Informace STEM z výzkumu Trendy 4/2006
Vztah k zahraničí a Hodnocení Zahraničních státníků
Nejraději máme Slovensko,
ze zahraničních státníků Tonyho Blaira.
Citovaný výzkum STEM byl proveden ve dnech 1. – 8. dubna 2006 na rozsáhlém reprezentativním souboru 1690 obyvatel České republiky starších 18 let. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru.
V dubnovém výzkumu společnosti STEM lidé hodnotili pomocí školního známkování svůj vztah k vybraným zemím. Nejvíce příznivých známek (jedniček a dvojek) získalo Slovensko. K výrazně pozitivně hodnoceným zemím patří dále západoevropské země: Nizozemí, Švédsko, Dánsko a Francie, hned za nimi Belgie, Velká Británie, Itálie a Rakousko. Více než polovinu příznivých známek získalo ještě Chorvatsko, Polsko, Slovinsko, Japonsko, Maďarsko a Německo. Vztah ke Spojeným státům americkým hodnotí příznivě (jedničkou nebo dvojkou) téměř polovina občanů. Nejvíce „špatných“ známek lidé vystavili Srbsku, Rusku, Ukrajině a Číně.
Z hlediska dlouhodobého vývoje lze konstatovat, že od roku 1998 až do roku 2001 se vztah českých občanů k zahraničí soustavně zlepšoval. Nejvýrazněji se pozitivní trend projevoval ve vztahu k bezprostředním sousedům (Slovensku, Maďarsku, Německu, Polsku; vztah k Rakousku v té době procházel pod vlivem rakouských protestů proti Temelínu spíše mírným poklesem sympatií). V roce 2002 vývoj vztahu k ostatním zemím stagnoval a rok 2004 přinesl poměrně výrazné zhoršení. V ochlazení vztahů k zahraničí se patrně promítla změna vnitropolitického klimatu u nás (intenzivnější debata o ochraně národních zájmů) v souvislosti se vstupem do Evropské unie i krize na Středním Východě, zvláště válka v Iráku. Loňské výsledky ovšem svědčily o tom, že vztah k zahraničí se opět zlepšuje a vrací se na dřívější úroveň. Tento celkový trend potvrzují i výsledky z letošního dubna. Jedinou zemí, jejíž hodnocení se mírně zhoršilo, je Polsko, statisticky neprůkazné je zlepšení u Francie a Maďarska. Na druhé straně dosud nebývalý vzestup pozitivních hodnocení zaznamenaly Rusko a Ukrajina a na vrchol své „popularity“ se dostávají Rakousko a Německo. Ukazuje se i postupný růst příznivých názorů na USA, nicméně jejich podíl je stále ještě výrazně pod úrovní naměřenou na přelomu tisíciletí, v letech 1997 až 2002.
Pramen: STEM, Trendy 2006/4, 1690 respondentů
|
|
|
|
|
Pramen: STEM, série Trendy
|
|
|
|
|
|
Pramen: STEM, série Trendy 1994-2006
Společnost STEM se v dubnovém výzkumu zaměřila také na hodnocení zahraničních politických osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí. Nejlépe hodnocen je britský premiér Tony Blair, na něhož mají dvě třetiny občanů ČR příznivý názor. Dlouhodobě pozitivnímu vztahu k Francii odpovídá, že druhým politikem v pořadí popularity, s převahou kladných hodnocení, je francouzský prezident Jacques Chirac. Konkuruje mu rovněž příznivě hodnocená, ale dosud méně známá německá kancléřka Angela Merkelová. Kolem poloviny občanů má pozitivní názor na předsedu slovenské vlády Mikuláše Dzurindu. U zbývajících posuzovaných státníků již převažuje hodnocení negativní. Nejméně sympatií získávají Silvio Berlusconi[1], Vladimír Putin a George Bush.
Ve srovnání s dobou před rokem pohlíží česká veřejnost na zahraniční státníky kritičtěji. Zejména se to ukazuje u názoru na J. Chiraca. Zhoršené hodnocení však zaznamenali všichni uvedení, samozřejmě s výjimkou A. Merkelové, která byla posuzována poprvé. Německá kancléřka přitom získala stejný podíl příznivých hodnocení jako o rok dříve G. Schröder.
Pramen: STEM, Trendy 2006/4, 1690 respondentů
Pramen: STEM, Trendy 2003/12, Trendy 2004/4, Trendy 2005/4, Trendy 2006/4