Výběr dotazovaných je reprezentativní pro českou dospělou populaci a byl proveden kvótní metodou z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Pozornost věnujeme i tomu, aby soubor zohledňoval též volbu v posledních sněmovních volbách v roce 2021 a vážíme na sociálně pracovní postavení, na minulé volební chování ve volbách do PSP 2021 a ve druhém kole prezidentských voleb 2023. Sběr dat metodou online (CAWI) dotazování respondentů a respondentek registrovaných v Českém národním panelu zajišťuje agentura STEM/MARK, která je stejně jako STEM a Český národní panel členem oborové organizace SIMAR a při realizaci projektů postupuje v souladu s jejími standardy.
Osmý volební model série vznikl na základě odpovědí 1 571 respondentů, dotázaných ve třech vlnách v době od 7. do 25. února 2025. V jednotlivých týdnech probíhaly jarní prázdniny, vždy na určité části území.
Pro co nejkvalitnější výsledky ověřujeme pozornost respondentů, logickou vazbu mezi odpověďmi na jednotlivé otázky a také vyřazujeme dotazníky, které byly vyplněny podezřele rychle. Statistická chyba výběrového souboru činí kolem ± 1,0 procentní bod u nejmenších stran, u větších stran kolem ± 3,0 procentní body.
Uváděné preference a model jsou součástí unikátní výzkumné série Týdenní model, kterou zpracovává STEM pro CNN Prima News. Podrobně metodologii tohoto výzkumu popisujeme na našich stránkách:
https://www.stem.cz/?metodologie=tydenni-model-pro-cnn-prima-news-2025
SHRNUTÍ
Analytický ústav STEM ve spolupráci se CNN Prima NEWS nabízí veřejnosti každý týden nový volební model.
Volebnímu modelu, který analytický ústav STEM vytvořil na datech ze druhé poloviny února, nadále dominuje hnutí ANO, které od začátku roku udržuje svoje preference. V aktuálním modelu by dosáhlo 33,6 % a po přepočtu by mu náleželo 83 mandátů. Z vládních stran je nejsilnější koalice SPOLU. Do sněmovny by se dostalo ještě hnutí STAN, SPD, Piráti a pravděpodobně též uskupení STAČILO! a Motoristé sobě.
Strana Motoristé sobě má výrazný potenciál, a podíl přesvědčených voličů v průběhu února pozvolně rostl, takže by se nyní s 5% ziskem do Sněmovny těsně dostala a znamenalo by to pro ně po přepočtu 9 mandátů. „Podpora Motoristů dosud není usazena. Zda se ji podaří stabilizovat a dostatečně rozšířit voličské jádro, ukáže až další vývoj a průběh kampaně,“ dodává Martin Kratochvíl a přibližuje, že Motoristé sobě vykazují vyšší míru podpory mezi nejmladší věkovou skupinou, mezi lidmi s maturitou a rovněž mezi muži.
Hnutí STAČILO! by se ziskem, jaký mu přisuzuje aktuální model, tedy 5,7 %, získalo 11 mandátů. Nedosahuje tak velkého potenciálu jako Motoristé sobě, ale opírá se o pevnější základnu stoupenců. Příznivci STAČILO! se nacházejí zejména ve starších věkových skupinách a mezi lidmi bez vysokoškolského vzdělání.
V oblasti protestních hlasů nadále dominuje hnutí SPD. Aktuálně má podporu na 8 procentech, což by odpovídalo 18 mandátům. Při oslabení některých menších subjektů (Trikolóra, PRO, Přísaha) se tak část protestních hlasů může opět přiklánět k SPD. Hnutí je již tradičně silné mezi lidmi bez maturity.
