Optimismus vyvolaný změnami na politické scéně po předčasných volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013 oslabuje, což se projevuje mírně horším hodnocením oblastí praktické politiky než v loňském roce. Poněkud horší je tedy hodnocení práce premiéra, parlamentu a vlády. Přesto stále patří činnost premiéra a vlády k lépe hodnoceným oblastem života společnosti. Naopak výrazně se zlepšilo hodnocení práce prezidenta, v aktuálním průzkumu mu jedničku nebo dvojku dala téměř polovina občanů a spolu s hodnocením práce městských a obecních úřadů jsou s odstupem od ostatních nejlépe hodnocenými oblastmi. Dlouhodobě špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také podmínky života starých občanů a mladých rodin, činnost politických stran nebo poctivost v podnikání.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 19. ledna 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1015 respondentů.
Každoročně v lednu STEM žádá občany, aby vystavili společnosti vysvědčení za uplynulý rok. Jednotlivé oblasti života v české společnosti hodnotí stejně jako ve škole – na stupnici od jedničky do pětky, kde jednička je známkou nejlepší a pětka nejhorší.
Na uplynulý rok 2015 se již tradičně podíváme dvojím pohledem. Průřezový pohled na vysvědčení ukazuje aktuální žebříček problémů naší společnosti, dlouhodobé srovnání současné situace s výsledky minulých let naznačí významné trendy vývoje.
1. Pořadí problémů naší společnosti
Nejlépe lidé stabilně hodnotí práci obecních a městských úřadů (zhruba polovina občanů jim dává jedničku nebo dvojku). Druhou nejlépe hodnocenou je práce prezidenta, což je oproti předchozímu roku významná změna, které se ještě budeme věnovat. Dále jsou lidé poměrně spokojeni s kvalitou zdravotní péče, prací krajských úřadů, prací premiéra, možností uplatnit své schopnosti a zajištěním občanských svobod.
Relativně dobré hodnocení dále získává stav životního prostředí, činnost vlády, péče o bezpečnost občanů, situace ve školství, vyřizování záležitostí na úřadech a rozvoj demokracie.
Tradičně nejhůře lidé hodnotí výsledky privatizace (téměř 70 % občanů privatizaci dává čtyřku nebo pětku). Ovšem to příliš nereflektuje dění v uplynulém roce, ale směřuje dále do minulosti. Vysoký podíl lidí je také nespokojen s podmínkami života starých občanů (tři pětiny dotázaných známkovali čtyřkou nebo pětkou). Horší průměrné známky (kolem 3,5) zjišťujeme rovněž u poctivosti v podnikání, podmínek života mladých rodin, možnosti ovlivňovat veřejné dění a činnosti politických stran.

Pramen: STEM, Trendy 1/2016, 1015 respondentů
2. Trendy vývoje
V hodnocení většiny oblastí života společnosti nepozorujeme výrazné změny v porovnání s hodnocením roku 2014. Lidé téměř shodně hodnotí například péči o bezpečnost občanů, práci krajských, městských a obecních úřadů, kvalitu zdravotní péče, stav životního prostředí nebo podmínky života mladých rodin. Přesto je tu několik výjimek, které se týkají především politické oblasti.
K nejvýraznější změně došlo v hodnocení práce prezidenta. V lednu 2015 byl prezident hodnocen rozporně, téměř třetina lidí jej sice hodnotila známkou jedna nebo dva, ovšem více než dvě pětiny naopak volily známky čtyři nebo pět. Průměrná známka 3,3 tak znamenala postavení mezi průměrně hodnocenými oblastmi. Podle aktuálního výzkumu se výrazně zvýšil podíl lidí, kteří prezidentovi za jeho práci v roce 2015 udělili jedničku nebo dvojku. Průměrná známka 2,7 přinesla prezidentu postavení na pomyslném druhém místě mezi všemi hodnocenými oblastmi. Toto zjištění je ve shodě s jinými poznatky STEM, podle kterých měl v prosinci 2015 prezident Miloš Zeman důvěru mírně nadpoloviční většiny populace (53 %, v lednu 2015 to bylo 42 %).
Hodnocení práce prezidenta
(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2014–2016
Hodnocení práce prezidenta se zlepšilo ve všech sociodemografických skupinách obyvatel, relativně nejméně však mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi. Tato vzdělanostní skupina je nyní výrazně méně často nakloněna hodnotit prezidenta pozitivně (v loňském roce nebyly rozdíly mezi různými vzdělanostními skupinami tak patrné).
Hodnocení práce prezidenta podle vzdělání v letech 2015 a 2016
(podíl jedniček a dvojek v %)

Pramen: STEM, Trendy 2015/1, 2016/1
V dlouhodobé perspektivě můžeme říci, že aktuální hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana je na podobné úrovni jako hodnocení prezidenta Václava Klause v jeho druhém funkčním období (ponecháme-li ovšem stranou Klausovo historické minimum na závěr jeho mandátu jako odraz kontroverzního kroku s udělením amnestií).
V loňském roce patrné postupné zlepšování hodnocení práce parlamentu po předčasných volbách v roce 2013 se nyní zastavilo.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016
(výzkum probíhá každý rok v lednu a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)
Podobně jako v případě parlamentu i u dalších oblastí praktické politiky sledujeme mírné rozčarování veřejnosti, ke kterému obvykle dochází s oslabením optimismu vyvolaného výsledky voleb. Ovšem zatímco hodnocení práce vlády a vnitropolitické situace v zemi se od loňského ledna zhoršilo jen nepatrně, v případě premiéra je pokles průměrné známky patrnější. Stále však hodnocení jeho práce patří k nejlépe hodnoceným oblastem života společnosti.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016
(výzkum probíhá každý rok v lednu a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016
(výzkum probíhá každý rok v lednu a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)
Drobné zlepšení oproti hodnocení roku 2014 pozorujeme dále v posouzení možnosti dovolat se práva soudní cestou a v oblasti sociálních jistot. Mírně se zlepšilo i hodnocení privatizace, přesto tato oblast zůstává stále jednoznačně nejvíce negativně hodnocenou oblastí.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016
(výzkum probíhá každý rok v lednu a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)
Pramen: STEM, Trendy 2001-2016
(výzkum probíhá každý rok v lednu a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)
Z uvedeného grafu je patrné mírně horší hodnocení vyhlídek do budoucna. Spolu s oblastmi praktické politiky zhoršení v této oblasti ukazuje na jisté znepokojení části veřejnosti vzhledem k budoucnosti.