Pramen: Trendy 2002/6

Názor na optimální model důchodového systému

– podle vzdělání

Pramen: Trendy 2002/6