Vyrovná se české zemědělství s konkurencí EU?

Vyrovná se české zemědělství
s konkurencí EU?

Marek Tomášek

Tisková konference STEM, 1. 4. 2003


Česká zemědělství v ohrožení

V březnovém výzkumu nás zajímala otázka, jaký vliv bude mít podle veřejnosti náš vstup do Evropské unie na české zemědělství. V médiích se s různou frekvencí objevují informace, že se české zemědělství ocitne v silné konkurenci, že nejsou vyjednány pro české zemědělce rovné podmínky, že naše zemědělství je málo efektivní apod. Čas od času se také dovíme o stávce zemědělců před budovou vlády či ministerstva zemědělství, která má za cíl prosadit zájmy našich farmářů a družstevníků. Jak tedy tuto situaci vidí česká veřejnost?

Ukazuje se jasně, že zemědělství vnímá naše veřejnost jako nejvíce ohrožené odvětví národního hospodářství, které po vstupu do EU čekají potíže. Zeptáme-li se totiž přímou otázkou, čekají-li po vstupu naše zemědělství potíže nebo vzestup, volí velká většina Čechů (80 %) odpověď potíže. Tento názor můžeme považovat za poměrně pevný, protože jen 6 % lidí se neumí v této otázce rozhodnout. Z osmi nabízených odvětvích národního hospodářství tak dopadá zemědělství nejhůře.

Zeptali jsme se i otevřenou otázkou, jaké nejdůležitější změny k horšímu přinese členství v Evropské unii. Ohrožení zemědělství uvedlo spontánně 13 % obyvatel. Je to druhá nejčastěji zmiňovaná změna k horšímu. Pro ilustraci, ohrožení zemědělství uvádějí lidé častěji než ztrátu samostatnosti, snížení životní úrovně, silnou konkurenci evropského trhu nebo příliv uprchlíků.

Na pozadí těchto názorů na situaci zemědělství po vstupu do unie nepřekvapuje, že sedm občanů z deseti souhlasí s názorem, že se české zemědělství po vstupu do Evropské unie ocitne v krizi. Stejně velký podíl lidí nesouhlasí s tím, že po vstupu do EU čeká naše zemědělství rozvoj.

Pramen: STEM, Trendy 3/2003

Pramen: STEM, Trendy 3/2003

Zajímavý je pohled na kombinaci těchto názorů. Více jak polovina (55 %) obyvatel se domnívá, že se naše zemědělství ocitne v krizi a že vstup do EU nepovede k rozvoji českého zemědělství. Lze usuzovat na to, že tato skupina lidí vidí ve vstupu do Evropské unie přímé ohrožení českého zemědělství. Obávají se tak postupného rozvratu českého zemědělství, jsou ve vztahu k situaci  zemědělství pesimisté.

Daleko slabší je názor ryze optimistický, že se po vstupu do unie naše zemědělství neocitne v krizi a členství v EU povede dokonce k rozvoji zemědělství. Označme tuto názorovou skupinu termínem rozvoj.

Třetí skupina lidí zastává názor, který označujeme jako ozdravení. Očekávají, že po vstupu do EU se české zemědělství ocitne v krizi, bude však podle nich následovat rozvoj. Ve výsledku, po nějakém čase, se zemědělství z krize dostane a bude schopné fungovat na společném evropském trhu.

Nejmenší podíl lidí zaujímá stanovisko vyjadřující stagnaci. Podle nich nedojde ke krizi v zemědělství (jeho současné postavení se nezmění) a zároveň vstup do EU nepovede ani k rozvoji tohoto odvětví. Vstup do EU tak vlastně české  zemědělské výrazně nepromění.

Pramen: STEM, Trendy 3/2003

Konkurence v EU

Jednou z příčin, proč se lidé většinou obávají, že české zemědělství po vstupu čekají obtíže, je obava ze silné konkurence. Téměř 90 % lidí si myslí, že čeští farmáři budou mít vážné obtíže obstát v evropské konkurenci. Zarážející je intenzita tohoto názoru, téměř polovina obyvatel je o tom „určitě přesvědčena“. Strach z konkurence, která bude a přinese našemu zemědělství potíže, je silný. Ukazuje na to fakt, že i mezi optimisty najdeme více jak polovinu těch, podle nichž konkurence bude znamenat pro české zemědělce vážné obtíže.

