Citovaný výzkum neziskového analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden kombinací metody online dotazování (CAWI) na Českém národním panelu a telefonických rozhovorů (CATI) prostřednictvím vyškolených operátorů STEM/MARK na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 2.–11. 10. 2024. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1093 respondentů (z toho 810 CAWI a 283 CATI). U online dotazovaných dochází ke kontrole pozornosti, prověřuje se délka vyplňování a logická vazba odpovědí. Telefonické rozhovory jsou nahrávány a podléhají kontrole délky i kvality. Telefonisty průběžně kontrolují a korigují supervizoři. Statistická chyba činí kolem ± 1 procentní bod u nejmenších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body.
Uváděné preference jsou součástí výzkumné série TRENDY, kterou STEM soustavně provádí od roku 1993. Říjnovou analýzu a nový model zpracoval STEM pro CNN Prima News.
SHRNUTÍ
„Prezentovaný model a další výsledky ukazují spíše pokračování trendu, jímž je mírný propad stran vládní koalice a pozvolný vzestup některých mimoparlamentních uskupení. Výrazný je rovněž přesun voličů uvnitř koalice, a to zejména v souvislosti s vládní krizí, která vyústila odchodem Pirátů z vlády,“ vysvětluje analytik STEM Martin Kratochvíl. Průzkum se konal v době, kdy vládní krize kolem Pirátů vrcholila, takže její následné dopady neodráží, ale již se v něm projevují zjitřené emoce touto situací vyvolané.
Dominantním subjektem na české politické scéně zůstává hnutí ANO, které jako zdaleka jediné dosahuje dlouhodobě zisků přes 30 % voličů s široce rozkročenou voličskou základnou. Na druhém místě skončila ODS, která sice mírně oslabila oproti minulému měření, ale přesto zůstává pohodlně na druhém místě.
Zásadním rozdílem na straně dosavadní vládní koalice jsou však Piráti, respektive jejich další propad. Je zřejmé, že na tuto stranu dopadlo veškeré dění posledních týdnů. Jejich preference se dále propadly o téměř dva procentní body a na jejich úkor posiluje hnutí STAN, jehož preference vzrostly od září o téměř čtyři procentní body. Kromě Pirátů ztrácí též TOP 09, která se propadla o bezmála dva procentní body a není tak zřejmé, zda by se samostatně dostala do Sněmovny. KDU-ČSL se pohybuje nadále na možných ziscích, které samostatný vstup do Sněmovny prakticky vylučují.
Dalším důležitým zjištěním jsou změny u hnutí SPD. Aktuální preference působí dojmem, že se jim podařilo zastavit odliv voličů a přitáhnout zpět část protestních hlasů. Podle aktuálních čísel jsou jejich preference opět těsně pod 10 %, což představuje návrat k hodnotám ze začátku letošního roku.
Nadále trvá posílení některých mimoparlamentních stran. Zajímavá je zejména KSČM, která by se se ziskem 5,3 procenta aktuálně dostala do sněmovny. Podobně nadále posiluje hnutí Přísaha, které získalo oproti minulému měření o více něž jeden procentní bod navíc.
Z hlediska sociodemografického rozdělení voličů se zdá velkou roli hrát věk a vzdělání. Lidé nad 60 let a bez maturity volí výrazně častěji hnutí ANO. U jiných stran tak výrazné rozdíly nejsou s výjimkou hnutí STAN, jehož preference kolísají v závislosti na věku a vzdělání stejně jako u hnutí ANO, jen opačným směrem.
„Velkou neznámou je samozřejmě to, zda před sněmovními volbami vzniknou nějaké koalice. Úspěch některých koalic v evropských volbách a různé formy spojování na krajských kandidátkách napovídají, že by se tak stát mohlo. Mimořádně důležitá otázka je to také pro nové vedení KDU-ČSL, neboť pokud by se nyní konaly volby a strany by do nich šly samostatně, lidovci by ve sněmovně nejspíš chyběli,“ uzavírá Kratochvíl.
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. STEM se dotazuje na preference otevřenou otázkou a zaznamenává doslova odpovědi respondentů. Vedle sebe tak uvádíme jmenované strany i nerozhodné či odmítavé odpovědi.
Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“
(údaje za začátek října 2024;
otevřená otázka – bez výběru ze seznamu stran či koalic)
Pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!
Možné rozdíly v součtech do 100 % jsou dány zaokrouhlením.