Koalice SPOLU by ve druhé polovině února dosáhla na 16,2 %, což by znamenalo možný zisk 38 mandátů. Ve srovnání s předchozím obdobím jde o výraznější oslabení podpory, které může být ovlivněno rozhodnutím Markéty Pekarové Adamové nekandidovat v nadcházejících volbách, což mohlo mít dopad na některé voliče TOP 09. Bude důležité sledovat, jestli se v dalších modelech potvrdí znejistění části voličské základny SPOLU, anebo jestli dojde k opětovnému růstu na dosavadní úroveň přes 18 %. Podpora koalice SPOLU je nadále rovnoměrně rozložená podle pohlaví i napříč věkovými skupinami.
Průběžný nárůst zaznamenalo v únoru hnutí STAN, které by se ziskem 12,9 % dosáhlo na 28 mandátů. Hnutí se daří získat pozornost části méně rozhodnutých voličů, kteří dosud preferovali SPOLU, Piráty nebo váhali nad účastí. Hnutí STAN hlavní voličskou základnu nachází mezi mladšími a nejmladšími voliči.
Pozice Pirátů se v únoru stabilizovala na úrovni kolem 6 %, přičemž v posledním modelu by dosáhli 6,8 %, což patří od začátku roku spíše k jejich lepším výsledkům. Další týdny ukážou, zda se Pirátům podaří jednoznačně překonat oslabení způsobené předchozími krizemi a rozjet kampaň, která by jim pomohla oslovit ztracené či nové voliče a přiblížit se úrovni podpory STAN nebo SPD, nebo zda potvrdí současný trend a budou se nadále pohybovat blízko nad pětiprocentní hranicí.
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. STEM se dotazuje na preference otevřenou otázkou a zaznamenává doslova odpovědi respondentů. Vedle sebe tak uvádíme jmenované strany i nerozhodné či odmítavé odpovědi.
Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“
(údaje za druhou polovinu února 2025;
otevřená otázka – bez výběru ze seznamu stran či koalic)
Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 08, únor 2025, N=1571, CAWI
Pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!
Možné rozdíly v součtech do 100 % jsou dány zaokrouhlením.
VOLEBNÍ MOTIVACE
Nejpozději od sněmovních voleb 2013 sledujeme významné změny ve volební strategii různých skupin voličů. Ubývají skalní voliči stran, naopak se zpestřuje nabídka politických stran a hnutí a častěji dochází k přelivům voličské podpory. Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami. Dosavadním vrcholem těchto jevů byly minulé sněmovní volby, kdy půl roku před volbami neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů.
Nejistota tak při odhadování politických preferencí a přelévání volebních nálad nabývá na významu a v současnosti dává smysl se jí blíže věnovat a analyzovat její roli. Připravili jsme proto přehled rozložení české dospělé populace podle jejich motivace k volební účasti.
Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska motivace rozčlenit do tří skupin:
- Necelá polovina (40–50 %) lidí chodí k volbám stabilně, jejich účast ve sněmovních volbách je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.
- Třetina obyvatel (kolem 35 %) si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.
- Asi pětinu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná.
Lidé s volebním právem podle motivace k volební účasti
– ve druhé polovině února 2025
Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 08, únor 2025, N=1571, CAWI
Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých (ve druhé polovině února 83 %) můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo možné dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti dále slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.
OCHOTA VOLIT JEDNOTLIVÉ STRANY A HNUTÍ
Kromě otevřené výpovědi o přímé podpoře některé straně či hnutí zjišťujeme ve výzkumu též ochotu volit jmenovitě hlavní české politické subjekty. Na sedmibodové škále mohou respondenti vyjádřit míru přijatelnosti každé ze stran, hnutí či koalic.
Ochota volit jednotlivé politické strany a hnutí
– ve druhé polovině února 2025
„Kdyby byly dnes volby do Poslanecké sněmovny:“
Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 08, únor 2025, N=1571, CAWI
Maximální výši teoretické podpory, tzv. potenciál za daný subjekt pak počítáme jako součet velikosti hlasů těch, kteří zvolili jednu z prvních tří odpovědí (Určitě by volil(a), Spíše by volil(a) a Možná by volil(a)) u tohoto subjektu a kteří zároveň patří do skupiny Stabilních či Nerozhodnutých voličů.
