Citovaný výzkum neziskového analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden kombinací metody online dotazování (CAWI) na Českém národním panelu a telefonických rozhovorů (CATI) prostřednictvím vyškolených operátorů STEM/MARK na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 31. 10.–8. 11. 2024. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1081 respondentů (z toho 760 CAWI a 321 CATI). U online dotazovaných dochází ke kontrole pozornosti, prověřuje se délka vyplňování a logická vazba odpovědí. Telefonické rozhovory jsou nahrávány a podléhají kontrole délky i kvality. Telefonisty průběžně kontrolují a korigují supervizoři. Statistická chyba činí kolem ± 1 procentní bod u nejmenších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body.
Uváděné preference jsou součástí výzkumné série TRENDY, kterou STEM soustavně provádí od roku 1993. Listopadovou analýzu a nový model zpracoval STEM pro CNN Prima News.
SHRNUTÍ
Ohlášení staronové koalice SPOLU ani odchod Pirátů z vlády zatím politickou mapu Česka nijak výrazně nepřekreslily. Politické scéně nadále dominuje hnutí ANO a strany současné vládní koalice v součtu od minulých sněmovních voleb mírně ztrácejí. Zajímavý je však nárůst deklarované volební účasti, která po dlouhé době překročila 60 % a aktuální volební model výzkumného ústavu STEM, který odráží situaci začátkem listopadu, počítá s účastí 62 %.
„Z výzkumného hlediska bylo zásadní, zda se nějak projeví ohlášení staronové koalice SPOLU a také, jak voliči ohodnotí odchod Pirátů z vlády. Z dat se však zdá, že se mnoho nezměnilo. Koalice dostává cca podobný počet hlasů jako předtím její jednotlivé strany a Piráti jsou na stejné hladině, jako byli v minulém měření, které probíhalo začátkem října, kdy vrcholila vládní krize kolem jejich odchodu z vlády, a nebylo tudíž zřejmé, jak situace dopadne a jak ji ohodnotí voliči,“ vysvětluje analytik STEM Martin Kratochvíl.
Mírný pokles zaznamenalo hnutí STAN, které je však i tak výš, než je jeho dlouhodobý průměr. „V minulém měření bylo zřejmé, že stranu povzbudily relativně úspěšné krajské volby a zároveň zřejmě těžila z propadu Pirátů. Propad Pirátů se však přinejmenším nyní zastavil na hodnotě kolem šesti procent a efekt voleb už možná vyprchal, tudíž podpora hnutí STAN naopak oproti říjnu mírně poklesla na hodnotu lehce přes 8 procent,“ vysvětluje Kratochvíl s tím, že teprve následující měsíce ukáží, kam se obě zmíněné strany vydají, zejména v návaznosti na nově zvolené předsednictvo Pirátů, které pravděpodobně bude znamenat i změnu směřování strany.
Hegemonem české politické scény nadále zůstává hnutí ANO s preferencemi bezmála 34 procent. „Hnutí zároveň vykazuje nejsilnější míru přijatelnosti a zvažuje jej až 40 % naší veřejnosti,“ uvádí Kratochvíl a dodává, že hnutí je evidentně schopné oslovit rozmanité skupiny voličů. Z druhé strany nejméně přijatelnou stranou je i nadále KSČM.
Co se týče antisystémových hlasů, oslovuje je nejvíce stále hnutí SPD, které si drží podporu kolem 9 %. Zároveň však patří mezi subjekty s vysokým potenciálem, neboť jej zvažuje až 21 % voličů. Hnutí SPD se však o přízeň voličů dělí s více subjekty, než bylo dříve obvyklé. Nabídku kritických stran a hnutí rozšiřují zejména KSČM, Přísaha a Motoristé.
Mezi těmito stranami dochází k drobným změnám, které ukazují, že jejich elektorát není zatím příliš stálý. KSČM posílil úspěch v rámci koalice STAČILO! v evropských volbách i relativní úspěch v krajských volbách a strana si díky tomu nadále udržuje zisk těsně kolem pětiprocentní hranice. Co se týče hnutí Přísaha a strany Motoristé sobě, tak tyto subjekty sice výrazně uspěly v evropských volbách a pokračuje mírný nárůst jejich relevance i pro volby do sněmovny, ale meziměsíčně si v modelu vyměnily pozice i možný zisk, což ukazuje spíše na nestabilní přízeň voličů.
Z hlediska větších celků lze říci, že strany vládní koalice a Pirátů v součtu opět o něco ztratily. Nicméně stále nesledujeme systematický přesun voličů původní pětikoalice k jiným uskupením. Jejich voliči v žádné z dalších stran nevidí jasnou alternativu, spíše se přesouvá jejich podpora mezi těmito pěti subjekty, nebo klesá jejich ochota k volbám vůbec přijít. Zajímavou potenciální alternativu představuje Strana zelených, která je pro podporovatele vlády či Pirátů dlouhodobě stranou druhé až třetí volby, takže vykazuje poměrně vysoký potenciál. Zároveň však má jen nízkou realizovanou podporu.
