Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden kombinací metody online dotazování (CAWI) na Českém národním panelu a telefonických rozhovorů (CATI) prostřednictvím vyškolených operátorů STEM/MARK na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 7.–17. 9. 2023. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1123 respondentů (z toho 839 CAWI a 284 CATI). U online dotazovaných dochází ke kontrole pozornosti, prověřuje se délka vyplňování a logická vazba odpovědí. Telefonické rozhovory jsou nahrávány a podléhají kontrole délky i kvality. Telefonisty průběžně kontrolují a korigují supervizoři. Statistická chyba činí kolem ± 1 procentní bod u nejmenších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body.
Uváděné preference jsou součástí výzkumné série TRENDY, kterou STEM soustavně provádí od roku 1993. Zářijovou analýzu a nový model zpracoval STEM pro CNN Prima News.
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. STEM se dotazuje na preference otevřenou otázkou a zaznamenává doslova odpovědi respondentů. Vedle sebe tak uvádíme jmenované strany i nerozhodné či odmítavé odpovědi.
Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
VOLEBNÍ MOTIVACE
Nejpozději od sněmovních voleb 2013 sledujeme významné změny ve volební strategii různých skupin voličů. Ubývají skalní voliči stran, naopak se zpestřuje nabídka politických stran a hnutí a častěji dochází k přelivům voličské podpory. Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami. Dosavadním vrcholem těchto jevů byly minulé sněmovní volby, kdy půl roku před volbami neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů.
Nejistota tak při odhadování politických preferencí a přelévání volebních nálad nabývá na významu a v současnosti dává smysl se jí blíže věnovat a analyzovat její roli. Připravili jsme proto přehled rozložení české dospělé populace podle jejich motivace k volební účasti.
Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska motivace rozčlenit do tří skupin:
- Necelá polovina (40–45 %) lidí chodí k volbám stabilně, jejich účast ve sněmovních volbách je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.
- Třetina obyvatel (kolem 35 %) si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.
- Pětinu až čtvrtinu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná.
Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých (v září 76 %) můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo možné dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti dále slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.
OCHOTA VOLIT JEDNOTLIVÉ STRANY A HNUTÍ
Kromě otevřené výpovědi o přímé podpoře některé straně či hnutí zjišťujeme ve výzkumu též ochotu volit jmenovitě hlavní české politické subjekty. Pro každou stranu a hnutí tak můžeme sledovat její míru přijatelnosti (součet prvních tří odpovědí) a nepřijatelnosti (součet posledních dvou odpovědí).
VOLEBNÍ MODEL
Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách, nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod.
Veřejnost se ve výzkumech ráda stylizuje do role odpovědných občanů: přímým dotazem zjišťujeme, že voleb se chce zúčastnit až 70 % voličů, realita je však zpravidla slabší. Klíčem pro volební výsledek i volební modely je tak odhad chování váhajících a nerozhodnutých občanů.
Při konstrukci současného volebního modelu STEM postupujeme ve třech následujících krocích.
Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti, jak jsme popsali v této zprávě výše. Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – spočítáme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetických sněmovních voleb.
Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných stran a hnutí. Jde tedy o podporovatele, o které subjekt ve střednědobém horizontu velmi pravděpodobně nepřijde a jimiž může otřást pouze závažná kauza. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují dvě třetiny hlasů. Při modelové účasti 58 % tak přinášejí asi 37 procentních bodů.
Zbylou třetinou hlasů (v září asi 21 p. b.) do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby stran, které respondent vážněji zvažuje.
VOLEBNÍ MODEL PODLE VYBRANÝCH UKAZATELŮ
Větší rozsah dotazovaného souboru nám dovoluje alespoň indikativně zkoumat volební model také podle základních sociodemografických třídění. Je dobré mít na paměti, že s rostoucím počtem kategorií třídění roste též statistická odchylka, a tím nabývá na důležitosti opatrnost při interpretaci těchto dílčích modelů.
PŘEKRYVY MEZI MOŽNÝMI VOLIČSKÝMI ZÁKLADNAMI VYBRANÝCH STRAN A HNUTÍ
Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči. Pro hlubší porozumění tomu, co se v politice odehrává, je vhodné posoudit relativní blízkost různých stran, tedy to, odkud jednotlivé strany mohou případně získat další podporu.