VOLEBNÍ MOTIVACE
Nejpozději od sněmovních voleb 2013 sledujeme významné změny ve volební strategii různých skupin voličů. Ubývají skalní voliči stran, naopak se zpestřuje nabídka politických stran a hnutí a častěji dochází k přelivům voličské podpory. Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami. Dosavadním vrcholem těchto jevů byly minulé sněmovní volby, kdy půl roku před volbami neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů.
Nejistota tak při odhadování politických preferencí a přelévání volebních nálad nabývá na významu a v současnosti dává smysl se jí blíže věnovat a analyzovat její roli. Připravili jsme proto přehled rozložení české dospělé populace podle jejich motivace k volební účasti.
Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska motivace rozčlenit do tří skupin:
- Necelá polovina (40–45 %) lidí chodí k volbám stabilně, jejich účast ve sněmovních volbách je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.
- Třetina obyvatel (kolem 35 %) si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.
- Pětinu až čtvrtinu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná.
Lidé s volebním právem podle motivace k volební účasti
Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých (v říjnu 75 %) můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo možné dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti dále slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.
OCHOTA VOLIT JEDNOTLIVÉ STRANY A HNUTÍ
Kromě otevřené výpovědi o přímé podpoře některé straně či hnutí zjišťujeme ve výzkumu též ochotu volit jmenovitě hlavní české politické subjekty. Pro každou stranu a hnutí tak můžeme sledovat její míru přijatelnosti (součet prvních tří odpovědí) a nepřijatelnosti (součet posledních dvou odpovědí).
Ochota volit jednotlivé politické strany a hnutí v říjnu 2024
„Kdyby byly dnes volby do Poslanecké sněmovny:“
VOLEBNÍ MODEL
Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách, nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod.
Veřejnost se ve výzkumech ráda stylizuje do role odpovědných občanů: přímým dotazem zjišťujeme, že voleb se chce zúčastnit až 70 % voličů, realita je však zpravidla slabší. Klíčem pro volební výsledek i volební modely je tak odhad chování váhajících a nerozhodnutých občanů.
Při konstrukci současného volebního modelu STEM postupujeme ve třech následujících krocích.
Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti, jak jsme popsali v této zprávě výše. Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – spočítáme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetických sněmovních voleb.
Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných stran a hnutí. Jde tedy o podporovatele, o které subjekt ve střednědobém horizontu velmi pravděpodobně nepřijde a jimiž může otřást pouze závažná kauza. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují dvě třetiny hlasů. Při modelové účasti 59 % tak přinášejí asi 41 procentních bodů.
Zbylou třetinou hlasů (v říjnu asi 18 p. b.) do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby stran, které respondent vážněji zvažuje.
Schéma zařazení respondentů do modelu
Volební model STEM
– simulovaný výsledek voleb při modelové účasti 59 % – říjen 2024 (v %)
Volební model, loajální voliči a maximální možný zisk
– říjen 2024 (v %)
VÝVOJ VOLEBNÍHO MODELU STEM
Volební model, loajální voliči a maximální možný zisk
– březen 2024 až říjen 2024 (v %)
Volební model STEM od posledních voleb do Sněmovny (v %)
Pozn: Přepočet volebního zisku jednotlivých stran tvořících volební koalice (z volebních výsledků v říjnu 2021) jsme provedli za pomoci výzkumu STEM realizovaného těsně po minulých sněmovních volbách.
VOLEBNÍ MODEL PODLE VYBRANÝCH UKAZATELŮ
Alespoň indikativně lze zkoumat volební model také podle základních socio-demografických třídění. Je dobré mít na paměti, že s rostoucím počtem kategorií třídění roste též statistická odchylka, a tím nabývá na důležitosti opatrnost při interpretaci těchto dílčích modelů.
Volební model podle základních sociodemografický charakteristik
– říjen 2024 (v %)
PŘEKRYVY MEZI MOŽNÝMI VOLIČSKÝMI ZÁKLADNAMI VYBRANÝCH STRAN A HNUTÍ
Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči. Pro hlubší porozumění tomu, co se v politice odehrává, je vhodné posoudit relativní blízkost různých stran, tedy to, odkud jednotlivé strany mohou případně získat další podporu.
Pozn.: Číslo pod názvem strany reprezentuje její maximální možný zisk, čísla v buňkách jsou pak podíly těch, kteří náleží do maximální možné skupiny jak u příslušné strany v řádku, tak u strany ve sloupci.
ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ
- STEM přináší sněmovní volební model konstruovaný metodikou, která zohledňuje zvýšenou míru nejistoty a váhavosti voličů.
- Cca čtvrtina veřejnosti se řadí mezi obvyklé Nevoliče, dvě pětiny až polovina naopak obvykle volí a má zpravidla jasno, koho podpoří. Zbylá třetina si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany. Právě tato skupina a odhad jejího volebního chování jsou klíčové pro volební modely i volební výsledek.
- Model zachycuje současnou náladu voličů a možné rozložení sil, které by vzešlo z hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny, pokud by se konaly nyní. Prozatím nebyly ohlášeny žádné koalice pro příští sněmovní volby, ale je velmi pravděpodobné, že se před volbami koalice zformují a svůj společný postup deklarují.
- Politická scéna je stále výrazně rozpolcená na podporovatele stran vládních a opozičních. Fluktuace hlasů probíhá uvnitř bloku vládních stran i uvnitř bloku stran opozičních.
- Zásadní změnou je výrazný propad Pirátů, na které dopadlo veškeré dění posledních týdnů a které vyústilo v jejich odchod z vlády. Jejich preference se proti začátku září propadly o téměř dva procentní body a pokračuje tak propad této strany.
- Na úkor Pirátů posiluje zřejmě hlavně hnutí STAN, jehož preference vzrostly o téměř čtyři procentní body. Kromě Pirátů ztrácí též TOP 09, která se propadla o bezmála dva procentní body a dostala se tak pod hranici 5 %. Mírný pokles zaznamenala i KDU-ČSL, která by v současnosti neměla šanci na vstup do Sněmovny.
- Hnutí STAN kromě posilování možného zisku nadále pro mnoho voličů zůstává stranou druhé až třetí volby, což vede k relativně vysokému maximálnímu možnému zisku až 22 %.
- ODS nadále zůstává bezpečně druhá s preferencemi kolem 14 %.
- České politické scéně však mezi jednotlivými subjekty nadále zcela dominuje hnutí ANO, které jako jediné dlouhodobě dosahuje možných zisků nad 30 %. Podobně jako v předchozích modelech STEM by jej volila téměř třetina voličů. Hnutí zůstává nadále neohroženo v pozici lídra opozičních hlasů se široce rozkročenou voličskou základnou.
- Strany vládní koalice od minulých sněmovních voleb v součtu ztratily a mírný pokles je vidět i ve srovnání s měřením v průběhu září. Stále nesledujeme systematický přesun jejich voličů k jiným uskupením, spíše se uchylují mezi nerozhodnuté voliče, případně nevoliče.
- Hnutí SPD působí dojmem, že se jim podařilo zastavit odliv voličů a přitáhnout zpět část protestních hlasů. Podle aktuálních čísel jsou jejich preference opět těsně pod 10 %, což představuje návrat k hodnotám ze začátku letošního roku.
- Nadále trvá posílení některých mimoparlamentních stran, konkrétně KSČM by se ziskem 5,3 procenta aktuálně měla šanci na vstup do Sněmovny. Podobně roste podpora hnutí Přísaha, která získala oproti minulém měření o více než jeden procentní bod navíc.
- Z hlediska sociodemografického rozložení voličů se zdá velkou roli hrát věk a vzdělání. Lidé nad 60 let a bez maturity volí výrazně častěji hnutí ANO. U jiných stran tak výrazné rozdíly nejsou s výjimkou hnutí STAN, jehož preference kolísají v závislosti na věku a vzdělání stejně jako u hnutí ANO, jen opačným směrem.
- Mladí voliči nacházejí útočiště u STAN. Základna podpory Pirátů zůstává mezi mladými, ale v posledním půl roce přišli o výsadní postavení u nejmladší věkové skupiny.
- Vládní strany si stojí dobře u lidí s vysokoškolským vzděláním, u nižších stupňů vzdělání je jejich pozice slabší.
- Nad volební účastí nejvíce váhají lidé ve věku 45–59 let. Pevné je odhodlání u voličů ODS i u voličů hnutí ANO. U ODS i u ANO zaznamenáváme poměrně silnou osobní vazbu k volené straně.
- Možná chyba výběru je u menších stran +/- 1 procentní bod, u největších +/- 3,0 p. b. Výsledky ukazují nálady v době sběru dat, tedy na začátku říjen 2024.
