„Důvěra v instituce je obecný ukazatel, který odráží důvěru ve stát a celkový systém,“ vysvětluje analytik STEM Jiří Táborský. Začátkem léta důvěra ve většinu institucí rostla, výjimkou jsou jen některé ústavní instituce. „Interpretace tohoto vývoje není snadná, protože se do něj promítá obrovské množství proměnných, nicméně lze čekat, že velký vliv má celkově se zlepšující ekonomická situace domácností, kterou vidíme v jiných výzkumech. Zkrátka pokud se dotazovaný má dobře, zlepšuje se i jeho hodnocení okolního světa,“ říká Táborský.
Této tezi nasvědčuje například vývoj Indexu finanční situace domácností, který STEM pravidelně počítá na základě toho, jak lidé hodnotí finanční situaci své domácnosti. Pro přehlednost je hodnota indexu v aktuálním měření (květen 2024) stanovena na referenčních 100 bodů. Loňská hodnota tak vychází na 93 a předloňská na 83 bodů. Kromě těchto dat, která ukazují pocity lidí samotných, se zlepšují i klíčové makroekonomické ukazatele, zejména v oblasti spotřebitelských cen, které mají do peněženek lidí z pochopitelných důvodů zásadní dopad. „Z oficiálních dat jsme vybrali ta, která mají do rozpočtů domácností největší dopad, to znamená potraviny, náklady na bydlení a výdaje na zdraví, protože tyto platby zkrátka není možné vynechat,“ vysvětluje Táborský.
U ústavních institucí nadále přetrvává velký rozdíl mezi Ústavním soudem a prezidentem na straně jedné a vládou, sněmovnou a Senátem na straně druhé. Zatímco důvěra v prezidenta opět posílila a důvěra v Ústavní soud se drží tradičně vysoko, důvěra v ostatní instituce klesla (Senát a sněmovna), či se mírně zvýšila a zůstává na nízké úrovni (vláda)[JU1] . Na špičce důvěry ze všech vybraných institucí se drží silové složky, což je důležitá zpráva zejména pro Armádu ČR, která důvěru v uplynulých letech naopak ztrácela. Nyní se zdá, že se vrací zpět k původním vysokým hodnotám a opět dotahuje Policii ČR.
Co však přetrvává, je pozoruhodné rozdělení důvěry v armádu v závislosti na politických preferencích, na které STEM v minulosti upozornil. „V březnu roku 2020 věřilo armádě cca 80 procent respondentů a bylo jedno, jestli volí ODS, nebo SPD, protože armádě věřili všichni v podobné míře. Někde mezi květnem 2021 a červnem 2022 se však něco stalo a důvěra v armádu se začala výrazně lišit mezi příznivci jednotlivých stran,“ vysvětluje Táborský. Aktuální data ukázala, že tato polarizace sice neposiluje, ale nadále přetrvává. A opět se týká především armády a Ústavního soudu, zatímco například policii věří lidé více méně bez ohledu na stranické preference.
Výraznější změny nenastaly v oblasti nadnárodních institucí. Evropská unie si drží důvěru 40 % populace a NATO mírně posílilo na 57 %. Z minulosti je vidět, že EU oslabily zejména velké krize, v prvé řadě krize ekonomická a následně krize migrační. V oblasti kolektivní obrany zatím takováto krize nebyla, tudíž akceschopnost NATO nebylo možné nijak prověřit.
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 10.–17. června 2024. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 032 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).