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. STEM se dotazuje na preference otevřenou otázkou a zaznamenává doslova odpovědi respondentů. Vedle sebe tak uvádíme jmenované strany i nerozhodné či odmítavé odpovědi.
Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“
(údaje za začátek listopadu 2024;
otevřená otázka – bez výběru ze seznamu stran či koalic, koalice SPOLU dokódována)
Pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek! Možné rozdíly v součtech do 100 % jsou dány zaokrouhlením.
VOLEBNÍ MOTIVACE
Nejpozději od sněmovních voleb 2013 sledujeme významné změny ve volební strategii různých skupin voličů. Ubývají skalní voliči stran, naopak se zpestřuje nabídka politických stran a hnutí a častěji dochází k přelivům voličské podpory. Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami. Dosavadním vrcholem těchto jevů byly minulé sněmovní volby, kdy půl roku před volbami neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů.
Nejistota tak při odhadování politických preferencí a přelévání volebních nálad nabývá na významu a v současnosti dává smysl se jí blíže věnovat a analyzovat její roli. Připravili jsme proto přehled rozložení české dospělé populace podle jejich motivace k volební účasti.
Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska motivace rozčlenit do tří skupin:
- Necelá polovina (40–50 %) lidí chodí k volbám stabilně, jejich účast ve sněmovních volbách je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.
- Třetina obyvatel (kolem 35 %) si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.
- Pětinu až čtvrtinu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná.
Lidé s volebním právem podle motivace k volební účasti
Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých (v listopadu 79 %) můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo možné dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti dále slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.
OCHOTA VOLIT JEDNOTLIVÉ STRANY A HNUTÍ
Kromě otevřené výpovědi o přímé podpoře některé straně či hnutí zjišťujeme ve výzkumu též ochotu volit jmenovitě hlavní české politické subjekty. Pro každou stranu a hnutí tak můžeme sledovat její míru přijatelnosti (součet prvních tří odpovědí) a nepřijatelnosti (součet posledních dvou odpovědí).
Ochota volit jednotlivé politické strany a hnutí v listopadu 2024
„Kdyby byly dnes volby do Poslanecké sněmovny:“
VOLEBNÍ MODEL
Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách, nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod.
Veřejnost se ve výzkumech ráda stylizuje do role odpovědných občanů: přímým dotazem zjišťujeme, že voleb se chce zúčastnit až 70 % voličů, realita je však zpravidla slabší. Klíčem pro volební výsledek i volební modely je tak odhad chování váhajících a nerozhodnutých občanů.
Při konstrukci současného volebního modelu STEM postupujeme ve třech následujících krocích.
Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti, jak jsme popsali v této zprávě výše. Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – spočítáme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetických sněmovních voleb.
Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných stran a hnutí. Jde tedy o podporovatele, o které subjekt ve střednědobém horizontu velmi pravděpodobně nepřijde a jimiž může otřást pouze závažná kauza. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují dvě třetiny hlasů. Při modelové účasti 62 % tak přinášejí asi 43 procentních bodů.
Zbylou třetinou hlasů (v listopadu asi 19 p. b.) do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby stran, které respondent vážněji zvažuje.
Volební model STEM
– simulovaný výsledek voleb při modelové účasti 62 % – listopad 2024 (v %)
Volební model, loajální voliči a maximální možný zisk
– listopad 2024 (v %)
VÝVOJ VOLEBNÍHO MODELU STEM
Volební model, loajální voliči a maximální možný zisk
– září 2024 až listopad 2024 (v %)
Volební model STEM od posledních voleb do Sněmovny (v %)
Pozn: Přepočet volebního zisku jednotlivých stran tvořících volební koalice (z volebních výsledků v říjnu 2021) jsme provedli za pomoci výzkumu STEM realizovaného těsně po minulých sněmovních volbách.
Zisk koalice SPOLU je do října 2024 počítán jako prostý součet modelových zisků koaličních stran.
VOLEBNÍ MODEL PODLE VYBRANÝCH UKAZATELŮ
Alespoň indikativně lze zkoumat volební model také podle základních socio-demografických třídění. Je dobré mít na paměti, že s rostoucím počtem kategorií třídění roste též statistická odchylka, a tím nabývá na důležitosti opatrnost při interpretaci těchto dílčích modelů.
Volební model podle základních sociodemografický charakteristik
– listopad 2024 (v %)
PŘEKRYVY MEZI MOŽNÝMI VOLIČSKÝMI ZÁKLADNAMI VYBRANÝCH STRAN A HNUTÍ
Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči. Pro hlubší porozumění tomu, co se v politice odehrává, je vhodné posoudit relativní blízkost různých stran, tedy to, odkud jednotlivé strany mohou případně získat další podporu.
