Výzkumný ústav STEM každý leden žádá obyvatele ČR, aby ohodnotili různé oblasti života v naší společnosti pomocí školních známek. Lidé tak mohou Česku vystavit pomyslné vysvědčení. Stejně jako ve škole zde platí, že jednička označuje nejlepší hodnocení a pětka zase to nejhorší. Tato zpráva nabízí jak pohled napříč výsledky ve všech kategoriích v letošním roce, tak přehled časového vývoje ve vybraných oblastech od začátku století. Podobně jako v loňském roce se hodnocení jednotlivých oblastí dále mírně zlepšuje.
Průřezové hodnocení naší společnosti v lednu 2026
STEM žádá lidi o oznámkování společenského života v lednu každého roku, výsledky tedy odrážejí to, jak se lidé cítili v předcházejícím roce. V lednu 2026 získaly nejlepší známky kvalita zdravotní péče, práce obecních či městských úřadů, kterým jedničku nebo dvojku udělila téměř polovina občanů
(47 %, resp. 46 %). Vysoký podíl příznivých známek byl udělen i práci prezidenta (45 %), dále zajištění občanské svobody (42 %) či péči o bezpečnost občanů (41 %).
Podíl jedniček a dvojek je vyšší než podíl čtyřek a pětek také u možnosti uplatnit vlastní schopnosti (36 % vs. 21 %), vyřizování úředních záležitostí (36 % vs. 27 %), práce krajských úřadů (34 % vs. 18 %, zde je ovšem vysoký podíl trojek, 49 %) a stavu životního prostředí (30 % vs. 24 %).
Ze srovnání s průzkumem v lednu 2025 je patrné, že se hodnocení opět oproti minulému roku v mnoha kategoriích zlepšilo. Nejvýraznější meziroční zlepšení hodnocení zaznamenala práce ústavních orgánů a činitelů: podíl jedniček a dvojek se u práce premiéra zvýšil o 15 p.b., u vlády o 12 p.b., u práce parlamentu o 9 p.b. Přesto je nutné dodat, že i když si tyto oblasti polepšily, tak Češi a Češky je stále hodnotí poměrně kriticky. Práci parlamentu hodnotí čtyřkou či pětkou téměř polovina občanů (47 %), stejně tak práci premiéra či činnost vlády (45 %). Tyto pozitivní výkyvy v kombinaci s vysokou mírou nespokojenosti mohou odrážet proměny složení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a vlády po říjnových volbách roku 2025. Přesto občané nejvyšší podíl špatných známek, tj. čtyřek a pětek, udělili podmínkám života mladých rodin (55 %). Podíl dobrých známek, tj. jedniček a dvojek se navýšil i v oblasti rozvoje demokracie (o 7 p.b.) či sociálních jistot, vnitropolitické situace a činnosti politických stran (6 p.b.). Přesto i zde se meziroční zlepšení stále pojí s vysokým podílem nespokojenosti. Například sociální jistoty hodnotí pozitivně více než čtvrtina občanů (28 %), ovšem více než třetina (35 %) je hodnotí těmi nejhoršími známkami. Zlepšení je pozitivním signálem, zároveň však neznamená, že by většina lidí byla s uvedenými aspekty života v české společnosti spokojena.
Hodnocení života společnosti za rok 2025 na stupnici, kde 1 = výborná, 5 = nedostatečná
Zdroj: STEM – Trendy 01/2026, 1061 respondentů
Vývoj hodnocení u oblastí spojených s politickou reprezentací
Hodnocení práce prezidenta se od loňského roku mírně zlepšilo. Téměř polovina občanů (45 %) udělila prezidentu Pavlovi jedničku či dvojku, přičemž jedničku zvolila více než čtvrtina (26 %, vloni 15 %). Prezident Petr Pavel si u lidí vede významně lépe než jeho předchůdce Miloš Zeman v posledních letech svého mandátu. Stále pozorujeme, že je názor na prezidenta poměrně polarizovaný. Střední známku prezident obdržel pouze od 20 % občanů, což je nejnižší podíl ze všech sledovaných oblastí.
Hodnocení práce prezidenta – školní známkování
Zdroj: STEM – Trendy 2014–2026
Hodnocení práce prezidenta je mezi občany jasně polarizované dle jejich volebních preferencí. Mezi voliči vládní koalice převažuje podíl nepříznivých známek, tj. čtyřek a pětek, přičemž voliči hnutí SPD udělili prezidentu Petru Pavlovi nejhorší možnou známku v nadpoloviční většině případů. Naproti tomu mezi voliči parlamentních opozičních stran jasně převažují příznivé známky, přičemž až dvě třetiny těchto voličů udělily prezidentu Pavlovi jedničku, nejlepší možnou známku.
Hodnocení práce prezidenta dle volby do PS v říjnu 2025
Zdroj: STEM – Trendy 01/2026, 1061 respondentů
Následující graf porovnává průměrné hodnocení práce prezidenta a parlamentu. Sledujeme tak meziroční zlepšení hodnocení práce prezidenta na 2,9. Významně se ale zlepšilo rovněž hodnocení parlamentu, což jistě souvisí se změnou obsazení dolní komory po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny.
