Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou prezidentské volby. Aktuálně přeskočily volby komunální, jež veřejnost dlouhodobě považovala za nejdůležitější. Za důležité považují lidé i volby do Poslanecké sněmovny. Krajské volby, navzdory probíhající kampani, za úvodní trojicí zaostávají. Senátní volby jsou na tom výrazně hůře a patří podle názoru veřejnosti, spolu s volbami do Evropského parlamentu, k nejméně důležitým volbám.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 31.8. – 13. 9. 2020. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1027 respondentů. Na výzkumu pracovalo 235 tazatelů (PAPI, CAPI).
Pár týdnů před krajskými volbami se STEM zajímal o to, jakou důležitost lidé přisuzují jednotlivým typům voleb. K hodnocení byla použita pětibodová škála, kdy 1 bod znamenal malou důležitost a 5 bodů největší důležitost.
Z výsledku průzkumu vyplývá, že za nejdůležitější lidé považují volbu prezidenta. S mírným odstupem následují volby obecních zastupitelů a poslanců. Zmíněné typy voleb ohodnotily 5 nebo 4 body na pětibodové škále více než dvě třetiny občanů. Krajské volby za touto trojicí zaostávají výraznějším rozdílem. Volby do Senátu a Evropského parlamentu jsou i nadále veřejností vnímány jako nejméně důležité. Je však třeba zdůraznit, že více než třetina občanů, která je aktuálně považuje za velmi důležité, přestavuje poměrně výrazný nárůst ve srovnání s průzkumy z let 2016 a 2017.
„Jak jsou podle Vašeho názoru obecně důležité jednotlivé volby?
Ohodnoťte, prosím, následující typy voleb pomocí pětibodové stupnice, kdy 1 bod znamená, že volby jsou málo důležité, 5 bodů znamená, že volby jsou velmi důležité“
Pramen: STEM, Trendy 09/2020, 1027 respondentů starších 18 let
Dlouhodobá časová řada STEM ukazuje, že v roce 2016 se zastavil pokles vnímání důležitosti voleb. Důležitost voleb do Senátu a Poslanecké sněmovny je dokonce podle posledního průzkumu z letošního září nejvýše od roku 2004.
Průzkum STEM rovněž potvrdil trend snižování rozdílů ve vnímání důležitosti mezi prezidentskými, komunálními a poslaneckými volbami. Veřejnost tyto volby aktuálně vnímá jako téměř stejně důležité. Od roku 2016 se zvyšuje i důležitost krajských voleb. Jejich odstup za první trojicí voleb se podle posledního průzkumu mírně snížil. Nejrychleji v poslední době roste podle mínění veřejnosti důležitost voleb do Senátu a Evropského parlamentu. I přesto tyto volby v porovnání s ostatními výrazně zaostávají.
„Jak jsou podle Vašeho názoru obecně důležité jednotlivé volby?
Ohodnoťte, prosím, následující typy voleb pomocí pětibodové stupnice, kdy 1 bod znamená, že volby jsou málo důležité, 5 bodů znamená, že volby jsou velmi důležité“
(uvedeny průměrné hodnoty zaokrouhlené na jedno desetinné místo)
Pramen: STEM, Trendy 2004–2020
V následující tabulce srovnáváme skutečnou volební účast a důležitost, jakou lidé různým volbám přisoudili v září 2020. Při porovnání skutečné volební účasti a deklarované důležitosti jednotlivých voleb je patrná souvislost. Nejvyšší volební účast byla ve 2. kole volby prezidenta a ve volbách do Poslanecké sněmovny. Tyto volby zároveň patří ve vnímání veřejnosti mezi nejdůležitější. Tomuto trendu se v poslední době mírně vymykají pouze volby do obecních zastupitelstev, které lidé podle průzkumu považují za relativně důležité, ale reálná volební účast byla nižší.
Rostoucí počet lidí, kteří podle posledního průzkumu STEM považují volby do krajských zastupitelstev a Senátu za velmi důležité, by se mohl odrazit i ve vyšší skutečné volební účasti. Je však třeba vzít v potaz, že sběr dat probíhal na začátku září, tedy relativně dlouho před současnými volbami. Rovněž není jasné, do jaké míry ovlivní volební účast obavy voličů z onemocnění COVID-19.
Skutečná volební účast a deklarovaná důležitost
| Volby | Skutečná účast v % | Deklarovaná důležitost září 2020 v %* |
| Volba prezidenta republiky (2018, 1./2.kolo) | 61,9/66,6 | 59,4 |
| Poslanecká sněmovna (2017) | 60,8 | 55,4 |
| Obecní zastupitelstva (2018) | 47,3 | 55,9 |
| Krajská zastupitelstva (2016) | 34,6 | 43,8 |
| Senát (2018, 1./2.kolo) | 42,3/16,5 | 27,6 |
| Evropský parlament (2019) | 28,7 | 26,8 |
* spočtena jako podíl hodnocení 5 body + ½ podílu hodnocení 4 body