VOLEBNÍ MODEL
Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách, nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod.
Veřejnost se ve výzkumech ráda stylizuje do role odpovědných občanů: přímým dotazem zjišťujeme, že voleb se chce zúčastnit až 70 % voličů, realita je však zpravidla slabší. Klíčem pro volební výsledek i volební modely je tak odhad chování váhajících a nerozhodnutých občanů.
Při konstrukci současného volebního modelu STEM postupujeme ve třech následujících krocích.
Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti, jak jsme popsali v této zprávě výše. Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – spočítáme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetických sněmovních voleb.
Pravděpodobnost účasti u voleb počítáme na základě odpovědí respondenta na otázky spojené s jeho dlouhodobým, minulým a očekávaným volebním chováním:
a) dlouhodobá tendence chodit k volbám,
b) účast u minulých sněmovních voleb a
c) deklarovaná účast v hypotetických sněmovních volbách příští týden.
Tato pravděpodobnost dosahuje hodnot 0 až 1, podle toho, nakolik pevným voličem respondent je. Velikost hlasu každého respondenta potom v modelu odpovídá pravděpodobnosti jeho účasti u voleb.
Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných stran a hnutí. Jde tedy o podporovatele, o které subjekt ve střednědobém horizontu velmi pravděpodobně nepřijde a jimiž může otřást pouze závažná kauza. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují dvě třetiny hlasů. Při modelové účasti 60 % tak přinášejí asi 41 procentních bodů.
Zbylou třetinou hlasů (ve druhé polovině února asi 19 p. b.) do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby stran, které respondent vážněji zvažuje.
Schéma zařazení respondentů do modelu
Volební model STEM
– simulovaný výsledek voleb při modelové účasti 60 %
– druhá polovina února 2025 (v %)
Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 08, únor 2025, N=1571, CAWI
Volební model, loajální voliči a maximální možný zisk
– druhá polovina února 2025 (v %)
Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 08, únor 2025, N=1571, CAWI
PŘEPOČET VOLEBNÍHO MODELU STEM NA MANDÁTY
Aplikujeme-li na model STEM zákonná pravidla přepočtu volebních zisků na mandáty a odhadneme-li chování voličů v krajích i celorepublikovou volební účast, můžeme přepočítat volební zisky na odhadovaný počet mandátů, který by náležel jednotlivým subjektům, které by se nyní dostaly do Sněmovny.
Systém přerozdělování mandátů v České republice tradičně zvýhodňuje subjekty s největším ziskem hlasů. Takový „bonus pro vítěze“ bývá tím větší, čím výraznější je rozdíl mezi prvním a ostatními. Výhodu mají rovněž strany s rovnoměrně rozloženou podporou napříč kraji, případně ty, které výrazně uspějí ve čtyřech nejlidnatějších krajích – v Moravskoslezském, Jihomoravském, Středočeském a v Praze – kde se rozděluje téměř polovina (94) všech mandátů.
Změny oproti předchozím týdnům sice nejsou dramatické, nicméně ukazují, že kromě posunů v preferencích samotných hraje klíčovou roli i počet subjektů překračujících pětiprocentní hranici. Navíc i změny na úrovni statistické odchylky mohou výrazně ovlivnit konečné rozdělení mandátů. Výsledky modelu je tedy třeba vnímat nejen jako odraz nejistoty matematických výpočtů, ale i jako důkaz toho, že v českém volebním systému může rozhodovat každý hlas.
Podle aktuálního modelu STEM hnutí ANO i nadále dominuje s výrazným odstupem od koalice SPOLU. Nicméně oproti předchozímu týdnu má o 5 mandátů méně. Stalo se tak především kvůli přerozdělení devíti mandátů ve prospěch Motoristů sobě, kteří v modelu získali těsně 5 %. Přesto si ANO udržuje silnou podporu napříč všemi kraji, což mu v systému přerozdělování mandátů stále zajišťuje značný bonus.