Pozn.: Číslo pod názvem strany reprezentuje její maximální možný zisk, čísla v buňkách jsou pak podíly těch, kteří náleží do maximální možné skupiny jak u příslušné strany v řádku, tak u strany ve sloupci.
ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ
- STEM přináší sněmovní volební model konstruovaný metodikou, která zohledňuje zvýšenou míru nejistoty a váhavosti voličů.
- Cca pětina veřejnosti se řadí mezi obvyklé Nevoliče, dvě pětiny až polovina naopak obvykle volí a má zpravidla jasno, koho podpoří. Zbylá třetina si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany. Právě tato skupina a odhad jejího volebního chování jsou klíčové pro volební modely i volební výsledek.
- Model zachycuje současnou náladu voličů a možné rozložení sil, které by vzešlo z hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny, pokud by se konaly nyní. Na konci října vyhlásily ODS, KDU-ČSL a TOP 09, že do příštích sněmovních voleb půjdou společně v koalici SPOLU. Můžeme očekávat, že rovněž další strany před volbami koalice zformují a svůj společný postup deklarují.
- Politická scéna je stále výrazně rozpolcená na podporovatele stran vládních a opozičních. Fluktuace hlasů probíhá uvnitř bloku vládních stran i uvnitř bloku stran opozičních.
- Vznik koalice SPOLU reflektujeme v modelu STEM a jedná se o největší průběžnou změnu. Koalice SPOLU dosahuje v listopadu souhrnné podpory kolem 21 %, což zhruba odpovídá podpoře, kterou v součtu dosud získávaly její koaliční strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09.
- Hnutí STAN, jako zbývající subjekt vládní koalice, nezopakovalo mimořádně dobrý říjnový výsledek po relativně úspěšných krajských volbách. Přesto zůstává jeho podpora zvýšená oproti dlouhodobému průměru a hnutí stále nejspíše částečně těží z kolapsu podpory Pirátů.
- Hnutí STAN nadále pro mnoho voličů zůstává stranou druhé až třetí volby, což vede k relativně vysokému maximálnímu možnému zisku až 23 %.
- Piráti zopakovali říjnový výsledek a prozatím tak trvá jejich značné oslabení způsobené několika slabými volebními výsledky a krizí kolem jejich odchodu z vlády. Nejproblematičtěji působí jejich slabý výsledek mezi mladými voliči.
- České politické scéně však mezi jednotlivými subjekty nadále zcela dominuje hnutí ANO, které jako jediné dlouhodobě dosahuje možných zisků nad 30 %. Podobně jako v předchozích modelech STEM by jej volila třetina voličů. Hnutí zůstává nadále neohroženo v pozici lídra opozičních hlasů se široce rozkročenou voličskou základnou.
- Hnutí SPD se nadále utkává o roli hlavního reprezentanta protestních hlasů. Po oslabení kolem obou letošních voleb sledujeme v říjnovém i v aktuálním modelu STEM opět podporu kolem 9 %, na kterých se SPD pohybovalo dříve.
- Stranu KSČM posílil úspěch v rámci koalice STAČILO! v evropských volbách i relativní úspěch v krajských volbách; strana si nadále udržuje zisk těsně kolem pětiprocentní hranice.
- Hnutí Přísaha a strana Motoristé sobě získaly na relevanci v evropských volbách, ve kterých společně výrazně uspěly. Obě uskupení v listopadu potvrzují růst relevance i pro volby do Sněmovny. Je však patrné, že voličská přízeň vůči těmto uskupením je vrtkavá, meziměsíčně si v modelu vyměnily pozice i možný zisk.
- Z hlediska sociodemografického rozložení voličů se zdá velkou roli hrát věk a vzdělání. Lidé nad 60 let a bez maturity volí výrazně častěji hnutí ANO. U jiných stran tak výrazné rozdíly nejsou s výjimkou hnutí STAN, jehož preference kolísají v závislosti na věku a vzdělání stejně jako u hnutí ANO, jen opačným směrem.
- Mladí voliči nacházejí útočiště u STAN. Základna podpory Pirátů zůstává mezi mladými, ale v posledním půl roce přišli o výsadní postavení u nejmladší věkové skupiny.
- Vládní strany si stojí dobře u lidí s vysokoškolským vzděláním či s maturitou, u lidí bez maturity je jejich pozice slabší. Koalice SPOLU má rovnoměrnou podporu napříč věkovými skupinami.
- Nad volební účastí více váhají lidé mladší 45 let. Nejvíce pravděpodobných nevoličů pak najdeme ve skupině 30–44 let. Pevné je odhodlání u voličů SPOLU i u voličů hnutí ANO.
- Možná chyba výběru je u menších stran +/- 1 procentní bod, u největších +/- 3,0 p. b. Výsledky ukazují nálady v době sběru dat, tedy na začátku listopadu 2024.
