Napětí mezi Čechy a cizinci označuje jako velmi nebo poměrně silné dvoutřetinová většina občanů (67 %). Tento podíl je významně vyšší než v předchozích letech. Třípětinová většina občanů registruje silné napětí mezi vedením podniků a zaměstnanci (62 %) a mezi bohatými a chudými (61 %). Mírně nadpoloviční většina občanů (55 %) vypovídá o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory. Méně často lidé registrují napětí mezi mladými a starými lidmi (38 %) a zejména mezi městem a venkovem (27 %). Hodnocení napětí mezi těmito skupinami zůstává beze změn (s již zmíněnou výjimkou napětí mezi Čechy a cizinci).
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 23. března 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1050 respondentů.
Existence rozporů a napětí mezi sociálními skupinami neodmyslitelně patří k lidským společnostem a je předpokladem jejich vývoje. V některých obdobích a situacích se tyto rozpory a napětí mohou vyostřovat a ústit v konflikty. Katalyzátorem situace mohou být jak ekonomické, tak politické změny ve společnosti, ale i vývoj v širším, evropském měřítku. V současné době je tedy mimo jiné i kvůli vlivu uprchlické krize na českou společnost zajímavé zaměřit pozornost výzkumu na to, jak občané České republiky vnímají existenci napětí mezi sociálními skupinami u nás.
Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let
Dvoutřetinová většina občanů považuje napětí mezi Čechy a cizinci v naší zemi za silné. Tento podíl ukazuje na významnou změnu ve veřejném mínění, v předchozích letech byla česká veřejnost rozdělena do dvou vyrovnaných táborů, polovina populace napětí mezi Čechy a cizinci považovala za velmi nebo poměrně silné, polovina naopak za nepříliš silné nebo slabé. Můžeme tedy sledovat, jak situace v Evropě v souvislosti s uprchlickou krizí a teroristickými útoky v evropských městech ovlivňuje i veřejné mínění v naší zemi. Důsledky jsou patrné nejen v reflexi napětí mezi Čechy a cizinci, ale i v nižší vstřícnosti k cizím etnikům v naší společnosti.
Třípětinová většina občanů dále vnímá napětí v socioekonomické a socioprofesní sféře – jednak mezi vedením podniků a zaměstnanci, jednak mezi bohatými a chudými. Mírně nadpoloviční většina registruje silné napětí mezi lidmi s různými politickými názory (55 %). Relativně méně často občané vnímají silné napětí mezi mladými a starými lidmi (38 %) a nejméně často – z nabízených možností – mezi městem a venkovem (27 %).
Kromě uvedené změny v postojích k napětí mezi Čechy a cizinci se hodnocení rozporů mezi různými skupinami od posledního průzkumu před třemi lety významně nezměnilo. Údaje z předchozích průzkumů pouze naznačují trend mírně se snižujícího podílu lidí, kteří za silné považují napětí mezi bohatými a chudými.
Pramen: STEM, Trendy 5/2011, 4/2012, 4/2013, 3/2016
Pozn.: Názor na napětí mezi Čechy a cizinci nebyl v roce 2011 zkoumán.
Napětí mezi Čechy a cizinci považují za silné mírně častěji lidé mladší, s nižším vzděláním a občané levicové orientace. Ovšem ke zvýšení podílu těch, kteří toto napětí označují za silné, došlo v podobné míře ve všech sociodemografických skupinách obyvatel.
Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let
Vnímání napětí mezi sociálními skupinami je poměrně univerzální, tedy neliší se zásadně, jak ho registrují lidé patřící k různým skupinám populace. Jisté rozdíly v míře jeho vnímání v závislosti na sociodemografických, socioekonomických a socioprofesních charakteristikách respondentů nicméně výzkum zjistil. Rozpory mezi bohatými a chudými uvádějí lidé tím častěji, čím je subjektivně posuzovaná materiální situace jejich domácnosti horší. Rozhodně však neplatí, že by mezi lidmi dobře materiálně zajištěnými většina silné napětí mezi bohatými a chudými neviděla – i mezi nimi je tento názor v převaze.
Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let
Napětí mezi vedením a zaměstnanci nejostřeji vnímají nezaměstnaní, kteří jsou ovšem obecně skupinou s vyhraněně kritickými názory na dění ve společnosti. Rozpory ve vztahu mezi vedením a zaměstnanci dále častěji reflektují úředníci. Naopak méně často napětí mezi uvedenými skupinami vnímají odborní a řídící pracovníci, ovšem i mezi nimi silné napětí registruje více než polovina.
Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let
(Pozn.: V grafu neuvádíme odpovědi ekonomicky neaktivních. Údaje za nezaměstnané a řídící pracovníky jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v průzkumu pouze orientační.)
Napětí mezi mladými a starými lidmi vnímají poněkud častěji lidé starší, ve věku od 60 let – téměř polovina z nich ho vidí jako silné. Mladší věkové skupiny ho takto vnímají významně méně často.
Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let
V hodnocení rozporů mezi lidmi s různými politickými názory nemá samotná politická orientace respondentů žádný významný vliv.
Napětí mezi městem a venkovem častěji za silné považují obyvatelé nejmenších obcí, naopak nejméně často obyvatelé měst od 5 do 20 tisíc obyvatel.
Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let