Pětina až čtvrtina veřejnosti se řadí mezi obvyklé Nevoliče, necelá polovina naopak obvykle volí a má zpravidla jasno, koho podpoří. Zbylá třetina si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany. Právě tato skupina a odhad jejího volebního chování jsou klíčové pro volební modely i volební výsledek.
STEM přináší sněmovní volební model konstruovaný metodikou, která zohledňuje zvýšenou míru nejistoty a váhavosti voličů.
Model zachycuje současnou náladu voličů a možné rozložení sil, které by vzešlo z hypotetických voleb, pokud by se konaly nyní. Nacházíme se však v polovině volebního období a též ve volebním mezidobí, kdy neprobíhá žádná intenzivní volební kampaň. Veřejnost tak věnuje volbám a politice menší pozornost, více lidí by nešlo k volbám a lidé též méně zohledňují možné volební strategie, jako je kalkulace s pětiprocentní hranicí vstupu do Sněmovny.
Nejsilnější míru přijatelnosti vykazuje hnutí ANO, když jej zvažuje až 36 % naší veřejnosti (varianty 1+2+3). Nadále dokáže oslovit rozmanité skupiny voličů.
Vysoký maximální možný zisk vykazuje též hnutí SPD s 23 %. SPD pro voliče nese silný kritický náboj.
Politická scéna je stále výrazně rozpolcená na podporovatele stran vládních a opozičních. Fluktuace hlasů probíhá uvnitř bloku vládních stran i uvnitř bloku stran opozičních. Přechody mezi bloky jsou velmi vzácné.
Váhavější voliči však věnují více pozornosti menším a mimoparlamentním uskupením a nejsilnější strany mírně oslabují.
U vládních stran je patrná silná vazba mezi všemi stranami. Odlišnou pozici má KDU-ČSL – je relativně nejméně přijatelná pro příznivce ostatních vládních stran.
Strany vládní koalice od sněmovních voleb v součtu mírně ztratily, nesledujeme však systematický přesun jejich voličů k jiným uskupením.
V zářijovém modelu se na prvním místě umisťuje hnutí ANO. Vedle pravděpodobného zisku až 30,8 % má toto hnutí mimořádně velkou skupinu loajálních voličů – v současnosti kolem 24 %.Na druhém místě je ODS se 13,1 %, stále nejsilnější z vládních stran, zejména se jí daří udržet solidní podporu loajálních voličů.
Hnutí SPD konsolidovalo svůj možný zisk na 10,9 %. Přestože mu od minulého podzimu přibyla konkurence obdobného rázu, zejména ve straně PRO, dokázalo svou podporu udržet a stabilizovat kolem 10 %.
Čtvrté místo obsazují Piráti s 9,6 %, jimž se podařilo stabilizovat po loňských volbách své loajální voliče a obnovit znejistělé potenciální podporovatele. Drží pozici druhé nejsilnější vládní strany.
Hnutí STAN našlo novou stabilní hladinu kolem 6 %. Pro mnoho voličů ovšem zůstává stranou druhé až třetí volby, což vede ke stále relativně vysokému maximálnímu možnému zisku (až 20 %).
KDU-ČSL i TOP 09 se pohybují kolem hranice vstupu do Sněmovny, v zářijovém měření by měla větší šance TOP 09. Žádná z mimoparlamentních stran od posledních voleb tuto hranici v modelu STEM nepřekročila.
Hnutí ANO nachází významnou oporu u lidí bez maturity, a především pak u voličů starších 60 let. Mladí voliči nacházejí útočiště u Pirátů, STAN a také TOP 09.
Vládní strany si stojí dobře u lidí s vysokoškolským vzděláním, jejich pozice je slabší u nižších stupňů vzdělání.
Nad volební účastí nejvíce váhají lidé ve věku 45–59 let. Pevné je odhodlání u voličů ODS i u voličů hnutí ANO. U ODS i ANO zaznamenáváme poměrně silnou osobní vazbu k volené straně.
Možná chyba výběru je u menších stran +/- 1 procentní bod, u největších +/- 2,5 p. b. Výsledky ukazují nálady v době sběru dat, tedy v polovině září 2023.