Hodnocení stavu společnosti: práce prezidenta a parlamentu – průměr známek (1 = výborná, 5 = nedostatečná)
Zdroj: STEM – Trendy 2001–2026
Hodnocení práce premiéra se meziročně výrazně zlepšilo, o 15 p.b. se zvýšil podíl lidí, kteří zvolili jedničku nebo dvojku v hodnocení. Tento výrazný posun lze spojovat se změnou politické reprezentace na konci roku 2025 v důsledku říjnových voleb do Poslanecké sněmovny, kdy Petra Fialu ve funkci premiéra vystřídal Andrej Babiš. Současně došlo k výraznému poklesu podílu respondentů, kteří premiérovi udělili nejhorší možné hodnocení, tj. pětku. Zatímco před rokem hodnotila práci premiéra pětkou téměř polovina občanů (48 %), v současném měření tak učinila již pouze čtvrtina společnosti (26 %).
Hodnocení práce premiéra – školní známkování
Zdroj: STEM – Trendy 2018–2026
Stejně jako v předchozích letech hodnocení činnosti vlády výrazně kopíruje hodnocení práce premiéra. Obě oblasti zaznamenaly oproti minulému roku výrazné zlepšení: průměrná známka premiéra klesla z 4,1 na 3,3 a hodnocení vlády se zlepšilo z 3,9 na 3,4. Tento vývoj ukazuje, že i přes zlepšení si veřejnost stále udržuje rezervovaný postoj k práci vlády a premiéra, přičemž hodnoty jsou stále mírně horší než v období před pandemií.
Hodnocení stavu společnosti: práce premiéra a činnost vlády – průměr známek (1 = výborná, 5 = nedostatečná)
Zdroj: STEM – Trendy 2001–2026
Vnitropolitickou situaci občané meziročně hodnotí o něco příznivěji než v předchozích letech, přičemž pozitivnější je rovněž vnímání činnosti politických stran. I přes zlepšení zaznamenané v posledních dvou letech však průměrné známky u obou oblastí stále směřují k nepříznivému hodnocení „spíše za čtyři“.
Hodnocení stavu společnosti: vnitropolitická situace a činnost politických stran – průměr známek (1 = výborná, 5 = nedostatečná)
Zdroj: STEM – Trendy 2001–2026
Vývoj hodnocení občanských práv a sociální situace
Oproti minulému roku se opět mírně zlepšilo hodnocení možnosti dovolat se práva u soudu, zajištění občanské svobody i rozvoje demokracie. V případě možnosti dovolat se práva u soudu jde sice stále o průměrné až spíše špatné hodnocení (3,1), nicméně tato oblast již druhým rokem po sobě dosahuje nejlepších výsledků za posledních 25 let měření, přičemž letošní hodnota je ještě o něco příznivější než loňská. Hodnocení kvality občanských svobod a rozvoje demokracie si meziročně opět polepšilo, a to tak, že se tyto oblasti poprvé za uplynulé roky dostávají na úroveň hodnocení, která ve společnosti panovala před nástupem pandemie covid-19.
Hodnocení stavu společnosti: zajištění občanské svobody, rozvoj demokracie a možnost dovolat se práva u soudu – průměr známek (1 = výborná, 5 = nedostatečná)
Zdroj: STEM – Trendy 2001–2026
Po jednom z nejhorších hodnocení za poslední roky, zaznamenaném před dvěma lety, se v oblasti sociálních jistot a vyhlídek do budoucna rýsuje postupné zotavení. Pozitivní trend započatý v loňském roce pokračuje a nejnovější hodnocení v těchto oblastech (3,1) se tak vrací na úroveň srovnatelnou s předcovidovým obdobím.
Hodnocení možnosti uplatnit vlastní schopnosti se meziročně mírně zlepšilo a dosáhlo hodnoty 2,9, přesto však nadále odpovídá úrovni typické pro období pandemie covidu-19.
Hodnocení stavu společnosti: sociální jistoty, vyhlídky do budoucna a možnost uplatnit vlastní schopnosti – průměr známek (1 = výborná, 5 = nedostatečná)
Zdroj: STEM – Trendy 2001–2026
Nadále přetrvává trend, podle něhož česká společnost hodnotí životní podmínky starých lidí příznivěji než situaci mladých rodin, přičemž před rokem 2021 tomu bylo dlouhá léta naopak. Právě oblast životních podmínek mladých rodin se v letošním roce potýkala s nejhorším hodnocením ze všech sledovaných oblastí, jelikož čtyřku nebo pětku jí udělilo až 55 % respondentů.
Hodnocení stavu společnosti: podmínky života starých občanů a podmínky života mladých rodin – průměr známek (1 = výborná, 5 = nedostatečná)
Zdroj: STEM – Trendy 2001–2026
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. – 25. ledna 2026. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 061 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů.