Koalice SPOLU zaznamenala pokles o 8 mandátů, což lze z části přičíst rovněž efektu mandátů pro Motoristy, ale především jde o důsledek nižších preferencí v aktuálním modelu. Na tento vývoj mohlo mít vliv rozhodnutí Markéty Pekarové Adamové nekandidovat v nadcházejících volbách.
SPD si stabilně drží podporu kolem 18–19 mandátů, což svědčí o poměrně pevném voličském jádru rozloženém rovnoměrně po celé republice.
Mimořádně proměnlivá je naopak situace subjektů blízko nad pětiprocentní hranicí. I malé změny v ziscích a drobné úpravy vzájemného postavení tří menších uskupení znamenají poměrně velké pohyby v počtu mandátů.
Odhad počtu mandátů, pokud by volby dopadly podle modelu STEM
– druhá polovina února 2025
Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 08, únor 2025, N=1571, CAWI
VÝVOJ VOLEBNÍHO MODELU STEM
Volební model STEM od posledních voleb do Sněmovny (v %)
Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 08, únor 2025, N=1571, CAWI
Pozn: Přepočet volebního zisku jednotlivých stran tvořících volební koalice (z volebních výsledků v říjnu 2021) jsme provedli
za pomoci výzkumu STEM realizovaného těsně po minulých sněmovních volbách.
**Do listopadu 2024 jako KSČM.
***Zisk koalice SPOLU je do října 2024 počítán jako prostý součet modelových zisků koaličních stran.
VOLEBNÍ MODEL PODLE VYBRANÝCH UKAZATELŮ
Alespoň indikativně lze zkoumat volební model také podle základních socio-demografických třídění. Je dobré mít na paměti, že s rostoucím počtem kategorií třídění roste též statistická odchylka, a tím nabývá na důležitosti opatrnost při interpretaci těchto dílčích modelů.
Volební model podle základních sociodemografický charakteristik
– druhá polovina února 2025 (v %)
Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 08, únor 2025, N=1571, CAWI
PŘEKRYVY MEZI MOŽNÝMI VOLIČSKÝMI ZÁKLADNAMI VYBRANÝCH STRAN A HNUTÍ
Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči. Pro hlubší porozumění tomu, co se v politice odehrává, je vhodné posoudit relativní blízkost různých stran, tedy to, odkud jednotlivé strany mohou případně získat další podporu.
Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 08, únor 2025, N=1571, CAWI
Pozn.: Číslo pod názvem strany reprezentuje její potenciál, čísla v buňkách jsou pak podíly těch, kteří náleží do
potenciálu jak u příslušné strany v řádku, tak u strany ve sloupci.
NEJISTOTA PŘI ROZHODOVÁNÍ O ÚČASTI A O VOLBĚ V PŘÍŠTÍCH SNĚMOVNÍCH VOLBÁCH
Při sedmém modelu, tedy ke třetímu únorovému týdnu, jsme se kromě otázek ohledně preference ptali také na to, kdy se lidé rozhodují o tom, zda ke sněmovním volbám půjdou, a pokud ke sněmovním volbám chodí, tak kdy se rozhodnou o volené straně. Třetina lidí se rozhoduje o účasti ve volbách až těsně před nimi – buď v den voleb nebo v posledním týdnu před volbami. To naznačuje, že volební kampaně mají největší vliv na rozhodování právě v této finální fázi.
Příznivci SPOLU, STAN nebo Pirátů se nejčastěji o své účasti rozhodují s předstihem, více než polovina jich chodí ke každým volbám, což naznačuje stabilnější volební chování.
Příznivci hnutí ANO nebo SPD a voliči mimoparlamentních stran o něco častěji váhají do poslední chvíle, přesto i zde je třetina těch, co se účastní všech voleb. Segment nevoličů je z podstaty nejčastěji tvořen lidmi, kteří buď nechodí volit nebo se rozhodují na poslední chvíli.