Rozsah výzkumu neumožňoval dále podrobně zkoumat, co si vlastně lidé představují pod termínem „konkurence“ zemědělství. Rozhodně však můžeme tvrdit, že konkurenci českým zemědělcům vnímají v současnosti lidé nepříznivě. Otevírá se zde možná prostor pro vysvětlení příznivých stránek konkurenčního prostředí společného evropského zemědělství.

Pramen: STEM, Trendy 3/2003

Pramen: STEM, Trendy 3/2003

Bezmála 60 % obyvatel očekává, že vstup do EU otevře českému zemědělství přístup k dotacím. Toto přesvědčení není však již tak intenzivní, jako v případě obav z konkurenčního prostředí. Převládají odpovědi „spíše souhlasí“. Názor na přístup k dotacím opět souvisí s názory na situaci zemědělství po vstupu do EU.  Dvě třetiny pesimistů nevěří, že EU poskytne nějaké dotace českému zemědělství. Naproti tomu jsou všichni optimisté přesvědčeni, že se naše zemědělství finančních příspěvků dočká.

Pramen: STEM, Trendy 3/2003

Pramen: STEM, Trendy 3/2003

Zemědělství jako téma před vstupem do EU

Podíváme-li se blíže na profil stoupenců skupiny „rozvratu“ a skupiny „rozvoje“, ukazují se mezi nimi zásadní rozdíly v přístupu k EU. Do početnější názorové skupiny pesimistů patří ti, kteří pociťují dlouhodobě k Evropské unii určitou nedůvěru či odmítají naší integraci. Jsou to lidé levicově orientovaní, voliči KSČM, lidé v důchodovém věku, s nižším vzděláním. Ve vztahu k Evropské unii deklarují spíše odmítnutí, na otázku položenou v referendu o vstupu do EU by odpovídali častěji záporně. Jejich deklarativní zájem o informace je nejnižší v porovnání s ostatními názorovými skupinami.

Názorová skupina „rozvoje“ se skládá spíše z lidí pravicově smýšlejících, voličů ODS a
US-DEU a lidí s vyšším vzděláním. Mají častěji zájem o informace o dění v EU, hlasovali by jednoznačně pro členství.

Ve skupinách „ozdravení“ a „stagnace“ nalezneme na rozdíl od pesimistů, lidi spíše pozitivně naladěné k Evropské unii. Hlasovali by v referendu spíše pro vstup, mají zájem o informace, neliší se mezi sebou politickou orientací, preferencí určité strany. Tyto názory nejsou podmíněny vzděláním, věkem ani pohlavím.

Na závěr považujeme za nutné upozornit na jeden podstatný aspekt, který rozlišuje pesimisty od optimistů. Pesimisty, tak jak jsme tuto skupiny vymezili, charakterizuje totiž vůbec nejvyšší podíl lidí zatím nerozhodnutých, zda přijmout či odmítnout začlenění naší republiky do EU. To naznačuje velký prostor pro působení komunikace.

Víme, že u nás v zemědělství pracuje zhruba 166.000 lidí. To není věru mnoho. Přesto je česká veřejnost ve své většině zjevně nespokojena s tím, co našemu zemědělství vstup do EU přinese. Obavy ze zániku či oslabení národního zemědělství jdou ruku v ruce s celkově nepříznivým názorem na integraci republiky do EU. Mezi pesimisty je navíc silná skupina lidí nerozhodnutých. Pokud se podaří vyjasnit mlhavé obavy z fungování společného evropského trhu zemědělství, z nejasných důsledků evropské konkurence a zdůraznit příznivé dopady naší integrace na zemědělství, podaří se zvrátit nejen nepříznivý postoj k situaci zemědělství po vstupu do EU, ale také možná zlepšit postoj k EU vůbec.

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text