Výzkumný ústav STEM sleduje od poloviny 90. let vztah obyvatelstva České republiky k vybraným zemím Evropy i světa. Respondenti a respondentky hodnotí svůj vztah k jednotlivým státům pomocí školních známek (1 – nejlepší, 5 – nejhorší). Kromě toho STEM pravidelně zjišťuje i názory veřejnosti na vybrané zahraniční politické osobnosti.
Rusko v roce 2026 potvrdilo svou pozici nejhůře vnímaného státu, přičemž je vnímáno stejně negativně jako během začátku invaze na Ukrajinu. Tento postoj je doprovázen masivním odmítáním ruského prezidenta Vladimira Putina, kterého negativně hodnotí téměř čtyři pětiny české veřejnosti.
Specifickou situaci vidíme u vztahu k USA. Zatímco Spojené státy jako země zaznamenaly mírný nárůst sympatií, hodnocení prezidenta Donalda Trumpa se v jeho druhém roce prezidentského období propadlo na své historické minimum. Je ovšem třeba upozornit, že průzkum proběhl ještě před útokem Spojených států a Izraele na Írán.
Nejpozitivněji vnímanou zemí se stalo Rakousko (jedničkou nebo dvojkou jej hodnotilo 71 % Čechů a Češek) a nahradilo tak Švýcarsko. Česká veřejnost podobně kladně hodnotí také Itálii a Polsko (shodně 68 %). Většinově pozitivně Češi a Češky hodnotí také Slovensko, Norsko, Nizozemsko, Dánsko, Kanadu, Švédsko a Chorvatsko (mezi 61 % a 67 %).
Nadpoloviční podíl občanů udělil jedničku nebo dvojku Velké Británii (57 %), Japonsku a Belgie (56 %), Francii (55 %), Slovinsku a Německu (54 %). Přibližně dvě pětiny obyvatelstva mají dobrý vztah k Litvě (40 %), Maďarsku (40 %) a Taiwanu (36 %).
Nižší podporu vyjadřuje česká veřejnost Srbsku (30 %), Spojeným státům (29 %), Izraeli (27 %) a Turecku (26 %). Stejně jako v předchozím roce méně než pětina lidí pozitivně hodnotí Čínu (18 %), Rusko (13 %) a Palestinu (9 %). U všech těchto tří zemí došlo k nárůstu negativního hodnocení (čtyřek a pětek).
„V následujícím seznamu jsou jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte. Jednička (1) označuje ten nejlepší vztah, pětka (5) ten nejhorší.“
Zdroj: STEM – Trendy 02/2026
Průměrné hodnocení zemí
Při pohledu na srovnání průměrných známek jednotlivých zemí lze pozorovat mírné posilování pozitivních vazeb k evropským zemím. Oproti minulému roku si v očích české veřejnosti polepšila Francie, Německo a Slovensko (zlepšení o 0,2 bodu), mírnější nárůst sympatií o jednu desetinu bodu pak zaznamenalo například Polsko, Dánsko, Nizozemsko či Norsko. Pozici nejlépe hodnocené země si udržuje Švýcarsko s Rakouskem s průměrnou známkou 2. K nim se nově připojuje Itálie, která díky meziročnímu zlepšení o 0,2 bodu uzavírá trojici nejlépe vnímaných států v žebříčku.
Na opačném pólu žebříčku sledujeme opačný trend, kdy u vybraných zemí došlo ke zhoršení vnímání rovněž o 0,2 bodu. Nejhůře hodnoceným státem zůstává Rusko s průměrnou známkou 4,1. Výrazný nárůst negativity je patrný také u Palestiny (3,8) a u Číny (3,5). Horší průměrnou známku má ve srovnání s minulým rokem také Srbsko.
„V následujícím seznamu jsou jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte. Jednička (1) označuje ten nejlepší vztah, pětka (5) ten nejhorší.“ – průměrné hodnoty; vyznačeny meziroční změny o více než 0,1
Zdroj: STEM – Trendy 04/2025, 02/2026
Vztah k Ukrajině a Rusku
Vývoj vztahu české veřejnosti k Rusku a Ukrajině má opačnou tendenci. Zatímco u Ukrajiny roste podíl pozitivního hodnocení, u Ruska dále mírně klesá. Pozitivní hodnocení Ukrajiny meziročně vzrostlo na 33 %, čímž se potvrdil trend mírného, ale stabilního nárůstu sympatií. V přímém kontrastu k tomu stojí Rusko, u kterého došlo k dalšímu propadu na 13 % (z loňských 15 %) a zůstává tak i nadále nejhůře hodnocenou zemí: známkami 4 a 5 jej označilo 69 % lidí.
„V následujícím seznamu jsou jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte. Jednička (1) označuje ten nejlepší vztah, pětka (5) ten nejhorší.“ – Ukrajina a Rusko, podíl známek 1 a 2 v %
Zdroj: STEM – Trendy 2013–2026
Hodnocení velmocí
Ve vztahu k významným regionálním či světovým velmocím pozorujeme sblížení v hodnocení u trojice evropských států. Vnímání Francie a Německa zaznamenalo meziroční zlepšení, kdy Francii hodnotí pozitivně (známka 1 nebo 2) 55 % a Německo 54 % Čechů a Češek. Přestože si Velká Británie v hodnocení meziročně opět o jeden procentní bod pohoršila, v rámci této trojice si nadále udržuje prvenství.