Muži se častěji účastní voleb než ženy, což odpovídá jejich vyššímu zájmu o politiku. Senioři (60+) patří mezi nejdisciplinovanější voliče – téměř polovina (46 %) se účastní všech voleb. Roli v tom může hrát jejich obecně vyšší zájem o politické dění. Vzdělání hraje také důležitou roli, 52 % vysokoškolsky vzdělaných volí pravidelně ve všech volbách. Lidé se základním vzděláním a vyučení se o účasti naopak rozhodují často až v den voleb (pátek a sobota), což ukazuje na nižší míru volební jistoty a plánování.
„Kdy se obvykle rozhodnete o tom, zda přijdete, či nepřijdete k volbám do Poslanecké sněmovny?“
Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 07, únor 2025, N=1563, CAWI
Napříč příznivci různých stran se více než jedna třetina rozhoduje o tom, koho bude volit, až v týdnu před volbami nebo dokonce v den voleb. Další pětina se pak rozhoduje až v závěru kampaně, měsíc před volbami. Tito voliči mohou v posledních dnech kampaně výrazně zamíchat konečnými výsledky.
Senioři patří mezi nejrozhodnutější voliče a tvoří stabilní volební základnu. Až 54 % voličů ve věku 60+ má jasno dlouho před volbami – buď volí stále stejnou stranu, nebo se rozhodují už několik měsíců předem. Lidé ve věku 45–59 let jsou nejvíce rozpolcenou skupinou. Třetina z nich se rozhoduje až těsně před volbami, zatímco další třetina má jasno už několik měsíců dopředu. To znamená, že tato věková skupina obsahuje jak pevná voličská jádra, tak nerozhodnuté voliče, které lze oslovit závěrečnou kampaní.
Muži se rozhodují o něco později než ženy. Až 34 % mužů vybírá preferovanou stranu týden před volbami nebo přímo v den voleb, což je více než u žen (27 %).
„A kdy se obvykle rozhodnete o tom, kterou stranu, hnutí či koalici budete volit do Poslanecké sněmovny?“
Na tuto otázku neodpovídali ti respondenti, kteří uvedli, že nechodí k volbám, a ti, co ještě nikdy nevolili do PS. N=1312
Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model 2025: 07, únor 2025, N=1312, CAWI
ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ
- STEM přináší sněmovní volební model konstruovaný metodikou, která zohledňuje zvýšenou míru nejistoty a váhavosti voličů.
- Cca pětina veřejnosti se řadí mezi obvyklé Nevoliče, dvě pětiny až polovina naopak obvykle volí a má zpravidla jasno, koho podpoří. Zbylá třetina si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany. Právě tato skupina a odhad jejího volebního chování jsou klíčové pro volební modely i volební výsledek.
- Model zachycuje současnou náladu voličů a možné rozložení sil, které by vzešlo z hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny, pokud by se konaly ve druhé polovině února. Strany a hnutí postupně startují své kampaně do voleb a specifikují své záměry. Část již ohlásila společný postup a možná dojde ještě k dalšímu slučování či spojování.
- Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči.
- Pozor: předvolební model nepředpovídá, jak dopadnou skutečné volby, ale zachycuje současnou náladu a odhaduje, jak by mohly dopadnout volby, pokud by se konaly nyní. Předvolební rok se dosud vždy nesl ve znamení dynamického vývoje a před všemi dosavadními sněmovními volbami došlo v posledním období k velkým změnám v preferencích.
- Na české politické scéně je dlouhodobě nejsilnější hnutí ANO, které jako jediné dosahuje možných zisků nad 30 %. Hnutí zůstává neohroženo v pozici lídra opozičních hlasů se široce rozkročenou voličskou základnou. Hnutí ANO nachází významnou oporu u občanů bez maturity a u lidí starších 60 let, častěji by jej volily ženy než muži. U žádné sociodemografické skupiny ale vyloženě nepropadá.
