Výzkumný ústav STEM připravil další analýzu volebních tendencí české veřejnosti včetně předvolebního modelu konstruovaného za použití nové metodiky. Zářijový výzkum proběhl, stejně jako v srpnu, na mimořádně rozsáhlém souboru dotázaných (přes 2000 respondentů).
Analýza poukazuje na velikost a význam skupiny nerozhodnutých voličů pro výsledek voleb, a tím též při konstrukci modelu. Volební model pak potvrzuje dominantní roli hnutí ANO na české politické scéně. Podpora vládním stranám v součtu mírně oslabuje – oslabení se týká všech koaličních stran s výjimkou Pirátské strany, u které od loňských sněmovních voleb sledujeme postupnou stabilizaci voličské podpory. Hlavním příjemcem protestních hlasů zůstává dále sílící hnutí SPD.
Model STEM ukazuje situaci na začátku září, po skončení klidnějšího prázdninového období, v době, kdy v médiích rezonovala první větší demonstrace proti dosavadnímu směřování ČR a proti současné vládě, před vládním oznámením o zastropování cen energií.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden kombinací metody online dotazování (CAWI) na Českém národním panelu a telefonických rozhovorů (CATI) prostřednictvím vyškolených tazatelů STEM/MARK na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1.–8. 9. 2022. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 2003 respondentů (z toho 1524 CAWI a 479 CATI). U online dotazovaných dochází ke kontrole pozornosti, prověřuje se délka vyplňování a logická vazba odpovědí. Telefonické rozhovory jsou nahrávány a podléhají kontrole délky i kvality. Telefonisty průběžně kontrolují a korigují supervizoři. Statistická chyba činí kolem ± 1 procentního bodu u nejmenších stran, u větších stran kolem ± 2,5 procentních bodů.
Uváděné preference jsou součástí výzkumné série TRENDY, kterou STEM soustavně provádí od roku 1993. Srpnovou analýzu a nový model zpracoval STEM pro CNN Prima News.
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. STEM se dotazuje na preference otevřenou otázkou a zaznamenává doslova odpovědi respondentů. Vedle sebe tak uvádíme jmenované strany i nerozhodné či odmítavé odpovědi.
Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“
(údaje za začátek září 2022; otevřená otázka – bez výběru ze seznamu stran či koalic)
VOLEBNÍ MOTIVACE
Nejpozději od sněmovních voleb 2013 sledujeme významné změny ve volební strategii různých skupin voličů. Ubývají skalní voliči stran, naopak se zpestřuje nabídka politických stran a hnutí a častěji dochází k přelivům voličské podpory. Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami. Dosavadním vrcholem těchto jevů byly minulé sněmovní volby, kdy půl roku před volbami neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů.
Nejistota tak při odhadování politických preferencí a přelévání volebních nálad nabývá na významu a v současnosti dává smysl se jí blíže věnovat a analyzovat její roli. Připravili jsme proto přehled rozložení české dospělé populace podle jejich motivace k volební účasti.
Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska motivace rozčlenit do tří skupin:
- Necelá polovina (kolem 45 %) lidí chodí k volbám stabilně, jejich účast ve sněmovních volbách je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.
- Třetina obyvatel (kolem 35 %) si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.
- Pětinu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná.
Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých (v září 81 %) můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo lze dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti dále slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.
OCHOTA VOLIT JEDNOTLIVÉ STRANY A HNUTÍ
Kromě otevřené výpovědi o přímé podpoře některé straně či hnutí zjišťujeme ve výzkumu též ochotu volit jmenovitě hlavní české politické subjekty. Pro každou stranu a hnutí tak můžeme sledovat její míru přijatelnosti (součet prvních tří odpovědí) a nepřijatelnosti (součet posledních dvou odpovědí).
VOLEBNÍ MODEL
Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách, nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod.
Veřejnost se ve výzkumech ráda stylizuje do role odpovědných občanů: přímým dotazem zjišťujeme, že voleb se chce zúčastnit kolem 70 % voličů, realita je však zpravidla slabší. Klíčem pro volební výsledek i volební modely je tak odhad chování váhajících a nerozhodnutých občanů.
Při konstrukci nového volebního modelu STEM postupujeme ve třech krocích. Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti, jak jsme popsali v této zprávě výše. Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – spočítáme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetických sněmovních voleb.
Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných stran a hnutí. Jde tedy o podporovatele, o které subjekt ve střednědobém horizontu velmi pravděpodobně nepřijde a jimiž může otřást pouze závažná kauza. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují dvě třetiny hlasů. Při modelové účasti 59,3 % tak přinášejí asi 38 procentních bodů.
Zbylou třetinou hlasů (v září asi 21 p. b.) do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby stran, které respondent vážněji zvažuje.
VOLEBNÍ MODEL PODLE VYBRANÝCH UKAZATELŮ
Mimořádný rozsah dotazovaného souboru nám dovoluje zkoumat volební model také podle základních sociodemografických třídění. Přesto je dobré mít na paměti, že s rostoucím počtem kategorií třídění roste též statistická odchylka, a tím nabývá na důležitosti opatrnost při interpretaci těchto dílčích modelů.
PŘEKRYVY MEZI MOŽNÝMI VOLIČSKÝMI ZÁKLADNAMI VYBRANÝCH STRAN A HNUTÍ
Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči. Pro hlubší porozumění tomu, co se v politice odehrává, je vhodné posoudit relativní blízkost různých stran, tedy to, odkud jednotlivé strany mohou případně získat další podporu.