Mnohem méně pozitivně zůstávají hodnoceny Spojené státy, spíše pozitivní vztah k nim má 29 % obyvatelstva. Vztah české veřejnosti k USA je tedy různorodý, necelá třetina je vnímá pozitivně, téměř třetina naopak negativně a dvě pětiny volí hodnocení trojkou.
Hodnocení Číny zůstává stejné jako v minulém roce. Jedničku nebo dvojku obdržela od pětiny (18 %) obyvatelstva.
„V následujícím seznamu jsou jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte. Jednička (1) označuje ten nejlepší vztah, pětka (5) ten nejhorší.“ – Německo, Francie, Velká Británie, USA a Čína, podíl známek 1 a 2 v %
Zdroj: STEM – Trendy 1994–2026
Hodnocení zemí V4 a Rakouska
Při pohledu na sympatie k zemím V4 a Rakousku sledujeme sblížení hodnocení Polska (68 %), Slovenska (67 %) a Rakouska (71 %), které bylo v minulosti poměrně jasně oddělené. Pozorujeme zde opačné tendence: zvyšování podílu pozitivních hodnocení v případě Polska, naopak pokles podílu lidí „známkujících“ jedničkou nebo dvojkou Slovensko. Hodnocení Rakouska je s drobnými výkyvy poměrně stabilní.
Výrazně kritičtější jsou lidé v hodnocení Maďarska, které příznivě hodnotí pouze dvě pětiny obyvatelstva.
„V následujícím seznamu jsou jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte. Jednička (1) označuje ten nejlepší vztah, pětka (5) ten nejhorší.“ – Polsko, Maďarsko, Slovensko a Rakousko, podíl známek 1 a 2 v %
Zdroj: STEM – Trendy 1994–2026
Hodnocení zahraničních politiků a političek
Mezi zahraničními politiky se největší oblíbenosti u české veřejnosti těší papež Lev XIV. Příznivý názor na něj má 57 % Čechů a Češek, což však představuje pokles oproti jeho předchůdci Františkovi (65 %). Zároveň ale současného papeže čtvrtina lidí (24 %) nezná nebo nehodnotí (u papeže Františka v roce 2025 to bylo 10 %).
Stejné oblibě v porovnání s minulým rokem se těší francouzský prezident Emmanuel Macron – kladně ho hodnotí polovina dotázaných. Převážně kladně hodnoceným je také polský prezident Karol Nawrocki, který nahradil Andrzeje Dudu. Přízeň mu vyjadřuje 45 % obyvatelstva. Ukrajinského prezidenta Volodymira Zelenského pozitivně hodnotí dvě pětiny české veřejnosti, což je obdobný výsledek jako v předchozích letech.
Více než třetina českých občanů pozitivně hodnotí německého kancléře Friedricha Merze (37 %), slovenského prezidenta Petera Pellegriniho (37 %) a britského premiéra Keira Starmera (35 %). Ovšem v případě německého a britského vrchního představitele je vysoký podíl těch, kteří je neznají (36 %, resp. 44 %). Nejhůře hodnoceným zůstává ruský prezident Vladimir Putin, kterého negativně hodnotí téměř čtyři pětiny (79 %) obyvatelstva a pouze 13 % jej vnímá pozitivně. Podobně nízkým podílem občanů je pozitivně vnímán rovněž čínský prezident Si Ťin-pching (13 %). Ovšem na rozdíl od ruského prezidenta je u čínského představitele vyšší míra neznalosti (33 %).
„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“
Zdroj: STEM – Trendy 02/2026
Ačkoliv hodnocení Spojených států je ve srovnání s minulým rokem mírně pozitivnější, při pohledu na časový vývoj vybraných zahraničních politiků a političek vidíme, že mezi českými občany se dále snížil podíl pozitivních hodnocení amerického prezidenta Donalda Trumpa. S pětinovou mírou sympatií se ocitá na svém historickém minimu, a to i v porovnání s obdobím prvního prezidentského mandátu. Naopak německý kancléř Friedrich Merz zaznamenal meziroční nárůst popularity, což primárně souvisí se zvyšující se mírou jeho veřejné známosti. Podíl příznivých hodnocení ruského prezidenta Putina je stabilně nízký a od minulého roku se nezměnil.
„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“ – součet „velmi příznivý“ a „příznivý“ v %
Zdroj: STEM – Trendy 2008–2026
Nový polský prezident Karol Nawrocki se v očích české veřejnosti etabloval poměrně úspěšně a se ziskem 45 % sympatií téměř navazuje na popularitu svého předchůdce Dudy.
Hodnocení současného slovenského prezidenta Pellegriniho zůstává od jeho nástupu stabilní, ale ve srovnání s předchozí prezidentskou érou Zuzany Čaputové je podíl pozitivních hodnocení podstatně nižší.
Dlouhodobě nejméně pozitivně hodnocenou osobností v rámci zemí V4 je maďarský premiér Viktor Orbán. Navíc se podíl lidí, kteří jej vidí příznivě, v čase postupně snižuje.
„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“ – součet „velmi příznivý“ a „příznivý“ v %
Zdroj: STEM – Trendy 2020–2026
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. – 25. února 2026. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 544 respondentů prostřednictvím online dotazování (CAWI). Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány srovnatelně reprezentativní metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů.