- Koalice SPOLU dosahuje v únoru souhrnného zisku necelých 16 %. Od začátku roku jde v modelu STEM o největší oslabení podpory, které pravděpodobně souvisí s ohlášeným postupem Markéty Pekarové Adamové, která se ze zdravotních důvodů nebude kandidovat do příští Sněmovny. Podpora koalici SPOLU je nadále rovnoměrná podle pohlaví i napříč věkovými skupinami.
- Hnutí STAN, jako zbývajícímu subjektu vládní koalice, se naopak daří růst, pravděpodobně získává i část voličů koalice SPOLU. V modelu STEM má nyní podporu necelých 13 %, což by pro toto hnutí znamenalo historický úspěch. Hlavní voličskou základnu STAN nachází mezi mladšími a nejmladšími voliči.
- Vládní strany i Piráti si stojí dobře u lidí s vysokoškolským vzděláním či s maturitou, u lidí bez maturity je jejich pozice slabší.
- Strany vládní koalice a Piráti dosahují v součtu na horší výsledek než v minulých sněmovních volbách. Též v únoru nesledujeme systematický přesun voličů původní pětikoalice k jiným uskupením, ale spíše přesuny přízně mezi těmito stranami.
- Hnutí SPD se nadále utkává o roli hlavního reprezentanta protestních hlasů. V aktuálním modelu STEM má podporu 8 % a udržuje si čtvrtou pozici. Při oslabení některých menších subjektů (Trikolóra, PRO, Přísaha) se část protestních hlasů může opět přiklánět k SPD. Hnutí je již tradičně silné mezi lidmi bez maturity.
- Piráti se v lednu i v únoru pohybují mezi 5 a 7 % a jejich možný výsledek není stabilní. Částečně konsolidovali svoji podporu oproti podzimu loňského roku, jejich oslabení z předchozích krizí však trvá. Též Piráti nyní mírně získávají na úkor koalice SPOLU.
- Hnutí STAČILO! se v lednových vlnách modelu STEM pohybuje těsně kolem pětiprocentní hranice, nyní by se do Sněmovny znovu pravděpodobně dostalo. Příznivci STAČILO! se nacházejí zejména ve starších věkových skupinách a mezi lidmi bez maturity.
- Motoristé sobě by v posledním únorovém modelu STEM dosáhli těsně na 5 %. Mají vysoký potenciál a dále zvolna roste povědomí o této straně i ochota ji volit. Nadále však mají málo pevných, přesvědčených příznivců. Motoristé sobě vykazují vyšší míru podpory mezi nejmladší věkovou skupinou a rovněž mezi muži.
- SOCDEM i hnutí Přísaha oscilují mezi 2 až 3 %. Obě uskupení by se v aktuálních modelech STEM do Sněmovny pravděpodobně nedostaly. SOCDEM se delší dobu nedaří zaujmout své dřívější podporovatele či oslovit nové. Hnutí Přísaha pak nedokázalo navázat na solidní výsledek z loňských voleb do Evropského parlamentu. U obou subjektů dosud probíhají jednání o možných formách účasti v podzimních volbách. SOCDEM nebude spolupracovat s hnutím STAČILO! Přísaha pak nebude pokračovat v koalici s Motoristy.
- Ke třem procentům se v aktuálním modelu přiblížili rovněž Svobodní, kteří jsou určitou alternativou pro část podporovatelů vládních stran i pro část podporovatelů opozice.
- Strana zelených představuje pro podporovatele vlády či Pirátů dlouhodobě stranu druhé až třetí volby, má tak jen nízkou realizovanou podporu a nepevnou základnu. Zůstává otázkou, jestli by v případě skutečných voleb dokázala překonat svůj výsledek z roku 2021.
- Možná chyba výběru je u menších stran +/- 1 procentní bod, u největších +/- 3,0 p. b. Výsledky ukazují nálady v době sběru dat, tedy ve druhé polovině února 2025.
