VELMI KRITICKY VNÍMAJÍ TAKÉ POLITICKOU REPREZENTACI
Aktuálně česká veřejnost nejlépe hodnotí zdejší kvalitu zdravotní péče a práci obecních nebo městských úřadů. Téměř u všech sledovaných oblastí ovšem od minulého roku došlo k jistému propadu hodnocení. Jako horší tak lidé především vidí své sociální jistoty či vyhlídky do budoucna. Rovněž v případě vnímání politické reprezentace pozorujeme další zhoršení. Češi udělili za poslední léta největší množství špatných známek jak práci dosluhujícího prezidenta, tak práci stávajícího premiéra, kriticky se staví i k činnosti parlamentu.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4. ledna až 15. ledna 2023. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1089 respondentů v kombinaci online a osobní dotazování (CAWI+CAPI).
Každoročně začátkem nového roku STEM žádá občany, aby vystavili vysvědčení fungování společnosti. Jednotlivé oblasti života dotázaní hodnotí stejně jako ve škole – na stupnici od jedničky do pětky, kde jednička je známkou nejlepší a pětka nejhorší.
Jako v předchozích shrnutích výsledků nabídneme dvojí perspektivu. Průřezový pohled na vysvědčení představuje aktuální žebříček problémů naší společnosti. Dlouhodobé srovnání současné situace s výsledky minulých let ukazuje vývoj, a především změny v posledním roce, kdy dění ve společnosti zásadně ovlivnila válka na Ukrajině, energetická krize, nárůst inflace a v závěru roku také kampaň prezidentské volby.
1. Pořadí problémů naší společnosti
Nejlépe Češi stále hodnotí kvalitu zdravotní péče a práci obecních a městských úřadů (dříve dlouhodobě nejlépe hodnocená oblast). Rozdíl v hodnocení zmíněných oblastí je nepatrný, obě hodnotí známkami jedničkou nebo dvojkou shodně přibližně 42 % občanů. Konkrétně hodnocení kvality zdravotní péče se ovšem v porovnání s loňským rokem vrátilo zpět na hodnoty z doby před koronavirovou krizí, vloni totiž udělilo této oblasti jedničku nebo dvojku 54 % veřejnosti.
Dalšími dobře hodnocenými oblastmi jsou péče o bezpečnost občanů, možnost uplatnit vlastní schopnosti a zajištění občanské svobody (zhruba třetina občanů vždy tyto oblasti známkovala jedničkou nebo dvojkou). Lidé jsou dále poměrně spokojeni s vyřizováním záležitostí na úřadech a s prací krajských úřadů.
Nejhůře lidé, podobně jako v předchozích letech, hodnotí politickou reprezentaci země. Nejvíce Čechů uděluje čtyřku nebo pětku práci prezidenta (68 %), v minulém hodnocení tak učinilo 63 %. Více než tři pětiny občanů jsou dále nespokojeny s činností vlády, tři pětiny pak s prací premiéra a parlamentu a rovněž s činností politických stran. Veřejnost je také dlouhodobě nespokojená s výsledky privatizace (dříve tradičně nejhůře hodnocená oblast ovšem nepříliš reflektuje současné dění).
2. Trendy vývoje
Ve sledování vývoje se zaměříme zejména na srovnání pohledu české veřejnosti na stav společnosti v roce 2021 s jejím zpětným ohlédnutím se za rokem 2022. Nynější posun veřejného mínění je ovlivněn současnou ekonomickou situací, energetickou krizí a také prezidentskými volbami, přičemž k jistému zhoršení v současnosti došlo téměř u všech sledovaných oblastí (výjimku v tomto ohledu představuje pouze možnost dovolat se práva u soudu). Zaměříme se na nejvýraznější změny. Nejdříve se podívejme na oblast sociálních jistot a na to, jak Češi pod vlivem zmíněných událostí hodnotí své vyhlídky do budoucna.
V případě sociálních jistot došlo k významnému zhoršení a občané tak udělují této oblasti v průměru nejhorší známku za posledních několik let (horší než při hodnocení v roce 2016). Přesto byla období (především 2008 až 2013), kdy lidé vnímali zajištění sociálních jistot ještě kritičtěji.
Podobně je tomu i v případě vnímání vyhlídek do budoucna. I v rámci této oblasti jsme zaznamenali propad jejího hodnocení na úroveň blížící se hodnotám z počátku roku 2012.
Propad hodnocení je rovněž patrný v oblastech podmínky života starých lidí a podmínky života mladých rodin, u nichž v posledních letech docházelo k postupnému zlepšení. Průměrné hodnocení podmínek života mladých lidí se tak v současnosti vrátilo na hodnotu, která byla zachycena v roce 2011. Podíl občanů, kteří této oblasti nyní udělují čtyřku nebo pětku, je 57 %. Větší míru zhoršení průměrného hodnocení můžeme vidět u vnímání podmínek života starých občanů, byť je podíl špatných známek menší než v případě oblasti podmínek života mladých rodin (53 % občanů je hodnotí 4 nebo 5, v minulém hodnocení to bylo 45 %).
Další posun hodnocení k horšímu vlivem většího počtu špatných známek sledujeme u oblastí týkajících se politického života naší společnosti.
Podobně jako při loňském známkování jsou totiž lidé znovu o něco kritičtější k práci prezidenta Miloše Zemana. Při hodnocení jeho práce v uplynulém roce mu 45 % Čechů udělilo pětku a více než pětina veřejnosti čtyřku. Z následujícího grafu je patrné, že se jedná o dosud nejhorší hodnocení, které mu veřejnost za dobu jeho působení ve funkci vystavila (známku 4 nebo 5 mu dohromady uděluje 68 % lidí).
V dlouhodobé perspektivě je možné říci, že hodnocení práce dosluhujícího prezidenta Miloše Zemana bylo rozkolísané a proměnlivé, ovšem od roku 2020 začalo docházet k jeho jednoznačnému propadu až na nynější dosud nejhorší úroveň (průměrná známka 4,0).
Hodnocení práce parlamentu naopak bylo dlouhodobě poměrně stabilní s tendencí mírného zlepšování od roku 2013. Za poslední tři roky je ovšem patrné značné zhoršení, přesto si parlament v průměru vede lépe než hlava státu.
Co se týče hodnocení práce premiéra, došlo ke značnému nárůstu části Čechů hodnotících premiéra pětkou (40 % oproti 25 % v minulém hodnocení). Tendenci kriticky hodnotit práci současného předsedy vlády Petra Fialy mají především voliči opozičních stran, nejvíce hnutí SPD (součet čtyřek a pětek činí 84 %) a hnutí ANO (78 %). Poměrně dobrého hodnocení se mu naopak dostává od voličů obou vládních koalic, nejlépe si vede u příznivců své členské SPOLU (KDU-ČSL, ODS, TOP 09), pouze jedna pětina z nich ho ohodnotila čtyřkou nebo pětkou.
Následující graf ukazuje dlouhodobý trend v hodnocení práce premiéra a činnosti vlády od roku 2001. Zde vidíme, že hodnocení práce premiéra kopíruje hodnocení činnosti vlády.
V porovnání s minulým hodnocením je česká veřejnost rovněž o něco kritičtější k vnitropolitické situaci a stavu demokracie, propad vnímání však již není tak značný jako v období koronavirové krize.
